Ciudad de México je jedenácté největší město světa a současně patří mezi metropole, které jsou v největších problémech. Dlouhodobě se ví, že se propadá do země; nová studie ukázala, že tento trend není možné zastavit. V nadcházejících 150 letech se může propadnout až o třicet metrů.
Hlavní město Mexika se propadá rychlostí půl metru za rok. Vědci varují, že se to nedá zastavit
Už přes sto let se ví, že se mexická metropole propadá. Příčinou je vyčerpávání vody ze země, na které stojí: dutiny, které po vodě zůstávají, nejsou schopné nést hmotnost toho, co je nad nimi. Toto klesání na začátku 21. století dosáhlo alarmující míry padesát centimetrů za rok –nová studie zveřejněná v časopise JGR Solid Earth potvrzuje, že není naděje na zvrácení tohoto procesu.
Ciudad de México vzniklo nad aztéckým městem Tenochtitlan a jezerem Texcoco, složitou soustavou solných a sladkovodních jezer. Aztékové měli hráze, pomocí nichž oddělili sladkou vodu od slané a současně zastavili povodně, které se tu často vyskytovaly.
Během španělské koloniální invaze a obléhání města v roce 1500 byly tyto hráze nejprve poškozeny, a poté dokonce zcela zničeny. Poté Španělé jezero vypustili a zbyla z něj jen malá část. Tím začal proces poklesu půdy, který trvá dodnes a v posledních letech se značně zrychluje.
Situace se zhoršuje
V roce 1900 se město propadalo rychlostí devět centimetrů ročně. Od konce 50. let 20. století, kdy tato rychlost stoupla na devětadvacet centimetrů ročně, museli v Ciudad de México začít omezovat množství vody, která bude vypumpována ze země. Doufali, že tak proces zastaví, ale to se nepodařilo. Propadání se pouze zpomalilo, v posledních desetiletích se efekt těchto opatření vytratil úplně a tempo poklesu začalo růst.
Zatímco dříve dosahovalo propadání města maximálně devíti centimetrů, v posledních dvou desetiletích se v některých částech města zrychlilo až na půl metru ročně. Autoři studie tvrdí, že množství odebrané vody už na propadání nemá vliv.
Vědci při tomto výzkumu vycházeli ze srovnávacích dat za posledních 115 let. Ta ještě zkombinovali s moderními geologickými technikami, jako jsou třeba radary schopné pronikat zemí. Výsledek studie říká, že „neexistuje žádná významná elastická deformace, což prokazuje, že propadnutí je téměř zcela nevratné“. Znamená to, vrstvy pod městem byly dosud stlačeny o 17 procent, ale není pravděpodobné, že by se toto prohnutí opět narovnalo.
Tým geologů zdůrazňuje, že komprese vrstev pokračuje a podle jejich modelu se celá vrstva nakonec stlačí až o třicet procent, což by mohlo v příštích 150 letech vést k dalšímu poklesu města až o třicet metrů.
„Takové propadání bude pokračovat, pokud se hladina vody výrazně nezvýší. I kdyby se hladina vody zvýšila, neexistuje žádná naděje na obnovu velké většiny ztraceného převýšení,“ uvádí vědci. Naděje na změnu k lepšímu je minimální, problémy budou naopak spíše ještě eskalovat – víc než sedmdesát procent pitné vody ve městě totiž pochází z vrtů na jímání podzemních vod, které se nacházejí v celém povodí.
Podobné problémy trápí více míst na světě a souvisí vždy s nadměrným čerpáním vody z podzemních zdrojů. V současné době se situace viditelně zhoršuje například v Turecku.