Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.
Dalekohledy světlo zachytily před dvěma lety v noci z 19. na 20. června loňského roku. Světlo nejprve zaznamenala po detekci dlouhého gama záblesku družice Swift na oběžné dráze.
Podle vědců se jedná o jeden z mála vzácných případů, kdy se podařilo pozorovat viditelné světlo během a také velmi krátce po jedné z těchto extrémně jasných gama explozí. Světelná emise byla podle vědců tak jasná, že ji spatřily i relativně malými optickými dalekohledy výzkumné týmy z fyzikálního a astronomického ústavu AV ČR spolu s italskými kolegy z Gran Sasso Science Institute a Italského institutu pro astrofyziku a vědci ze Speciální astrofyzikální observatoře ruské akademie věd.
Záhadný záblesk
„Na noční obloze intenzivně pátráme po těchto jevech už více než tři desetiletí, stále se snažíme pochopit, co přesně tyto silné záblesky gama záření způsobuje. Tedy jaká je struktura výtrysku a jak se její energie přeměňuje na gama záblesk,“ řekl Martin Jelínek z Astronomického ústavu AV ČR, který se studiem těchto událostí zabývá již více než dvacet let.
Vědci popsali, že pozorovaný záblesk gama s největší pravděpodobností patří k typu, kdy se masivní hvězda dostane do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutí se vlastní gravitací. V případě kolapsu se předpokládá, že vede ke vzniku rychle rotující černé díry, na kterou pak dopadá látka hvězdné obálky. Tento proces způsobí, že černá díra vytvoří dva silné úzké výtrysky, které zbývající hvězdný obal prorazí. Výtrysky trvají několik desítek sekund, pozorovatelé na Zemi zjistili, že během této doby jsou nejenergetičtějšími zdroji z vesmíru.
Zachycení několikasekundové gama exploze je velmi náročný úkol. Dosud vědcům chybělo zachycení vícepásmové emise během zábleskové aktivity gama, což se nyní podařilo díky rychlé reakci malých robotických dalekohledů. „Umožnily nám sledovat vývoj záření záblesku gama v různých barvách a hledat společnou opticko-gama časovou strukturu záblesku. K našemu překvapení, zatímco gama záření vykazovalo vícenásobné záblesky se sekundovou délkou, optická emise byla plynulá a s časem jednoduše slábla,“ vysvětlil Sergej Karpov z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Záblesky záření gama běžně detekují vesmírné observatoře. Tyto krátké záblesky vznikají buď při zániku rychle rotujících hmotných hvězd, nebo při splynutí dvou velmi kompaktních objektů známých jako neutronové hvězdy. Ty mají velikost například krajského města, ale hmotnost větší než Slunce.
