Čeští vědci zrekonstruovali larvy „kraba“ starého 480 milionů let

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala jejich evoluce.

Díky tomu, že končetiny těchto zkamenělých členovců byly stále skryté uvnitř kamene, nasnímali vědci larvy pomocí výkonného rentgenového skeneru na urychlovači částic ve Švýcarsku. „Na rekonstrukci můžete vidět každý detail od drobných drápků až po jemné chloupky na nohách živočicha,“ poznamenal Laibl.

Studium končetin larev ukázalo mnohé o způsobu života těchto tvorů. „Na hlavě měly pár smyslových tykadel, dále pár robustních končetin sloužících k orientaci nebo k ukotvení na mořském dně a pár kráčivých končetin. První dva páry nohou na trupu také sloužily k chůzi, zatímco zadní končetiny na tělíčku vybavené trny a jemnými chloupky larvy nejspíše používaly k zachycování drobných organických částic, kterými se živily. Všechny končetiny na trupu rovněž nesly žaberní výběžky,“ uvedli vědci.

Marrellid
Zdroj: AV ČR

Studované larvy patří do vyhynulé skupiny členovců zvané Marrellida, která se hojně vyskytovala v prvohorních mořích. Její zástupce lze nalézt i v okolí Berouna. Dospělí jedinci měli velmi podobné končetiny, a vedli tedy i podobný způsob života jako mláďata. Vývoj těchto dávných členovců tak byl podle vědců mnohem jednodušší než u většiny nynějších druhů.

Primitivní členovci se v průběhu života moc neměnili

„Marrellidi jsou považováni za velmi rané členovce a mají mnoho ‚primitivních‘ znaků. Předpokládáme tedy, že jednoduchý vývoj bez zásadních změn ve způsobu života, který u marrellidů pozorujeme, může být původním typem vývoje členovců. Jinými slovy, raní členovci se vyvíjeli jednoduchým způsobem, zatímco složitější životní cykly se vyvinuly později nezávisle na sobě u různých skupin členovců,“ dodal Laibl.

Současní členovci často procházejí velmi složitým vývojem a jejich mláďata či larvy mohou žít jiným způsobem než dospělí jedinci. Klasickým příkladem je létající motýl, lezoucí housenka nebo přisedlý svijonožec, který má volně plovoucí larvu.

Členovci jsou tvorové s článkovanými končetinami, mezi které patří v současné době brouci, pavouci či krabi. Jsou nejúspěšnější a druhově nejpestřejší živočišnou skupinou, která kdy na Zemi existovala. S více než 1,2 milionu popsanými druhy a obrovským množstvím jedinců obývají oceány i pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...