Zítřek patří v Česku červenému. Vědci vytvořili mapu budoucnosti vinařství

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.

Za posledních šedesát let se průměrná teplota na Moravě zvýšila o jeden a půl stupně Celsia. Podle předpovědí odborníků bude oteplování pokračovat a v Česku se bude projevovat zejména během léta v podobě déle trvajících vln veder bez srážek. A to samozřejmě nutně ovlivní i pěstování vína.

Vinaři jsou se situací, kterou změna klimatu způsobuje, zatím spokojení, hlavně ti, kteří produkují červené víno. Nové podmínky totiž jeho odrůdám nahrávají. Dokládají to čísla – před dvaceti lety bylo nevídané, pokud Frankovka z moravské oblasti Modré Hory dosáhla 20° cukru, dnes má ale běžně přes 22°. Vínu se nicméně v Česku daří obecně a i přes určité výkyvy jeho vyrobené množství v posledních letech roste. Předpoklad je, že se ho letos vyprodukuje mezi pěti a šesti sty tisíci hektolitrů a statistická prognóza výzkumníků ukazuje na další mírný růst.

První negativa

Změna klimatu a oteplování jižní Moravy už ale vinařům také začíná ukazovat první problémy. Jsou jimi hlavně extrémy počasí a rychlé změny. Lijáky, které přerušují jinak neutuchající vlny sucha a rekordně vysoké teploty, nesvědčí zejména odrůdám bílého vína, které je a bylo pro území jižní Moravy v minulosti typické.

Intenzivní letní déšť po dlouhém období sucha zvyšuje riziko plísňových onemocnění. Nedostatek dešťových srážek během letní fáze růstu révy zase vede k nedostatku dusíku v půdě, což následně vínu zabraňuje správně fermentovat a získat kvalitní aroma. Stejně tak náhlé průtrže mračen ke konci léta hrozny poškozují.

Změny budou nutné - a nemusí být k horšímu

Vinaři podle studie o těchto změnách ví, pracují s nimi a připravují se na další. Už dnes využívají prakticky všechny dostupné metody, jak pro jižní Moravu tradiční odrůdy chránit – to ale bude podle vědců fungovat, jen když se budou změny klimatu projevovat málo. Nejlépe ztráty v produkci snižuje vysazování odrůd odolných na sucho a vysoké teploty. Těmi jsou ale zpravidla odrůdy pro výrobu červeného vína, jako jsou Cinsaut či Carignan známé z jižněji položených vinařských oblastí Evropy. A protože se změny klimatu nedaří zpomalit, znamená to, že právě jim nejspíš bude patřit i budoucnost u nás.

Nabídka změní také chování spotřebitelů: podle statistitik přes 78 procent konzumentů vína preferuje bílé. Tuzemští spotřebitelé jsou navíc v případě vína velmi patriotičtí, a i když okolo 60 % zkonzumovaného vína v Česku pochází z ciziny, naprostá většina českého vína se prodá a vypije na domácím trhu, vyšší ceně navzdory.


Vědci upozornují, že tak vyvstává hypotetický problém. Prohlubující se dopady klimatické změny mohou v tradičních regionech pěstování oblíbeného bílého vína komplikovat natolik, že rostoucí poptávku po něm nebude možné naplnit tak, jak se dosud daří.

„S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat,“ říká Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Řešením podle něj může být například zřizování nových vinic, a to na místech, kde se bude bílému vínu dařit lépe. Jen tak bude podle dlouhodobých předpovědí možné v Česku nadále pěstovat bílé víno v takové kvantitě i kvalitě. Plocha vinic se v Česku v posledních letech pokaždé zvětšila, avšak vždy o méně než jedno procento, což je strop stanovený evropskou směrnicí. Pro rychlejší výsadbu vinic v ČR tedy stále existuje dostatečný prostor.

„I pokud se bude produkce českého vína zvyšovat, tak lze celkem s jistotou předpokládat, že půjde na odbyt, protože poptávka po něm dnes výrazně převyšuje nabídku,“ dodává spoluautor studie Roman Svoboda z ČZU.

Vinařská mapa budoucnosti

Spolupráce vinařů a ekonomů s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) dokázala vytvořit model, který podle různých scénářů klimatické změny ukazuje, kde se u nás bude jednotlivých odrůdám nejvíc dařit. 

Jaká vína se budou nejlépe pěstovat podle pěti různých klimatických modelů
Zdroj: CzechGlobe

Velmi zjednodušeně řečeno bude kvůli rostoucím teplotám možné pěstovat vína i v chladnějších regionech, kde to zatím není zvykem. Na střední Moravě by podle několika klimatických modelů mohly už v příštích desetiletích nastat ideální podmínky pro pěstování hned pěti odrůd vinné révy, zejména těch bílých, jako je Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink. Dle některých modelů by růst teploty o dva stupně Celsia mohl v Českém středohoří nastolit ideální podmínky pro pěstování odrůdy Merlot.

„Podle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot také nejvhodnějším regionem pro pěstování červeného vína spíš než toho bílého, jak je tomu nyní a pro co je nejvíce známá,“ uzavírá profesorka Lucie Severová, která výzkum vedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...