Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka

28 minut
Jan Konvalinka byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.

Konvalinka se koronavirům věnoval již před vypuknutím pandemie covidu-19. Říká ale, že ho stále dokážou překvapit. „Člověk by se měl přiznávat k věcem, které neodhadl dobře. Jedna z věcí, které jsem neodhadl dobře, byla, že jsem nepředpokládal, že bude mutovat tak rychle,“ uvedl biochemik.

„Takže ta plasticita, se kterou je stále připraven přicházet s novými triky, kterými utíká od protilátkové a vakcinační obrany, je něco, co mě překvapilo. A stále překvapuje,“ připustil Konvalinka.

Konvalinka: Covid měl tři roky na to, aby něco předvedl

Virus už měl dle Konvalinky tři roky na to, aby něco předvedl. „A až na variantu delta, která byla letálnější než původní, a na nové varianty omikron, které jsou infekčnější, tak zas tak něco dramatického virus nepředvedl,“ míní. 

Svět má tak podle něj důvod k opatrnému optimismu. Konvalinka nevěří, že by přišla smrtící varianta koronaviru, jež by byla úplně jiná než ty předchozí a proti které by neexistovala žádná obrana.

Vypadá to, že koronavirus se stane jedním ze spektra sezonních onemocnění, poznamenal dále. „Když se podíváte na ta čísla, tak pozitivních je několik stovek denně. Ale skoro se netestuje, (…) a přesto v nemocnicích máme 226 lidí hospitalizovaných a, myslím, jedenáct na jednotkách intenzivní péče,“ sdělil Konvalinka s tím, že taková situace tedy nevypadá dramaticky.

Dlouhý covid je pro biochemiky stále hádankou, přiznává

Někteří lidé trpí takzvaným dlouhým covidem. Ten dle Konvalinky znamená z hlediska biochemie hádanku. „Pořádně nevíme, co to je. Hodně se na tom pracuje, (…) Jsou desítky procent lidí, kteří trpí dlouhodobými projevy různých potíží, které jsou dost variabilní,“ podotkl.

Podle něj se jedná o nejrůznější poruchy často neurologického charakteru, třeba „mozková mlha“, při níž lidé trochu ztrácejí kognitivní schopnosti. „Pomaleji přemýšlí, řada lidí špatně spí, řada má deprese. Jsou zde ale i potíže závažnější, třeba s dýcháním,“ vyjmenoval biochemik.

Příčiny se podle něj velmi intenzivně studují. Co je zajímavé a důležité, je, že nezávisí na tom, jak vážný průběh covidu člověk měl. „Dlouhý covid se může objevit i po poměrně lehkém průběhu infekce, přesto má ale pacient několik měsíců poté problémy,“ ujasnil.

„Není jasné, zda je to tím, že dlouhodobě pokračuje replikace, množení viru v některých tkáních – a zdá se, že u některých pacientů je virus přítomen dlouho –  anebo tím, což je pravděpodobnější, že jde o nějaký druh imunologické odpovědi, který vede k nebezpečným autoimunitním stavům,“ popsal Konvalinka.

Věří, že se naleznou účinné postupy, jak dlouhý covid léčit. „Ale jeden lék už máme, což je očkování,“ upozornil. Dle něj se ukazuje, že očkovaní lidé mají zhruba o padesát procent menší pravděpodobnost dlouhého covidu než ti neočkovaní.

Ponaučení z pandemie

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě překročil šest milionů, což je podle biochemika srovnatelné s počtem obětí epidemie AIDS. „Na druhou stranu si lze snadno představit podobný nebo úplně jiný virus, který bude podobně infekční a bude mít větší úmrtnost,“ upozornil Konvalinka.

Podle něj covid-19 mohla být taková vážná „zkouška“ před jinou pandemií, která může být horší. „Ale také to byl určitý test, covid nastavil určité zrcadlo – a některé komunity, včetně té naší, v něm nedopadly úplně dobře,“ dodal.

Konvalinka zároveň nevidí, že by si z toho Česko vzalo nějaké ponaučení. „Mnoho lidí včetně mě opakovaně říkalo, že jeden z problémů, které jsme měli, byla neexistence zdravotnické autority typu Kochova ústavu v Německu či NAE ve Spojených státech,“ uvedl.

„Nevidím snahu, abychom se prostřednictvím vzniku či podpory existujícího Státního zdravotního ústavu na příští epidemii připravili.“ To je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 5 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...