Izrael začne jako první na světě doplňovat jezero odsolenou vodou z moře

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Podzemní potrubí spojující jezero a moře o délce 13 kilometrů buduje národní vodohospodářská společnost Mekorot a hotovo má být do konce roku. V prvním čtvrtletí příštího roku – po několikatýdenních testech – je naplánováno spuštění. Potrubí jezero propojí s infrastrukturou navázanou na pět odsolovacích továren na břehu Středozemního moře.

Voda bude do jezera sváděna potokem Calmon, který do jezera vtéká poblíž kibucu Ginosar u severozápadního břehu.

Galilejské jezero ze satelitu
Zdroj: Wikimedia Commons

Dosud provedené vědecké testy ukazují, že by odsolená voda neměla významným způsobem ovlivnit místní ekosystém a měla by umožnit udržet stabilní hladinu vody. Gideon Gal, který vede limnologickou laboratoř, kde se část testů prováděla, řekl, že existují „určité obavy a že by si všichni přáli, aby se to dělat nemuselo“. „Když ale posuzujete výhody a nevýhody, pak myslím, že ty první převažují nad druhými,“ sdělil.

  • Limnologie je věda o kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody. Jedná se především o jezera a přehrady.

Výstavba potrubí přijde na 900 milionů šekelů (6,2 miliardy korun) a rozhodlo se o ní po letech katastrofálního sucha z období 2013 až 2018. Hladina jezera se tehdy snížila na historické minimum. Po deštích z minulých dvou zim se hladina dočasně znovu zvedla, letos v lednu dosahovala poprvé za minulé tři dekády 32 centimetrů pod maximální kapacitu.

V době klimatických změn se ale očekává ubývání srážek, přičemž spotřeba vody stoupá. Izrael chce připojit vesnice na severu země, které mají nyní vláhu jenom z podzemí a potoků. Smlouvy ho také zavazují dodávat ročně 100 milionů kubických metrů vody Palestincům, loni se dohodl na zdvojnásobení dodávek vody do Jordánska na 50 milionů kubických metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...