Nákladní loď Pyxis Ocean se tento týden vydala na svou „premiérovou“ plavbu. V příštích šesti týdnech má zdolat trasu z Číny do Brazílie, ovšem proti ostatním lodím se částečně liší tím, že kromě pohonu dieselovými motory ji ženou také dvě mohutné fixní plachty. Ty se poprvé ověřují ve skutečném oceánském provozu, ušetřit by měly až třetinu paliva.
Nákladní loď testuje v provozu speciální plachty. Mohou ušetřit tuny paliva
Horizont ČT24: Návrat plachet na nákladní lodě (zdroj: ČT24)
V minulosti se plachty na lodích k pohonu používaly běžně, v současnosti jsou k vidění spíše při sportovních nebo rekreačních aktivitách, případně při historických plavbách. Podle konstruktérů se však na obzoru rýsuje velká renesance plachetnic.
„Zcela jistě u lodí přepravujících sypký náklad a u tankerů si dovedeme představit, že velká část nově postavených a rekonstruovaných lodí bude v příštích letech vybavena nějakou technologií pro pohon větrem,“ popisuje Simon Schofield z konstrukční společnosti Bar Technologies. Podle něj se tak bude dít jak s ohledem na životní prostředí, tak kvůli ceně pohonných hmot.
Společnost potenciál větru v nákladní dopravě už roky intenzivně zkoumá. Na moři má nově loď společnosti Cargil, kterou opatřila plachtami vlastní výroby. Respektive technologií, která plachty připomíná, nastavitelné stěny totiž automaticky upravují úhel dopadu větru tak, aby bylo využití poryvů vzduchu nejefektivnější. Jsou z materiálů, jaké se používají pro větrné turbíny.
Plachty ušetří až 40 procent paliva, vypočetl konstruktér
„Jsou to křídla z pevného materiálu téměř čtyřicet metrů vysoká, která pomohou s pohonem lodi a ušetří nějaké palivo, vypustí se tak méně zplodin CO2,“ přibližuje Jan Dieleman z lodní společnosti Cargil Ocean Transportation.
Lodní doprava je nejekonomičtějším způsobem, jak náklad dostat z místa na místo. Jenže obrovský objem přepravovaného zboží a surovin z ní dělá světový ekologický problém. Má na svědomí tři procenta emisí oxidu uhličitého, osmnáct procent emisí dusíku, hlukovou zátěž a znečištění vody.
Plachty podle Schofielda nevyřeší problém úplně, jde však o krok správným směrem. „Na takovémto typu lodí ušetříme denně tunu a půl paliva, takže třicet, možná čtyřicet procent spotřeby,“ vypočetl. Podle Dielemana tím přibude nová dimenze výběru trasy lodi podle počasí. „Normálně se pluje nejkratší cestou z bodu A do bodu B, s tímto ale budeme muset začít sledovat i to, kde máme nejlepší vítr.“
Plachtová křídla se zpravidla hodí pro lodě se sypkým nákladem a pro tankery, u kontejnerových lodí by totiž vadila při vykládání. Podle britské konstruktérské společnosti bude mít větrný pohon do roku 2025 polovina nově stavěných lodí.
Budoucnost lodní dopravy je ve větru, domnívá se expert
Staronová technologie se podle Jana Hollana z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR na plavidla už vrací. „Velkých lodí, které mají částečný větrný pohon, je už snad stovka. Používají různé technologie,“ vysvětlil.
Lodě by se podle něj kvůli větru mohly vrátit na trasy, kterými pluly v minulosti. Přestože by tak vzdálenost narostla, nemusely by moderní lodě s plachtami být o mnoho pomalejší. „Kdyby se to zpomalilo o dvacet procent, tak už se ušetří asi třicet procent paliva. Kdyby se to zpomalilo o padesát procent, což by nebyla žádná tragédie, tak by úspora mohla být šedesát procent dnešního paliva,“ nastínil.
Jan Hollan hovořil o nákladních plachetnicích (zdroj: ČT24)
Musí však jít o nově navržené lodě, které s tímto typem pohonu již budou dopředu počítat, aby větru kladly co nejmenší odpor. Naopak změna paliva je podle Hollana v lodní dopravě zatím „hudbou daleké budoucnosti“. Dojde k ní až v době takového přebytku elektrické energie, že bude možné vyrábět syntetická paliva nezávislá na těžbě fosilních materiálů, poznamenává.
Pomalejší větrný pohon je podle něj navíc výrazně levnější, než „plout rychle se syntetickými palivy, která budou vždy velmi drahá“.