Obezita může souviset se způsobem tvorby tepla v těle, ukázal český výzkum a naznačil novou cestu k hubnutí

Vědci zjistili, že rozdílná náchylnost lidí k obezitě může souviset s tím, kolik tepla se vytváří v lidském těle a jakým způsobem. Vyplývá to ze studie na myších, kterou vedli odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle nich existuje možnost, že by se obezita mohla léčit prostřednictvím takzvané aktivace netřesové tvorby tepla ve svalech.

Termogeneze, tedy tvorba tepla, je proces, který savci a ptáci nutně potřebují pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se zvyšuje chladem, ale několika různými mechanismy. Jedním z nich je svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, druhým netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová tvorba tepla ale není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš prozkoumaný fenomén. „Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,“ uvedl Kopecký. 

Když se myši třesou

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu. Aby byly výsledky měřitelné, jeden kmen byl vyšlechtěn jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

„Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,“ řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

„A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,“ uvedl Kopecký. 

Hubnutí pomocí manipulace svalů se řeší už dlouhé roky, navzdory značnému pokroku se ale vědci zatím nezaměřovali na kosterní svaly. Tento nový výzkum tedy může otevřít zcela nové možnosti v léčbě obezity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 7 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.