Vědci chtějí docílit jaderné fúze bez vzniku neutronů. Proces by byl levnější a jednodušší

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Jaderná fúze je podle vědců pro budoucnost slibným zdrojem energie, kterou známe ze Slunce. Vytvořit a udržet ji aktuálně vyžaduje velké množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonné laserové systémy.

„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad,“ uvedl Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie (ÚACH) AV ČR. „My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ řekl.

Energie budoucnosti

Mezinárodní projekt s označením V4F tak podle Akademie věd ČR chce přispět k tomu, aby byla jaderná fúze dostupnější a méně nákladná. Vědci z akademie přispěli do projektu především objevením nových molekul, nanomateriálů a materiálů se speciálními vlastnostmi.

Skupina výzkumníků přišla také s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší nároky na udržitelnou fúzní reakci. První experimenty by měli provést vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pomocí laserového systému PALS. Experimentovat chtějí výzkumníci jak se zahájením reakce pomocí laserů, tak hlavně s jejím udržením v takzvaných tokamacích.

Kromě Ústavu anorganické chemie a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do projektu zapojilo dalších pět institucí, a to Tamperská univerzita a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitzův institut fotonických technologií a Výzkumné centrum Jülich z Německa a Organizace pro výzkum a inovace MODUS z Velké Británie.

Při jaderné fúzi se spojují jádra lehčích atomů a vznikají tak jádra těžších atomů, jako je například helium. Při reakci vzniká velké množství energie, experimenty s jadernou fúzí se provádějí ve speciálních zařízeních zvaných tokamak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 11 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 23 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...