Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
„Od čtvrtka 4. prosince došlo k několika zemětřesením v oblasti západních Čech, která byla patrně pocítěna místními obyvateli. Maximální magnitudo 2,5 měl sobotní (6. prosince) otřes, který nastal ve 22:26 našeho času v hloubce deset kilometrů. Oproti otřesům, které postihly tuto oblast koncem listopadu, se ohniska víkendových jevů nacházejí přibližně dva kilometry severněji pod obcí Černá,“ uvedl seismologický ústav v pondělí na webu.
- Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
- Richterova stupnice – nebo také místní magnitudo zemětřesení – představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Čím vyšší číslo, tím silnější zemětřesení.
Podle seismologů bylo během současné aktivity zaznamenáno už jedenáct otřesů přesahujících magnitudo dva. Pondělní otřes, který se odehrál okolo 17:12, vyhodnotily automatické stanice na sílu 2,65. Obvykle pak ale detailní výpočty ukážou slabší sílu otřesu. Ten pondělní se odehrál v hloubce téměř deset kilometrů pod zemí.
V noci jsou otřesy patrnější
O zemětřeseních tohoto roje eviduje Geofyzikální ústav také už 140 hlášení místními obyvateli.
Zemětřesení o síle okolo 2,5 stupně jsou zachytitelná i lidmi. Během dne si jich ale většinou kvůli okolnímu hluku nevšimnou, častěji tak lidé na Chebsku a Sokolovsku zaznamenají otřesy v noci. Zemětřesná oblast na Chebsku je typická tím, že otřesy většinou provází i hluk. Seismologové evidují pokaždé desítky hlášení lidí, kteří záchvěvy země pocítili, často i kilometry daleko od epicentra.
Vůbec nejsilnější zemětřesení, které zasáhlo Chebsko v moderní historii, se odehrálo v prosinci 1985, tehdy mělo magnitudo kolem 4,6 a také bylo součástí významného zemětřesného roje.
V posledních letech probíhají na Chebsku další roje, přičemž nejsilnější zaznamenané otřesy dosahovaly kolem magnitud 3,1 až 3,2 (například v dubnu 2021) nebo 2,2 (v lednu 2024), které jsou sice slabší, ale časté a jsou cítit i ve vzdálenějším okolí. Například otřesy z roku 2014 byly zaznamenatelné i na některých místech Prahy.
Staletí otřesů
Lidé v této oblasti žili ve stínu zemětřesení dlouhá staletí. Byli na otřesy země zvyklí, ale stejně se jich báli. Pravděpodobně jeden z nejstarších věrohodně doložených záznamů o zemětřesném roji na Chebsku nalezneme v chebské kronice Pankraze Engelharda z druhé poloviny 16. století.
Pro rok 1540 Pankraz Engelhard píše (podle překladu Michaely Bäumlové): „V roce 1540, stejně jako v letech předtím, bylo několik zemětřesení a i zde v Chebu (…) se otřásly a bortily domy. Já sám měl vyřizování v Jáchymově, kde jsem pocítil otřesy na vlastní kůži. Otřesy byly tak silné, že se v jáchymovských dolech trhaly stěny štol a řítily skalní bloky.“
„Územím s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko v západních Čechách – na sever od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje,“ shrnuje Marek Křížek (PřF UK v Praze) v odborném časopise Geografické rozhledy.
„Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let,“ dodává.
