Do Česka pronikl nový druh savce. Vědci řeší, jestli kvůli klimatické změně

Vědci ze dvou ústavů Akademie věd objevili pro Česko nový savčí druh. Je jím bělozubka tmavá. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim. Kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Objev představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.

Bělozubka tmavá je devadesátým savčím druhem v Česku. Vědci odhadují, že dorazila v posledních několika letech, přesnou dobu ale neznají. „V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala třeba do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod k nám se dal předvídat,“ řekla Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí vědecká pracovnice týmu z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který bělozubku objevil. „Šíření na severovýchod pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním,“ dodala.

Odborníci savce poprvé zaznamenali při terénním výzkumu zaměřeném na myš domácí, na kterém spolupracovali s vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. „Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím,“ sdělila Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. Vědcům se podařilo chytit a pomocí DNA určit čtrnáct jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti lokalit v Karlovarském kraji.

Bělozubka tmavá
Zdroj: AV ČR/M. Beroneau

V tuzemsku dosud žilo sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, ve vědcích vzbuzuje obavy.

Ze sousedních zemí totiž vědí, že se bělozubka tmavá chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků. Jestli podobný trend nastane i v Česku, mohou pomoci odhalit výstupy z plánovaného tříletého projektu, jehož cílem bude monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování interakcí s původními druhy. Projekt začne na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 6 mminutami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025
Načítání...