Vědci chtějí docílit jaderné fúze bez vzniku neutronů. Proces by byl levnější a jednodušší

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Jaderná fúze je podle vědců pro budoucnost slibným zdrojem energie, kterou známe ze Slunce. Vytvořit a udržet ji aktuálně vyžaduje velké množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonné laserové systémy.

„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad,“ uvedl Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie (ÚACH) AV ČR. „My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ řekl.

Energie budoucnosti

Mezinárodní projekt s označením V4F tak podle Akademie věd ČR chce přispět k tomu, aby byla jaderná fúze dostupnější a méně nákladná. Vědci z akademie přispěli do projektu především objevením nových molekul, nanomateriálů a materiálů se speciálními vlastnostmi.

Skupina výzkumníků přišla také s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší nároky na udržitelnou fúzní reakci. První experimenty by měli provést vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pomocí laserového systému PALS. Experimentovat chtějí výzkumníci jak se zahájením reakce pomocí laserů, tak hlavně s jejím udržením v takzvaných tokamacích.

Kromě Ústavu anorganické chemie a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do projektu zapojilo dalších pět institucí, a to Tamperská univerzita a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitzův institut fotonických technologií a Výzkumné centrum Jülich z Německa a Organizace pro výzkum a inovace MODUS z Velké Británie.

Při jaderné fúzi se spojují jádra lehčích atomů a vznikají tak jádra těžších atomů, jako je například helium. Při reakci vzniká velké množství energie, experimenty s jadernou fúzí se provádějí ve speciálních zařízeních zvaných tokamak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 10 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 11 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 18 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...