Vědci chtějí docílit jaderné fúze bez vzniku neutronů. Proces by byl levnější a jednodušší

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Jaderná fúze je podle vědců pro budoucnost slibným zdrojem energie, kterou známe ze Slunce. Vytvořit a udržet ji aktuálně vyžaduje velké množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonné laserové systémy.

„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad,“ uvedl Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie (ÚACH) AV ČR. „My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ řekl.

Energie budoucnosti

Mezinárodní projekt s označením V4F tak podle Akademie věd ČR chce přispět k tomu, aby byla jaderná fúze dostupnější a méně nákladná. Vědci z akademie přispěli do projektu především objevením nových molekul, nanomateriálů a materiálů se speciálními vlastnostmi.

Skupina výzkumníků přišla také s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší nároky na udržitelnou fúzní reakci. První experimenty by měli provést vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pomocí laserového systému PALS. Experimentovat chtějí výzkumníci jak se zahájením reakce pomocí laserů, tak hlavně s jejím udržením v takzvaných tokamacích.

Kromě Ústavu anorganické chemie a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do projektu zapojilo dalších pět institucí, a to Tamperská univerzita a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitzův institut fotonických technologií a Výzkumné centrum Jülich z Německa a Organizace pro výzkum a inovace MODUS z Velké Británie.

Při jaderné fúzi se spojují jádra lehčích atomů a vznikají tak jádra těžších atomů, jako je například helium. Při reakci vzniká velké množství energie, experimenty s jadernou fúzí se provádějí ve speciálních zařízeních zvaných tokamak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...