Jezero strana 2 z 4

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Jezero Sáva v jižní části Iráku je klíčovým zdrojem vody pro pouštní oblast mezi Bagdádem a Basrou. Letos poprvé se ale k tomu účelu nedá využít, protože v něm žádná voda není. Má to rozsáhlý dopad na přírodu i lidskou společnost v jeho okolí.

Otazníky visí nad budoucností dvou výjimečných jezer na severu Čech, která vznikla zatopením hnědouhelných dolů. Obě si měla podle původních plánů už před lety převzít od státu města. Jenomže váhají, je to pro ně příliš drahé.

Yellowstonský národní park je nejstarším národním parkem nejen ve Spojených státech amerických, ale i na celém světě. Pro odborníky je Yellowstone stále velkou neznámou – jde totiž o supervulkán, o kterém se přesně neví, jak vlastně vznikl. Pro turisty z celého světa je však obrovským lákadlem, nejen díky gejzírům, kaňonům či vzácným rostlinám a živočichům, ale také pro jeho dobrou dostupnost.

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA bude i nadále pokračovat v přeletech na Marsu. Jeho první letošní a celkově už devatenáctý let by se mohl uskutečnit v pátek, informovala NASA na blogu věnovaném misi Ingenuity.

Před čtvrt miliardou roků došlo k jednomu z nejhorších vymírání v dějinách Země. Příčinou byly vulkanické erupce, které uvolnily do atmosféry masivní emise skleníkových plynů. Na Zemi se pak zvýšily teploty natolik, že nedokázaly přežít téměř všechny druhy v oceánech a na souši. Nový výzkum popsal, že dopadům apokalypsy neunikla ani zvířata v řekách a jezerech.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho.

Na místě současného lomu ČSA nedaleko Mostu se po skončení těžby počítá s plochou pro bydlení, skleníky, solárním parkem, průmyslovými zónami a velkým jezerem, v němž se budou chovat ryby. Část území s rozlohou přes pět tisíc hektarů zůstane ponecháno přírodě.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu, propad ve sladkovodních jezerech je výraznější než v oceánu a ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílel i hydrobiolog Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Havárie lanovky v italských Alpách má již 14 obětí, v nemocnici zemřelo devítileté dítě, které tam záchranáři převezli ve vážném stavu. K pádu kabiny došlo na hoře Mottarone u jezera Lago Maggiore v severní Itálii. Pět zemřelých a jedno z raněných dětí pocházelo z Izraele, oznámilo tamní ministerstvo zahraničí. List Corriere della Sera napsal, že při neštěstí zahynul rovněž jeden Íránec. Původně list hovořil o tom, že mezi obětmi neštěstí byli občané Německa.

Ciudad de México je jedenácté největší město světa a současně patří mezi metropole, které jsou v největších problémech. Dlouhodobě se ví, že se propadá do země; nová studie ukázala, že tento trend není možné zastavit. V nadcházejících 150 letech se může propadnout až o třicet metrů.

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Na břehu umělého jezera Karaún ve východním Libanonu se objevily v uplynulém týdnu desítky tun mrtvých ryb. Správa povodí řeky Lítání, na níž jezero leží, a libanonský úřad ochrany přírody v předběžné zprávě za příčinu označily virus, jelikož uhynuli jenom kapři. Dle ekologů na katastrofě může mít podíl i znečištění jezera. Jsou v něm sinice, které mohou za silného slunečního svitu uvolnit toxické látky. Další možnost je velmi toxický čpavek nebo bakterie. Jezero bylo vybudováno, aby sloužilo k výrobě elektřiny a zavlažování polí. V posledních letech do něj ale jsou vypouštěny odpadní vody i průmyslový odpad. Stéká tam rovněž voda z polí, v níž jsou pesticidy a hnojiva. Od roku 2018 se v jezeře nesmí lovit ryby.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.

Unikátní kamencové jezero v Chomutově vysychá, protože nemá přítok. Je doplňováno ze zdrojů podzemních vod a okolních pramenů, ale nejsou tak vydatné, aby zvládaly udržovat hladinu v jezeře. Hladina loni klesla o 70 centimetrů, na historické minimum. Město se proto rozhodlo přistoupit k netradičnímu experimentu: doplnit vodu z Otvické nádrže.

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Rodiče chlapců, kteří v srpnu 2018 utonuli v jezeře Lhota u Prahy, jsou vinni usmrcením z nedbalosti. V pondělí o tom znovu rozhodl okresní soud v Mělníku. Trest ale nedostanou, obžalovaní projevili svou lítost a fakticky se doznali ke své vině, uvedl portál iDNES.cz.

Opatření proti šíření koronaviru zahrnují mimo jiné omezení kolektivních sportů nebo uzavření posiloven. Lidé proto častěji vyrážejí do české přírody. Jak ale ukazují mnohé případy, v chráněných oblastech se často nechovají podle pravidel. Odhazují odpadky a nedodržují ani klidové zóny v národních přírodních rezervacích.

Když byl vesmír starý jen miliardu let, vymrštila vzdálená galaxie obří, extrémně rychlý výtrysk plazmy a radiace. Po téměř třinácti miliardách letech je viditelný jako záblesk, kterému vědci říkají blazar. Italští astronomové ho teď popsali a zjistili o něm spoustu zajímavého.

V současné době polovyprahlá mongolská náhorní plošina se může brzy stát zcela pustou – podobně mrtvou jako třeba pouště na americkém jihozápadě. Experti varují, že tomuto regionu hrozí „začarovaný kruh“. Vedra zhoršují vysychání půdy, a tím v důsledku vytvářejí další vlny veder.

Východní část Německa bojuje se suchem, které je podle mnoha odborníků jedním z důsledků změny klimatu. Vody v tocích ale ubývá paradoxně i kvůli kroku, který má klimatu pomoci – v důsledku uzavírání uhelných dolů. V Německu má také vzniknout obří umělé jezero, podle kritiků však situaci se suchem ještě zhorší.

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.