Čeští vědci zrekonstruovali larvy „kraba“ starého 480 milionů let

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala jejich evoluce.

Díky tomu, že končetiny těchto zkamenělých členovců byly stále skryté uvnitř kamene, nasnímali vědci larvy pomocí výkonného rentgenového skeneru na urychlovači částic ve Švýcarsku. „Na rekonstrukci můžete vidět každý detail od drobných drápků až po jemné chloupky na nohách živočicha,“ poznamenal Laibl.

Studium končetin larev ukázalo mnohé o způsobu života těchto tvorů. „Na hlavě měly pár smyslových tykadel, dále pár robustních končetin sloužících k orientaci nebo k ukotvení na mořském dně a pár kráčivých končetin. První dva páry nohou na trupu také sloužily k chůzi, zatímco zadní končetiny na tělíčku vybavené trny a jemnými chloupky larvy nejspíše používaly k zachycování drobných organických částic, kterými se živily. Všechny končetiny na trupu rovněž nesly žaberní výběžky,“ uvedli vědci.

Marrellid
Zdroj: AV ČR

Studované larvy patří do vyhynulé skupiny členovců zvané Marrellida, která se hojně vyskytovala v prvohorních mořích. Její zástupce lze nalézt i v okolí Berouna. Dospělí jedinci měli velmi podobné končetiny, a vedli tedy i podobný způsob života jako mláďata. Vývoj těchto dávných členovců tak byl podle vědců mnohem jednodušší než u většiny nynějších druhů.

Primitivní členovci se v průběhu života moc neměnili

„Marrellidi jsou považováni za velmi rané členovce a mají mnoho ‚primitivních‘ znaků. Předpokládáme tedy, že jednoduchý vývoj bez zásadních změn ve způsobu života, který u marrellidů pozorujeme, může být původním typem vývoje členovců. Jinými slovy, raní členovci se vyvíjeli jednoduchým způsobem, zatímco složitější životní cykly se vyvinuly později nezávisle na sobě u různých skupin členovců,“ dodal Laibl.

Současní členovci často procházejí velmi složitým vývojem a jejich mláďata či larvy mohou žít jiným způsobem než dospělí jedinci. Klasickým příkladem je létající motýl, lezoucí housenka nebo přisedlý svijonožec, který má volně plovoucí larvu.

Členovci jsou tvorové s článkovanými končetinami, mezi které patří v současné době brouci, pavouci či krabi. Jsou nejúspěšnější a druhově nejpestřejší živočišnou skupinou, která kdy na Zemi existovala. S více než 1,2 milionu popsanými druhy a obrovským množstvím jedinců obývají oceány i pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 19 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...