Skončilo druhé kolo volby prezidenta republiky. Volební místnosti byly v sobotu otevřené do 14 hodin, poté začalo sčítání hlasů. Novou hlavou státu se může stát buď bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, nebo bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). V prvním kole zvítězil Pavel, ale oba kandidáty v prvním kole dělilo jen 23 tisíc hlasů.
Volební místnosti se zavřely, prezidenta mohli lidé vybírat do 14 hodin
On-line přenos
Volba prezidenta republiky 2023 – druhé kolo
- 0:00
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost. Témata spojená s prezidentskou volbou dál pokrýváme v běžném zpravodajství.
- 22:10
Reformy penzí a daní jsou pro Česko podle nově zvoleného prezidenta Petra Pavla nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci.
- 21:54
Petr Pavel v rozhovoru pro televizi Nova řekl, že by se ještě před svou inaugurací chtěl sejít s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, s níž v neděli telefonoval. Podniknout chce i návštěvu Polska na pozvání prezidenta Andrzeje Dudy.
Volba prezidenta republiky je od zavedení přímé volby velmi populární a účast u ní bývá nejvyšší ze všech druhů voleb. Oba kandidáti, kteří letos postoupili do druhého kola, očekávají, že by v něm mohl hlasovat rekordní počet lidí. Mnoho z nich ovšem přišlo do volebních místností již v pátek, kdy se hlasovalo od 14 do 22 hodin. Hlasy v té době odevzdali Pavel s Babišem i dosavadní prezident Miloš Zeman, předseda vlády Petr Fiala (ODS) i předsedové dalších parlamentních stran.
Účast v prvním kole činila letos 68,2 procenta a druhé kolo se vyvíjelo tak, že by mohla být konečná účast ještě vyšší. Když v pátek večer volební místnosti zavíraly, pohybovala se většinou kolem padesáti procent, v sobotu dopoledne vzrostla k šedesáti procentům, což bylo v obou případech více než v téže době v prvním kole.
Jsou i místa, kde je účast stoprocentní, třeba ve Špindlerově Mlýně nebo některých horských obcích v Jeseníkách. Není to ovšem tím, že by přišli všichni místní. Účast navýšili lidé s voličskými průkazy, kteří o prezidentovi hlasují, i když jsou právě na horách. V Karlově Studánce volili například účastníci vysokoškolského lyžařského kurzu, který se koná na Švýcárně. „Odvolilo nás osmnáct, dva vyučující a šestnáct studentů. Řada z nich byli prvovoliči a ani nevěděli, jak to ve volební místnosti chodí. Brali to ale jako občanskou povinnost, jsou rádi, že měli možnost se do voleb zapojit,“ řekla jejich pedagožka Sylva Hřebíčková.
Letošní prezidentské volby by účastí mohly napodobit ty minulé z roku 2018. Tehdy se ve druhém kole účast zvýšila z 61,9 na 66,6 procenta. V roce 2013 naopak přilákalo více voličů první kolo, kdy jich přišlo 61,3 procenta, ale k druhému kolu jen 59,1 procenta.
Prezidenta si volí všichni občané České republiky, kterým je přes osmnáct let, teprve potřetí v historii. Předtím ho vybírali pouze zákonodárci. Obě předchozí volby vyhrál Miloš Zeman, v roce 2013 zvítězil nad tehdejším vicepremiérem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), v roce 2018 nad bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.
Sčítání hlasů po druhém kole bývá velmi rychlé. Volba je jednoduchá, celá republika je jediným volebním obvodem a voliči si vybírají jen ze dvou kandidátů. Záleží ale také na volební účasti a rovněž na tom, jak velký rozdíl mezi oběma kandidáty je. V roce 2013, kdy zvítězil Zeman s poměrně výrazným náskokem (získal 55 procent hlasů), uvedla ČTK, že jeho náskok již Schwarzenberg téměř jistě nestáhne, již po tři čtvrě na tři. O pět let později, kdy Zeman získal pouze 51 procent hlasů, bylo jasno po půl čtvrté.
Letos v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 35,4 procenta hlasů, Andrej Babiš získal 35 procent. Přes pět procent voličů hlasovalo také pro Danuši Nerudovou (13,9 procenta) a Pavla Fischera (6,8 procenta). Další čtyři kandidáti – Jaroslav Bašta, Tomáš Zima, Karel Diviš a Marek Hilšer – dostali od půl procenta po čtyři a půl procenta hlasů.
