Jedinečné Kamencové jezero vysychá. Chomutov do něj proto přečerpá vodu

Unikátní kamencové jezero v Chomutově vysychá, protože nemá přítok. Je doplňováno ze zdrojů podzemních vod a okolních pramenů, ale nejsou tak vydatné, aby zvládaly udržovat hladinu v jezeře. Hladina loni klesla o 70 centimetrů, na historické minimum. Město se proto rozhodlo přistoupit k netradičnímu experimentu: doplnit vodu z Otvické nádrže.

Jezero je unikátní zejména svým složením. Přiváděná voda proto bude pocházet z Podkrušnohorského přivaděče, ústícího do Otvické nádrže. Odsud bude přes čerpadlo a potrubí nad povrchem země směřovat třicet tisíc metrů krychlových vody do Kamencového jezera. Čerpání zabere asi dvacet dní.

„Voda je v něm (v Podkrušnohorském přivaděči) totiž o něco čistější než v samotné nádrži. Do Kamencového jezera přiteče výrazně čistější voda,“ řekl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Složení by tak ohroženo být nemělo. 

Na úplné doplnění by jezero potřebovalo více než dvojnásobek vody

Ani po současném přečerpání vody však nebude Kamencové jezero plné. Ke zvýšení hladiny o 50 centimetrů by město muselo přečerpat více než dvojnásobek, tedy 75 tisíc metrů krychlových. „Co se týče množství vody, možnost by tu byla, ale všechno podléhá legislativě. To musíme respektovat. Teď to je povolené na 30 tisíc metrů krychlových,“ uvedl Svejkovský.

Hladina Kamencového jezera klesá dlouhodobě, což souvisí s úbytkem podzemní vody. „Výrazně méně v posledních letech pršelo, takže hladina podzemní vody klesla,“ popsal Svejkovský. Nejhorší situace byla v září loňského roku, kdy byl zaznamenán pokles zhruba o 70 centimetrů.

Kamencové jezero v Chomutově
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/ČTK

Voda by se z Podkrušnohorského přivaděče mohla v případě potřeby dodávat pravidelně. Město by k tomu však muselo vybudovat infrastrukturu. Čerpadlo a provizorní potrubí by mohlo nahradit přímé napojení na přivaděč. Zda to však bude nutné, bude záviset zejména na počasí. „Pokud bude mokřejší léto, bude více pršet, doplnění nebude potřeba,“ sdělil Svejkovský.

Kamencové jezero je raritou, zřejmě jediná další nádrž se stejným složením vody se nacházela v Severní Americe, a už zanikla. Na severu Čech vzniklo pravděpodobně zatopením bývalého kamencového lomu, voda má blahodárný vliv na pokožku. Je kyselá, proto v ní nejsou žádné ryby ani jiní živočichové či rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026
Načítání...