Jezero strana 3 z 4

Když byl vesmír starý jen miliardu let, vymrštila vzdálená galaxie obří, extrémně rychlý výtrysk plazmy a radiace. Po téměř třinácti miliardách letech je viditelný jako záblesk, kterému vědci říkají blazar. Italští astronomové ho teď popsali a zjistili o něm spoustu zajímavého.

V současné době polovyprahlá mongolská náhorní plošina se může brzy stát zcela pustou – podobně mrtvou jako třeba pouště na americkém jihozápadě. Experti varují, že tomuto regionu hrozí „začarovaný kruh“. Vedra zhoršují vysychání půdy, a tím v důsledku vytvářejí další vlny veder.

Východní část Německa bojuje se suchem, které je podle mnoha odborníků jedním z důsledků změny klimatu. Vody v tocích ale ubývá paradoxně i kvůli kroku, který má klimatu pomoci – v důsledku uzavírání uhelných dolů. V Německu má také vzniknout obří umělé jezero, podle kritiků však situaci se suchem ještě zhorší.

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Už před dvěma lety oznámili astronomové, že pod povrchem Marsu, pod jeho jižním pólem, se skrývá velké jezero. Nová pozorování to nyní nejen potvrdila, ale navíc odhalila, že takových jezer se tam nachází víc.

Jezero Most se otevírá. Od soboty bude možné navštívit největší vodní plochu vzniklou zatopením povrchového lomu v Česku. Leží na okraji města Most, podle kterého se také jmenuje. Těsně před otevřením prozkoumali jezero vědci. Zajímalo je složení ryb. Ty by měly v Mostě žít nerušeně, rybolov bude zakázaný. Jezero bude sloužit sportovnímu vyžití, uvažuje se i o kotvení pro hausbóty.

Okresní soud v Mělníku musí znovu rozhodnout o rodičích dvou chlapců, kteří se v roce 2018 utopili v jezeře Lhota u Prahy. Krajský soud v Praze totiž obnovil trestní stíhání. Vyhověl tak stížnosti žalobkyně. Informaci ČT zjistila z justiční databáze.

Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.

Velká část českých občanů tráví letní dovolenou kvůli koronaviru v tuzemsku. Turisty, už znovu i zahraniční, tak vyhlížejí hoteliéři, majitelé kempů, penzionů i restaurací. Jenže zvýšený zájem o oblíbené lokality přináší i problémy. A nejde jen o nechávání odpadků v přírodě, ale třeba i o snahu přespat a tábořit tam, kde to není legální. Lidé se tak zpravidla snaží vyhnout plným kempům.

Voda ve většině přírodních koupališť a nádrží je na začátku prázdnin čistá a lidé se v nich mohou koupat bez obav z případných zdravotních problémů. Na některých místech si však mohou položit otázku, jestli jsou tam řasy nebo sinice? Zatímco řasy zdravému člověku neublíží, sinice můžou zdravotní problémy vyvolat.

Obyvatele západoindického státu Mahárátštra i vědce nedávno překvapil nezvyklý úkaz. Tamní kráterové jezero Lonar totiž náhle změnilo barvu. Namísto typické zelené je nyní načervenalé. Podle odborníků by za jevem mohla stát například zvýšená slanost vody či přítomnost určitých bakterií. Kvůli suchému počasí je navíc nyní jezero také mělčí než dříve.

Záchranáři umístili po havárii na okraj ropné skvrny plovoucí zábrany, které měly zabránit zamoření dalších řek po úniku tisíců tun paliva z tepelné elektrárny v Norilsku na severu Ruska. Značná koncentrace ropných látek však byla zjištěna ve vodě za nimi. Oznámila to ruská média s odvoláním na úřady Krasnojarského kraje.

Mělnický soud začne ve středu projednávat případ utonutí dvou vietnamských chlapců v jezeře Lhota u Prahy. Neštěstí se stalo v srpnu 2018, obžalovanými jsou podle policie rodiče chlapců. Obžaloba je viní z toho, že nechali nezletilé bez náležitého dozoru, řekl mluvčí mělnického soudu Jindřich Špergl.

I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.

Galilejské jezero, největší sladkovodní zdroj v Izraeli, je zcela plné. V předchozích letech v něm vody neustále ubývalo, loňské a letošní deště ale byly natolik vydatné, že jeho břehy vystoupaly až na maximum. Není přitom vyloučeno, že přebytečnou vodu ještě letos vypustí směrem k Mrtvému moři, další vodní ploše, která je ohrožena vysycháním.

Světová síť dalekohledů odhalila výtrysk rádiových vln, jejichž původcem je střed supermasivní černé díry. Vlny se pohybují zdánlivě patnáctinásobkem rychlosti světla.

Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.

Vzniku života nejlépe vyhovaly podmínky, které před čtyřmi miliardami let panovaly ve vysychajících jezerech, ukázal nový výzkum.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

Novojičínská radnice dokončila revitalizaci areálu bývalého letního kina ze 60. let ve Smetanových sadech. Na místě vznikla nová relaxační zóna s jezerem, které bude fungovat i jako brouzdaliště. Revitalizace chátrajícího areálu přišla radnici na šestnáct milionů korun.

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde před 200 tisíci lety pravděpodobně žili předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli. Podle studie publikované v časopise Nature pobývali první lidé na území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou nyní solné pláně. Podle serveru BBC však závěry studie někteří vědci zpochybňují.

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, překvapil je bujný život v tomto kyselém jezeře. Dno pokrývá hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.