Vědci chtějí docílit jaderné fúze bez vzniku neutronů. Proces by byl levnější a jednodušší

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Jaderná fúze je podle vědců pro budoucnost slibným zdrojem energie, kterou známe ze Slunce. Vytvořit a udržet ji aktuálně vyžaduje velké množství vstupní energie, čemuž napomáhají například vysokovýkonné laserové systémy.

„Neutronové záření při jaderné fúzi působí na stěny reaktoru, které se pak stávají radioaktivní a rychle se opotřebují – vzniká tedy jaderný odpad,“ uvedl Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie (ÚACH) AV ČR. „My se snažíme jít cestou bez neutronů, kdy při jaderné fúzi vznikají jen nabitá jádra helia,“ řekl.

Energie budoucnosti

Mezinárodní projekt s označením V4F tak podle Akademie věd ČR chce přispět k tomu, aby byla jaderná fúze dostupnější a méně nákladná. Vědci z akademie přispěli do projektu především objevením nových molekul, nanomateriálů a materiálů se speciálními vlastnostmi.

Skupina výzkumníků přišla také s unikátním technologickým řešením, které by mělo menší nároky na udržitelnou fúzní reakci. První experimenty by měli provést vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR pomocí laserového systému PALS. Experimentovat chtějí výzkumníci jak se zahájením reakce pomocí laserů, tak hlavně s jejím udržením v takzvaných tokamacích.

Kromě Ústavu anorganické chemie a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se do projektu zapojilo dalších pět institucí, a to Tamperská univerzita a firma Ampliconyx Oy z Finska, Leibnitzův institut fotonických technologií a Výzkumné centrum Jülich z Německa a Organizace pro výzkum a inovace MODUS z Velké Británie.

Při jaderné fúzi se spojují jádra lehčích atomů a vznikají tak jádra těžších atomů, jako je například helium. Při reakci vzniká velké množství energie, experimenty s jadernou fúzí se provádějí ve speciálních zařízeních zvaných tokamak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...