Vědci chtějí docílit jaderné fúze bez vzniku neutronů. Proces by byl levnější a jednodušší

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Jaderná fúze je podle vědců pro budoucnost slibným zdrojem energie, kterou známe ze Slunce. Vytvořit a udržet ji aktuálně vyžaduje velké množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonné laserové systémy.

„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad,“ uvedl Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie (ÚACH) AV ČR. „My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ řekl.

Energie budoucnosti

Mezinárodní projekt s označením V4F tak podle Akademie věd ČR chce přispět k tomu, aby byla jaderná fúze dostupnější a méně nákladná. Vědci z akademie přispěli do projektu především objevením nových molekul, nanomateriálů a materiálů se speciálními vlastnostmi.

Skupina výzkumníků přišla také s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší nároky na udržitelnou fúzní reakci. První experimenty by měli provést vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pomocí laserového systému PALS. Experimentovat chtějí výzkumníci jak se zahájením reakce pomocí laserů, tak hlavně s jejím udržením v takzvaných tokamacích.

Kromě Ústavu anorganické chemie a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do projektu zapojilo dalších pět institucí, a to Tamperská univerzita a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitzův institut fotonických technologií a Výzkumné centrum Jülich z Německa a Organizace pro výzkum a inovace MODUS z Velké Británie.

Při jaderné fúzi se spojují jádra lehčích atomů a vznikají tak jádra těžších atomů, jako je například helium. Při reakci vzniká velké množství energie, experimenty s jadernou fúzí se provádějí ve speciálních zařízeních zvaných tokamak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...