Čeští vědci zachytili a popsali jeden z nejjasnějších gama záblesků. Zrodila ho umírající hvězda

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.

Dalekohledy světlo zachytily před dvěma lety v noci z 19. na 20. června loňského roku. Světlo nejprve zaznamenala po detekci dlouhého gama záblesku družice Swift na oběžné dráze.

Podle vědců se jedná o jeden z mála vzácných případů, kdy se podařilo pozorovat viditelné světlo během a také velmi krátce po jedné z těchto extrémně jasných gama explozí. Světelná emise byla podle vědců tak jasná, že ji spatřily i relativně malými optickými dalekohledy výzkumné týmy z fyzikálního a astronomického ústavu AV ČR spolu s italskými kolegy z Gran Sasso Science Institute a Italského institutu pro astrofyziku a vědci ze Speciální astrofyzikální observatoře ruské akademie věd.

Záhadný záblesk

„Na noční obloze intenzivně pátráme po těchto jevech už více než tři desetiletí, stále se snažíme pochopit, co přesně tyto silné záblesky gama záření způsobuje. Tedy jaká je struktura výtrysku a jak se její energie přeměňuje na gama záblesk,“ řekl Martin Jelínek z Astronomického ústavu AV ČR, který se studiem těchto událostí zabývá již více než dvacet let.

Vizualizace gamma záblesku
Zdroj: NASA

Vědci popsali, že pozorovaný záblesk gama s největší pravděpodobností patří k typu, kdy se masivní hvězda dostane do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutí se vlastní gravitací. V případě kolapsu se předpokládá, že vede ke vzniku rychle rotující černé díry, na kterou pak dopadá látka hvězdné obálky. Tento proces způsobí, že černá díra vytvoří dva silné úzké výtrysky, které zbývající hvězdný obal prorazí. Výtrysky trvají několik desítek sekund, pozorovatelé na Zemi zjistili, že během této doby jsou nejenergetičtějšími zdroji z vesmíru.

Zachycení několikasekundové gama exploze je velmi náročný úkol. Dosud vědcům chybělo zachycení vícepásmové emise během zábleskové aktivity gama, což se nyní podařilo díky rychlé reakci malých robotických dalekohledů. „Umožnily nám sledovat vývoj záření záblesku gama v různých barvách a hledat společnou opticko-gama časovou strukturu záblesku. K našemu překvapení, zatímco gama záření vykazovalo vícenásobné záblesky se sekundovou délkou, optická emise byla plynulá a s časem jednoduše slábla,“ vysvětlil Sergej Karpov z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Záblesky záření gama běžně detekují vesmírné observatoře. Tyto krátké záblesky vznikají buď při zániku rychle rotujících hmotných hvězd, nebo při splynutí dvou velmi kompaktních objektů známých jako neutronové hvězdy. Ty mají velikost například krajského města, ale hmotnost větší než Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 16 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 20 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled