Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalilo, že u těchto pacientů je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu některých abnormalit ve více orgánech, jako jsou plíce, mozek a ledviny. Vědci se domnívají, že to souvisí s vážností prodělaného covidu-19, a doufají, že studie pomůže najít účinnější prostředky k léčbě dlouhého covidu.

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet Respiratory Medicine zkoumala 259 pacientů, kteří byli kvůli covidu-19 hospitalizováni. Pět měsíců po jejich propuštění byly na snímcích MRI u těchto pacientů patrné významné rozdíly oproti skupině 52 lidí, kteří covid-19 nikdy neprodělali. Největší dopad byl pozorován na plicích, u nichž se na snímcích 14krát častěji objevily abnormality. U lidí, kteří prodělali těžký covid, se na snímcích MRI také třikrát častěji objevovaly abnormality v mozku a dvakrát častěji v ledvinách. Naopak významné změny na srdci a v játrech vědci nepozorovali.

Covid zanechává zranění

Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že u pacientů s dlouhým covidem je pravděpodobnější poškození některých orgánů. „Pět měsíců po propuštění z nemocnice po covidu jsme u těchto pacientů zjistili více abnormalit v plicích, mozku a ledvinách než u skupiny, která covid nikdy neměla,“ řekla a dodala, že roli v tom také hrál věk, závažnost onemocnění covidem i to, zda pacient měl v době nákazy i jiná onemocnění.

Zjištění jsou součástí širší studie, která se zabývá dlouhodobými dopady covidu-19 na osoby, které byly s nemocí hospitalizovány.

Vědci zjistili, že některé příznaky se shodují se známkami poškození orgánů, které odhalily snímky magnetické rezonance; například sevřený hrudník a kašel souvisel se změnami na plicích. Ne všechny příznaky, které se u osob žijících s dlouhým covidem vyskytovaly, však bylo možné přímo spojit s tím, co ukazovaly snímky MRI. Podle Ramanové byly abnormality ve více než jednom orgánu častěji odhaleny u lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni a po zotavení se z prvotní infekce se stále potýkali s psychickými a fyzickými problémy. Doplnila, že závěry studie poukazují na potřebu komplexní následné péče pro tyto pacienty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...