Čeští odborníci jsou připraveni pomoct Ukrajině na cestě k její obnově. Poskytnout mohou například svou expertizu jaderné energetiky či rostlinné genomiky, říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že akademie podpořila ukrajinské vědce hned na začátku války mimo jiné nabídkou pracovních pozic.
Zažímalová označila Ukrajinu jako obilnici Evropy i Afriky. I proto je podle ní jedním z negativních důsledků ruské agrese zničení genetické banky v Charkově, která shromažďovala přibližně 150 tisíc vzorků různých zemědělských plodin.
„To se bude strašně těžko nahrazovat, ale my alespoň těmi našimi zdroji bychom pak mohli pomoct, až bude možné se tím zabývat,“ řekla. „U nás je rostlinná genomika na špičkové světové úrovni, takže i s tou dlouhodobou perspektivou budeme moct třeba pomoct i s vývojem nebo šlechtěním nových plodin,“ nastínila Zažímalová, jak čeští vědci v budoucnu mohou pomoct Ukrajině.
Vědci podle Zažímalové budou podporovat také obnovu infrastruktury a jaderné energetiky, zachování kulturního dědictví či rozvoj znalostí informačních technologií. Ukrajinci se podle ní prokázali jako „vynikající žáci v oblasti informačních technologií“, protože se rychle a kvalitně naučili používat západní zbraně.
Boj proti dezinformacím pomáhá
Akademie věd podle své předsedkyně zároveň přispívá k vyvracení dezinformací. Například odborníci z Psychologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR objasňují chování lidí či společnosti ve vypjaté situaci při válce na Ukrajině. Zažímalová vyzdvihla i práci Slovanského ústavu, jehož pracovníci rozumí východoevropskému regionu a jeho historii.
Akademie věd podle Zažímalové pomohla ukrajinským odborníkům hned loni v březnu, kdy mimo jiné představila program Researchers at Risk Fellowship. Díky němu mohla akademie zaměstnat až padesát vědců z Ukrajiny, a to po dobu dvou let.
„Šlo nám o to, abychom mohli kolegy z Ukrajiny podpořit nikoli materiálně, ale platově. Materiální zabezpečení poskytl příslušný ústav, z centrálních zdrojů Akademie věd jsme dali prostředky na osobní náklady ve výši, řekněme, nadprůměrného platu vědeckého pracovníka v České republice, respektive na Akademii věd,“ upřesnila Zažímalová.
Inspirací pro zavedení programu na pomoc ukrajinským odborníkům byla podle ní podobná schémata, která fungují v západní Evropě a podporují vědecké pracovníky pronásledované autoritářskými režimy.
„Samozřejmě u toho nechceme zůstat, protože vidíme okolo sebe, že jsou i jiné země, kde ty problémy jsou, a mohou být stále aktuálnější, příklad je Afghánistán, Írán,“ uzavřela předsedkyně Akademie věd ČR.
