Izrael začne jako první na světě doplňovat jezero odsolenou vodou z moře

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Podzemní potrubí spojující jezero a moře o délce 13 kilometrů buduje národní vodohospodářská společnost Mekorot a hotovo má být do konce roku. V prvním čtvrtletí příštího roku – po několikatýdenních testech – je naplánováno spuštění. Potrubí jezero propojí s infrastrukturou navázanou na pět odsolovacích továren na břehu Středozemního moře.

Voda bude do jezera sváděna potokem Calmon, který do jezera vtéká poblíž kibucu Ginosar u severozápadního břehu.

Galilejské jezero ze satelitu
Zdroj: Wikimedia Commons

Dosud provedené vědecké testy ukazují, že by odsolená voda neměla významným způsobem ovlivnit místní ekosystém a měla by umožnit udržet stabilní hladinu vody. Gideon Gal, který vede limnologickou laboratoř, kde se část testů prováděla, řekl, že existují „určité obavy a že by si všichni přáli, aby se to dělat nemuselo“. „Když ale posuzujete výhody a nevýhody, pak myslím, že ty první převažují nad druhými,“ sdělil.

  • Limnologie je věda o kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody. Jedná se především o jezera a přehrady.

Výstavba potrubí přijde na 900 milionů šekelů (6,2 miliardy korun) a rozhodlo se o ní po letech katastrofálního sucha z období 2013 až 2018. Hladina jezera se tehdy snížila na historické minimum. Po deštích z minulých dvou zim se hladina dočasně znovu zvedla, letos v lednu dosahovala poprvé za minulé tři dekády 32 centimetrů pod maximální kapacitu.

V době klimatických změn se ale očekává ubývání srážek, přičemž spotřeba vody stoupá. Izrael chce připojit vesnice na severu země, které mají nyní vláhu jenom z podzemí a potoků. Smlouvy ho také zavazují dodávat ročně 100 milionů kubických metrů vody Palestincům, loni se dohodl na zdvojnásobení dodávek vody do Jordánska na 50 milionů kubických metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 58 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled