Přibývá stále nových důkazů, že zásadní hrozbou, kterou přinášejí změny klimatu, je především jejich rychlost. Nový výzkum ukazuje, jaký je dopad na lesy.
Rychlosti změny klimatu se lesy v mírném pásmu nestíhají přizpůsobovat, upozorňuje studie
Pokud se má podařit zachránit Zemi před ničivou změnou klimatu, ochrana lesů je prioritou – na tom se shoduje většina modelů a studií. Ale podle studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, se při současném tempu oteplování lesy nemusí být schopny přizpůsobit změnám dostatečně rychle. Bude to mít negativní důsledky pro řadu oblastí, od ukládání uhlíku až po biologickou rozmanitost.
Studie zkoumala lesy v mírném pásmu, konkrétně na západě USA. Ukázalo se, že se mění a vyvíjí tak, aby se dokázaly vyrovnat s vyššími teplotami. Vědci tento proces nazývají termofilizace. Konkrétně tato změna vypadá tak, že v lesích přibývá stromů, jež umí lépe snášet stres způsobený horkem a suchem.
Příroda se přizpůsobuje, ne dost rychle
To je velmi pozitivní signál. Problém spočívá v tom, že vědci zjistili, že rychlost této transformace zaostává za změnou klimatu zhruba desetkrát. To vytváří situaci, kdy se podle studie „stromy stále více neshodují se svým prostředím“. Jako by se do něj nehodily a nezapadaly, jejich vlastnosti odpovídají jinému prostředí. A to má rozsáhlé důsledky: častěji odumírají nebo jsou náchylnější k požárům nebo napadení hmyzem.
Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley a Lesní služby USA analyzovali složení zhruba 50 tisíc lesních ploch v západních státech v průběhu deseti let. Využili katalogu těchto dřevin, který vznikal řadu let. Vědci použili tato data a zmapovali lokalizované údaje o klimatických změnách.
„V ideálním případě bychom viděli vztah jedna ku jedné mezi odolností stromů vůči teplu a oteplováním,“ řekl Kyle Rosenblad, který výzkum vedl. Jeho tým zjistil, že v dotyčných lesích začíná přibývat stromů s větší tolerancí k vyšším teplotám a suššímu počasí. Klimatické změny tyto adaptace přesto svou rychlostí předbíhají.
Stejně znepokojující je podle Rosenblada i to, jak se poměr stromů mění. Do lesů nepřibývají nové druhy. Ke změně složení dochází hlavně proto, že zavedené druhy, které preferují chladnější a vlhčí podmínky – například douglaska – odumírají nebo jsou oslabené a napadené hmyzem.
To by mohlo vést k rozsáhlým ekologickým změnám v průběhu pouhých staletí nebo možná dokonce i desetiletí. „Místa, která jsou dnes zalesněná, mohou být schopna podporovat pouze travnaté porosty,“ doplnil Rosenblad. „Ať se snažíme sebevíc, možná to nedokážeme zastavit.“
