Zítřek patří v Česku červenému. Vědci vytvořili mapu budoucnosti vinařství

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.

Za posledních šedesát let se průměrná teplota na Moravě zvýšila o jeden a půl stupně Celsia. Podle předpovědí odborníků bude oteplování pokračovat a v Česku se bude projevovat zejména během léta v podobě déle trvajících vln veder bez srážek. A to samozřejmě nutně ovlivní i pěstování vína.

Vinaři jsou se situací, kterou změna klimatu způsobuje, zatím spokojení, hlavně ti, kteří produkují červené víno. Nové podmínky totiž jeho odrůdám nahrávají. Dokládají to čísla – před dvaceti lety bylo nevídané, pokud Frankovka z moravské oblasti Modré Hory dosáhla 20° cukru, dnes má ale běžně přes 22°. Vínu se nicméně v Česku daří obecně a i přes určité výkyvy jeho vyrobené množství v posledních letech roste. Předpoklad je, že se ho letos vyprodukuje mezi pěti a šesti sty tisíci hektolitrů a statistická prognóza výzkumníků ukazuje na další mírný růst.

První negativa

Změna klimatu a oteplování jižní Moravy už ale vinařům také začíná ukazovat první problémy. Jsou jimi hlavně extrémy počasí a rychlé změny. Lijáky, které přerušují jinak neutuchající vlny sucha a rekordně vysoké teploty, nesvědčí zejména odrůdám bílého vína, které je a bylo pro území jižní Moravy v minulosti typické.

Intenzivní letní déšť po dlouhém období sucha zvyšuje riziko plísňových onemocnění. Nedostatek dešťových srážek během letní fáze růstu révy zase vede k nedostatku dusíku v půdě, což následně vínu zabraňuje správně fermentovat a získat kvalitní aroma. Stejně tak náhlé průtrže mračen ke konci léta hrozny poškozují.

Změny budou nutné - a nemusí být k horšímu

Vinaři podle studie o těchto změnách ví, pracují s nimi a připravují se na další. Už dnes využívají prakticky všechny dostupné metody, jak pro jižní Moravu tradiční odrůdy chránit – to ale bude podle vědců fungovat, jen když se budou změny klimatu projevovat málo. Nejlépe ztráty v produkci snižuje vysazování odrůd odolných na sucho a vysoké teploty. Těmi jsou ale zpravidla odrůdy pro výrobu červeného vína, jako jsou Cinsaut či Carignan známé z jižněji položených vinařských oblastí Evropy. A protože se změny klimatu nedaří zpomalit, znamená to, že právě jim nejspíš bude patřit i budoucnost u nás.

Nabídka změní také chování spotřebitelů: podle statistitik přes 78 procent konzumentů vína preferuje bílé. Tuzemští spotřebitelé jsou navíc v případě vína velmi patriotičtí, a i když okolo 60 % zkonzumovaného vína v Česku pochází z ciziny, naprostá většina českého vína se prodá a vypije na domácím trhu, vyšší ceně navzdory.


Vědci upozornují, že tak vyvstává hypotetický problém. Prohlubující se dopady klimatické změny mohou v tradičních regionech pěstování oblíbeného bílého vína komplikovat natolik, že rostoucí poptávku po něm nebude možné naplnit tak, jak se dosud daří.

„S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat,“ říká Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Řešením podle něj může být například zřizování nových vinic, a to na místech, kde se bude bílému vínu dařit lépe. Jen tak bude podle dlouhodobých předpovědí možné v Česku nadále pěstovat bílé víno v takové kvantitě i kvalitě. Plocha vinic se v Česku v posledních letech pokaždé zvětšila, avšak vždy o méně než jedno procento, což je strop stanovený evropskou směrnicí. Pro rychlejší výsadbu vinic v ČR tedy stále existuje dostatečný prostor.

„I pokud se bude produkce českého vína zvyšovat, tak lze celkem s jistotou předpokládat, že půjde na odbyt, protože poptávka po něm dnes výrazně převyšuje nabídku,“ dodává spoluautor studie Roman Svoboda z ČZU.

Vinařská mapa budoucnosti

Spolupráce vinařů a ekonomů s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) dokázala vytvořit model, který podle různých scénářů klimatické změny ukazuje, kde se u nás bude jednotlivých odrůdám nejvíc dařit. 

Jaká vína se budou nejlépe pěstovat podle pěti různých klimatických modelů
Zdroj: CzechGlobe

Velmi zjednodušeně řečeno bude kvůli rostoucím teplotám možné pěstovat vína i v chladnějších regionech, kde to zatím není zvykem. Na střední Moravě by podle několika klimatických modelů mohly už v příštích desetiletích nastat ideální podmínky pro pěstování hned pěti odrůd vinné révy, zejména těch bílých, jako je Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink. Dle některých modelů by růst teploty o dva stupně Celsia mohl v Českém středohoří nastolit ideální podmínky pro pěstování odrůdy Merlot.

„Podle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot také nejvhodnějším regionem pro pěstování červeného vína spíš než toho bílého, jak je tomu nyní a pro co je nejvíce známá,“ uzavírá profesorka Lucie Severová, která výzkum vedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 2 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 4 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 21 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 23 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026
Načítání...