Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Letošní zima, která za pár dnů skončí, přinesla na české hory poměrně málo sněhu. Ale ještě méně sněhu, alespoň ve srovnání s obvyklým stavem, mají v současné době v Alpách. Aktuálně je sněhem pokryto pouhých 55 procent hor v alpském regionu.

Nejhorší situace panuje ve Švýcarsku a severní Itálii. Na řadě míst švýcarských Alp je pro tuto část zimy až rekordně nízká sněhová pokrývka, týká se to hlavně oblastí Arosa, Davos, Andermatt, Engadin nebo Wallis. Na jižních svazích kopců často ani ve výškách kolem dvou kilometrů není sníh. Normálně by ho tam přitom v tomto období mělo být metr až metr a půl. Sníh chybí dokonce i na některých švýcarských ledovcích ve výškách přes tři a půl kilometru.

Co se děje s Alpami?

Příčiny nedostatku sněhu jsou meteorologické. Jednak opakující se anticyklonální situace s malým množstvím srážek, ale i časté přílivy teplého vzduchu. Zejména začátek ledna přinesl masivní vlnu tepla, kdy padaly mnohaleté a někde i historické rekordy. Pak se sice ochladilo, ale v minulém týdnu se vrátilo velmi teplé počasí. Ve výškách kolem jednoho a půl tisíce metru bylo možné v uplynulých dnech vyrazit ven prakticky jen v tričku s krátkým rukávem.

Nahrávám video

Nedostatek sněhu samozřejmě negativně dopadá na zimní turistický ruch. Bez sněhových děl a technického sněhu by letošní sezona v mnoha oblastech byla naprostý propadák. Opakuje se přitom podobná situace jako loni, kdy zima byla zejména v jižních Alpách mimořádně teplá a suchá a tedy opět chudá na sníh.

Dopady mohou být ohromné

Málo zimního sněhu znamená potenciální problém s nedostatkem vody v následujících měsících. Tající sníh totiž během jara a začátkem léta napájí řadu potoků a řek pramenících v alpské oblasti, na kterých pak závisí zásobování vodou a zavlažování orné půdy v níže položených oblastech. Týká se to povodí Rýna, Rhôny, Dunaje, a především pak Pádu.

Výhled na břehy Pádu v únoru 2023
Zdroj: Reuters

V povodí Pádu je sucho natolik výrazné, že řada toků je zcela bez vody, což dramaticky dopadá na tamní obyvatele. Jen lodě sedící na vyschlém dni připomínají, že kdysi koryty tekla voda, ve které žily ryby. Teď ale zatím žádná naděje na zlepšení není v dohledu. Výrazně snížená zůstává i hladina samotného Pádu – například v oblasti Pavie o tři metry.

Mimořádně nízkou hladinu pro zimní období hlásí taky největší italské jezero Garda. Aktuálně je výška jeho hladiny více než půl metru pod únorovým průměrem, což je nejnižší hodnota minimálně za 35 let. Nízká hladina vody odhalila i pevninský most spojující malý ostrov San Biagio s břehem jezera.

Jezero Garda je přitom zásadním zdrojem vody pro zavlažování v přilehlé části Pádské nížiny. Výrazně nižší hladinu hlásí ale i další velké jezero v oblasti, Lago Maggiore.

Hladina jezera Garda je asi půl metru pod obvyklou hodnotou a blíží se rekordně nízké úrovni:

Stav vody v Gardském jezeře
Zdroj: www.gardawebcam.net/de/wasserstand-gardasee.html

První lesní požáry

Sucho na severu Itálie přitom trvá už více než rok. Podzimní a zimní srážky totiž byly podprůměrné a deficit nevyrovnaly. Loňský rok nakonec skončil sotva se 60 procenty obvyklého úhrnu srážek. Teplá zima bez výraznější sněhové nadílky hatí naděje na lepší začátek jara díky vodě z tajícího sněhu.

Sucho znamená značné problémy pro zemědělce, kteří by měli v nejbližší době začít s pracemi na polích. Navíc roste i riziko vzniku lesních požárů – ostatně v minulých dnech už musely v horských oblastech zasahovat hasicí letouny.


I přes výše uvedený negativní stav nemusí být ještě úplně vše ztraceno. Výše ležící horské oblasti, zejména polohy nad dva a půl kilometru, mívají maximum sněhové pokrývky zpravidla až během dubna. Také v nižších oblastech přináší jaro zpravidla nejvíc srážek z celého roku. Pokud tedy v příštích týdnech nastanou významné srážkové epizody, mohl by se současný výrazný deficit přece jen citelně snížit.

Tato předpověď ovšem říká, že i kdyby letos v Itálii rekordně pršelo, sucho by neustoupilo:

Pokud významné srážky nedorazí, hrozí po loňském suchu velmi dramatická situace. Suchá krajina se výrazněji ohřívá, což pak vede k intenzivnějším vlnám veder v letním období. Podle nejčerstvějších dlouhodobých výhledů počasí to ale zatím pro oblast severní Itálie na nadprůměrné srážky v následujících týdnech nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.