Ptáků ubývá, na moderních farmách se jim nedaří

Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR. Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili v časopise Journal of Applied Ecology.

Ptáci mají podle biologů v okolí modernizovaných farem horší podmínky k hledání potravy a k hnízdění. Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd uvedl, že se na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita.

„Stejně tak i počty hnízd synantropních ptáků zde byly několikanásobně nižší: 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet hnízd vlaštovek,“ vyjmenovává Šálek.

  • Jako synantropní živočichové se označují ti, kteří žijí v těsné blízkosti lidských obydlí.

Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že v nově postavených stájích chybí půdní prostory, což znemožňuje hnízdění nejen ptáků, ale i dalších zvířat, třeba netopýrů. Například vlaštovkovité druhy nemohou na ocelové materiály „nalepit“ svá hnízda, jiné druhy zase k hnízdění postrádají dutiny a štěrbiny.

Problém představuje i modernizace technologií. „V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy/hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede k snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění,“ vysvětlil Šálek.

Záchrana přírody

Modernizace a výstavby nových farem jsou podle něj financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Jako příklad zmínil Šálek modernizaci 6900 farem v Programu rozvoje venkova pro Českou republiku na období 2014 až 2022, na kterou se dalo 755 milionů korun.

„Je samozřejmé, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na biodiverzitu,“ řekl.

Zabránit úbytku ptáků na farmách je podle něj možné drobnými a levnými úpravami. Jmenoval například možnost vyvěsit budky a polobudky pro dutinové hnízdiče, vystavět hnízdní věže nebo umělé hnízdní košíčky, případně zužitkovat stavební materiál z hrubých povrchů (třeba beton), na který si ptáci připevní svá hnízda.

Vědec uvádí, že je důležité podporovat stanoviště, kam se ptačí druhy přesunuly nebo kam byly vytlačeny. Mezi taková místa patří menší rodinné farmy, jež dodržují tradiční chov hospodářských zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...