Dlouhý covid po sobě zanechává jizvy. Projevuje se to v řadě orgánů, ukázal výzkum

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalilo, že u těchto pacientů je třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu některých abnormalit ve více orgánech, jako jsou plíce, mozek a ledviny. Vědci se domnívají, že to souvisí s vážností prodělaného covidu-19, a doufají, že studie pomůže najít účinnější prostředky k léčbě dlouhého covidu.

Studie zveřejněná v odborném časopise Lancet Respiratory Medicine zkoumala 259 pacientů, kteří byli kvůli covidu-19 hospitalizováni. Pět měsíců po jejich propuštění byly na snímcích MRI u těchto pacientů patrné významné rozdíly oproti skupině 52 lidí, kteří covid-19 nikdy neprodělali. Největší dopad byl pozorován na plicích, u nichž se na snímcích 14krát častěji objevily abnormality. U lidí, kteří prodělali těžký covid, se na snímcích MRI také třikrát častěji objevovaly abnormality v mozku a dvakrát častěji v ledvinách. Naopak významné změny na srdci a v játrech vědci nepozorovali.

Covid zanechává zranění

Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že u pacientů s dlouhým covidem je pravděpodobnější poškození některých orgánů. „Pět měsíců po propuštění z nemocnice po covidu jsme u těchto pacientů zjistili více abnormalit v plicích, mozku a ledvinách než u skupiny, která covid nikdy neměla,“ řekla a dodala, že roli v tom také hrál věk, závažnost onemocnění covidem i to, zda pacient měl v době nákazy i jiná onemocnění.

Zjištění jsou součástí širší studie, která se zabývá dlouhodobými dopady covidu-19 na osoby, které byly s nemocí hospitalizovány.

Vědci zjistili, že některé příznaky se shodují se známkami poškození orgánů, které odhalily snímky magnetické rezonance; například sevřený hrudník a kašel souvisel se změnami na plicích. Ne všechny příznaky, které se u osob žijících s dlouhým covidem vyskytovaly, však bylo možné přímo spojit s tím, co ukazovaly snímky MRI. Podle Ramanové byly abnormality ve více než jednom orgánu častěji odhaleny u lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni a po zotavení se z prvotní infekce se stále potýkali s psychickými a fyzickými problémy. Doplnila, že závěry studie poukazují na potřebu komplexní následné péče pro tyto pacienty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 1 hhodinou

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 3 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 5 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled