Akademie věd strana 5 z 5

Česko-americký tým popsal změny uspořádání vodivých pletiv, které před stovkami milionů let pomohly rostlinám zvládat sušší prostředí na pevnině. Poznatky z výzkumu mohou podle vědců v současnosti přispět k lepšímu šlechtění rostlin odolných vůči suchu. Studii vydal prestižní časopis Science.

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.

Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých autoimunitních nemocí. Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci v léčbě některých z těchto onemocnění, oznámila Akademie věd ČR.

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd.

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí.

Částečné zatmění Slunce bylo v úterý vidět napříč Evropou, podmínky se ale lišily. Česká republika patřila mezi ty šťastnější země. Platilo, že čím východněji, tím výraznější kus naší hvězdy byl zastíněn.

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Do jedné z nejmodernějších piteven v Česku, nejtišší místnosti v Praze či mongolské jurty lidé nahlédnou při aktuální Noci vědců. Jen v Praze festival, jehož letošním tématem jsou smysly, nabídne desítky akcí – včetně smyslových testů, her a netradičních ochutnávek. Část programu bude on-line.

Zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění by chtěli vědci v nově založeném Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Do konce roku 2025 na něj má jít asi 1,5 miliardy korun z evropských peněz programu Exceles, kterým ministerstvo školství podporuje špičkový výzkum. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že fungování ústavu by měl stát zajistit i po roce 2025.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před sedmi tisíci lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Zástupci Akademie věd o tom informovali v tiskové zprávě. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.

Brno, které je jedním ze světových center výroby elektronových mikroskopů, hostí od neděle do pátku specializované vědce z celého světa. Na Mezinárodní mikroskopický kongres jich přijede asi šest set. Čeká je program v hotelu International a Uměleckoprůmyslovém muzeu, ale také přímo u výrobců. Brněnské továrny pokrývají asi třetinu světové produkce elektronových mikroskopů.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu by mohla určit nižší průměrné teploty v budovách během topné sezony. Ministerstvo tím reaguje na případný výpadek dodávek ruského plynu a návrh označuje za záchrannou síť. Minimální přípustné teploty chce zveřejnit v následujících dnech. Vyhláška ještě musí projít schvalovacím procesem.

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce šedesátých let 20. století. Vyplývá to z nové analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV). Spojení takto silných srážkových epizod do takzvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Ve spolupráci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky vznikl v Brně nový institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady krizových a rizikových situací na společnost. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je zaměřením jediný v Evropě.

Archeologové zkoumají u Roštění na Kroměřížsku germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Objevili zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků či nástroje. Mohlo by podle nich jít o pohřebiště germánského jezdectva, zřejmě nejvýznamnější v celé střední Evropě.