Východní pobřeží státu New York zasypal sníh. Za bílou záplavu může kombinace několika zajímavých meteorologických jevů.
New York je pod sněhem. Za bílou nadílku může jezerní efekt
Americký stát New York má za sebou víkend plný sněhu, alespoň v některých oblastech. Napadly ho až dva metry – například stanice Orchard Park jižně od města Buffalo hlásí dokonce přes dvě stě centimetrů sněhu. V kombinaci s větrem, který poslední dny sněžení doprovázel, se tvořily obrovské závěje, které zasypaly nejen auta na silnicích. Obrovská masa sněhu také vzbuzuje obavy o nosnost střech, které pod jeho náporem hrozí zřízením.
Jezera mohou za sněžení
Z velkoprostorového pohledu byla příčinou této mimořádné situace především poměrně stabilní a hluboká brázda nízkého tlaku vzduchu, která se nad východní oblastí severní Ameriky udržuje od poloviny minulého týdne. V jejím týlu pronikl studený arktický vzduch daleko na jih a teploty na severovýchodě USA klesly často pod -5 °C, což je asi o 10 až 15 stupňů méně, než je v této roční době obvyklé.
Příliv arktického vzduchu by ale sám o sobě nestačil – navíc jde o poměrně suchý vzduch, který je schopen vyprodukovat jen mírné sněžení, které by samo o sobě přineslo jen pár centimetrů sněhu. Tím hlavním faktorem vedoucím k extrémnímu sněžení jsou totiž Velká jezera na hranicích mezi Spojenými státy americkými a Kanadou. V jejich oblasti dochází ke vzniku takzvaného jezerního efektu.
GALERIE
Každá vločka sněhu má jedinečný tvar
Ten se může vyskytnout během chladného období, když studený vzduch proudí přes větší, relativně teplé vodní plochy. Studený vzduch se nad nimi zespodu ohřívá a zvlhčuje. Díky tomu se vytváří instabilní teplotní zvrstvení. Ohřáté masy vzduchu obohacené o vlhkost pak stoupají vzhůru, kde se ochlazují, a následně dochází ke kondenzaci vodní páry v nižších vrstvách atmosféry.
Důsledkem jsou plošně poměrně úzké, ale o to intenzivnější pásy srážek, v zimě tedy v podobě vydatného sněžení. Aby jezerní efekt nastal, musí teplotní rozdíl mezi vodní hladinou a teplotou ve výšce 1,5 kilometru dosáhnout minimálně 13 stupňů Celsia, aby byl k dispozici dostatek energie pro tvorbu silných a dlouhotrvajících srážkových pásů. A pokud se směrem po větru ještě zdvihá terén u pobřeží, dochází k dalšímu návětrnému zesílení srážek.
Sněhová záplava
Při aktuální situaci byl rozdíl teploty výrazně vyšší – vzhledem k roční době je teplota vody Velkých jezer ještě poměrně vysoká – mají kolem 8 stupňů, zatímco vzduch ve výšce jednoho a půl kilometru měl až -15 °C, rozdíl tak často přesahoval 20 stupňů. To vedlo k velké intenzitě sněhových srážek – výjimkou nebylo ani přes deset centimetrů sněhu za pouhou hodinu! A objevily se i sněhové bouřky.
Dalším klíčovým faktorem určujícím, kde napadne kolik sněhu, je směr větru. Ten je zásadní, neboť ovlivňuje takzvanou efektivní délku větru nad volnou vodní hladinou. Čím delší je tato trasa, tím větší množství tepla a vlhkosti může vzduch z jezera získat. Pro dostatečné nabrání tepla a vlhkosti, aby se mohly vyvinout silné sněhové přeháňky, je nutné urazit alespoň 100 kilometrů. U Erijského a Ontarijského jezera je zvláště při jihozápadním až západním větru délka výrazně větší, a právě toto uspořádání proudění nastalo i během posledních dnů.
Typickou vlastností takto vzniklých srážek je také jejich velká prostorová rozdílnost – vzhledem k už zmíněné malé šířce srážkových pásem, která bývá často jen pár kilometrů, může v jedné oblasti spadnout přes metr sněhu, zatímco v nedalekém okolí nasněží sotva pár centimetrů – i zde tedy rozhoduje malá změna směru větru o tom, kterou oblast sníh zasype a kterou mine.
I když aktuální naměřené výšky sněhu v některých oblastech jsou mimořádné a pro stát New York za 48 hodin rekordní, z různých úhlů pohledu zažily Spojené státy americké ještě intenzivnější situace s jezerním efektem. Hodinové maximum činí 30 centimetrů, dvanáctihodinové dokonce 101 centimetrů. A za delší období pak drží rekord únor 2007, kdy během 10 dnů napadlo 358 centimetrů! Jezerní efekt se samozřejmě může vyskytnout i jinde ve světě, kde budou splněny podobné podmínky jako u Velkých jezer, a to samé platí u břehů relativně teplých moří, což znají například obyvatelé Rujány. V Česku podobně velké vodní plochy nejsou, zde tedy tento efekt pozorovat nemůžeme.
Současná epizoda extrémního sněžení u Velkých jezer už končí, neboť brázda nízkého tlaku se odsune k východu a v oblasti se začne mírně oteplovat. Vzhledem k nočním teplotám klesajícím pod nulu by ale aspoň v nejbližších dnech nemělo být tání masivní a nemělo vést k masivnímu zatopení níže položených míst.