Na místě současného lomu ČSA nedaleko Mostu se po skončení těžby počítá s plochou pro bydlení, skleníky, solárním parkem, průmyslovými zónami a velkým jezerem, v němž se budou chovat ryby. Část území s rozlohou přes pět tisíc hektarů zůstane ponecháno přírodě.
Do vytěžení poslední tuny uhlí v lomu ČSA u Mostu zbývají zhruba tři roky. „Z celkem dvanáct set zaměstnanců někteří přejdou na lom Vršany a další budou pracovat na nových projektech v ČSA,“ řekl Petr Lenc, ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy.
Se zahájením takzvané hydrické rekultivace se začne ihned poté, jáma na napouštění už se postupně připravuje těsněním dna v místech, kde těžba skončila. Jak bude jezero nakonec velké, se nyní podle Lence řeší.
„V současné době v plánech máme jezero, které by mělo být na kótě sto osmdesát metrů nad mořem, a mělo by mít rozlohu kolem šest set sedmdesáti hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most). Postupně se mění klima a všichni víme, že kóta sto osmdesá metrů nad mořem u neprůtočného jezera je neudržitelná, proto se nyní hledá optimální řešení,“ uvedl Lenc.
Kompletní transformaci území plánuje skupina v projektu Green Mine, se kterým se uchází o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. Do zásobníku projektů přihlásila žádosti za zhruba dvě a půl miliardy korun. V pracovní skupině, která přeměnu krajiny zasažené povrchovým dolováním hnědého uhlí připravuje, jsou vedle těžební firmy města a obce v okolí Ústecký kraj, stát zastoupený Palivovým kombinátem Ústí, architekti a vědci a akademici například z České zemědělské univerzity.
Na ploše jezera bude solární park
Jezero bude využito částečně pro rekreaci obdobně, jako je tomu u dalších jezer vzniklých po těžbě hnědého uhlí, tedy Milada u Ústí nad Labem, Medard u Sokolova a Most, ale hlavně bude sloužit energetice. Na vodní plochu budou umístěny solární panely. „Nemusíme díky technologii čekat na napuštění celého jezera, ale lze je umístit na hladinu už od určité kóty, pouze musí být ukotveny, aby po vodě volně nepluly,“ řekl ředitel.
„Solární parky či stavba skleníků pro pěstování zeleniny nevyžaduje náročnou přípravu, proto s tím lze začít zhruba do dvou let,“ dodal. Počítá se se stavbou takzvané akvaponické farmy, jejíž součástí je chov a produkce ryb, celoroční pěstování zeleniny ve skleníku a výroba energie. Farma o rozloze pěti hektarů podle odhadů vyrobí za rok produkci odpovídající devadesáti hektarům polí a tisíci hektarům rybníků.
Firma postaví závod na zpracování odpadů z těžby
Vybudovat chce skupina v lokalitě závod na zpracování vedlejších energetických produktů, odpadů, které vznikají spalováním uhlí a po desetiletí se ukládaly na výsypkách. „Mohou být zdrojem cenných surovin, jako je lithium. Materiály lze využít ve stavebnictví nebo například při přípravě polymerů pro využití v 3D tisku,“ uvedl Lenc. V plánu je také výroba vodíku a jeho využití na místě například jako paliva nebo pro pohon do dopravních prostředků.
Záměr počítá s vytvořením tří lokalit pro bydlení, z nichž jedna by mohla být pod Horním Jiřetínem, kde je hranice limitů těžby uhlí. Ty stanovila vláda v roce 1991 a v roce 2015 je potvrdila. Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038.
Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. „Žijí tu velmi vzácné druhy, dokonce jsme objevili druh, který je sedmdesát let považován v ČR za vyhynulý,“ řekla Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity. „Výsypky bohaté na tyto biotopy ubývají, proto jsme rádi, že by tady mohla část krajiny být ponechána volně přírodě,“ uvedla.
Úpatí Krušných hor by mohlo v budoucnu být také místem pro přečerpávací vodní elektrárnu. Její výkon by mohl být přes pět set megawattů, náklady se odhadují na pětadvacet miliard korun. „To už není ale záležitost, kterou by si samostně mohl dovolit jeden investor, musí to být po dohodě s dalšími i s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS,“ poznamenal ředitel těžebních firem Lenc.
