Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Letošní zima, která za pár dnů skončí, přinesla na české hory poměrně málo sněhu. Ale ještě méně sněhu, alespoň ve srovnání s obvyklým stavem, mají v současné době v Alpách. Aktuálně je sněhem pokryto pouhých 55 procent hor v alpském regionu.

Nejhorší situace panuje ve Švýcarsku a severní Itálii. Na řadě míst švýcarských Alp je pro tuto část zimy až rekordně nízká sněhová pokrývka, týká se to hlavně oblastí Arosa, Davos, Andermatt, Engadin nebo Wallis. Na jižních svazích kopců často ani ve výškách kolem dvou kilometrů není sníh. Normálně by ho tam přitom v tomto období mělo být metr až metr a půl. Sníh chybí dokonce i na některých švýcarských ledovcích ve výškách přes tři a půl kilometru.

Co se děje s Alpami?

Příčiny nedostatku sněhu jsou meteorologické. Jednak opakující se anticyklonální situace s malým množstvím srážek, ale i časté přílivy teplého vzduchu. Zejména začátek ledna přinesl masivní vlnu tepla, kdy padaly mnohaleté a někde i historické rekordy. Pak se sice ochladilo, ale v minulém týdnu se vrátilo velmi teplé počasí. Ve výškách kolem jednoho a půl tisíce metru bylo možné v uplynulých dnech vyrazit ven prakticky jen v tričku s krátkým rukávem.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Alpské regiony trápí suchá zima
Zdroj: ČT24

Nedostatek sněhu samozřejmě negativně dopadá na zimní turistický ruch. Bez sněhových děl a technického sněhu by letošní sezona v mnoha oblastech byla naprostý propadák. Opakuje se přitom podobná situace jako loni, kdy zima byla zejména v jižních Alpách mimořádně teplá a suchá a tedy opět chudá na sníh.

Dopady mohou být ohromné

Málo zimního sněhu znamená potenciální problém s nedostatkem vody v následujících měsících. Tající sníh totiž během jara a začátkem léta napájí řadu potoků a řek pramenících v alpské oblasti, na kterých pak závisí zásobování vodou a zavlažování orné půdy v níže položených oblastech. Týká se to povodí Rýna, Rhôny, Dunaje, a především pak Pádu.

Výhled na břehy Pádu v únoru 2023
Zdroj: Reuters

V povodí Pádu je sucho natolik výrazné, že řada toků je zcela bez vody, což dramaticky dopadá na tamní obyvatele. Jen lodě sedící na vyschlém dni připomínají, že kdysi koryty tekla voda, ve které žily ryby. Teď ale zatím žádná naděje na zlepšení není v dohledu. Výrazně snížená zůstává i hladina samotného Pádu – například v oblasti Pavie o tři metry.

Mimořádně nízkou hladinu pro zimní období hlásí taky největší italské jezero Garda. Aktuálně je výška jeho hladiny více než půl metru pod únorovým průměrem, což je nejnižší hodnota minimálně za 35 let. Nízká hladina vody odhalila i pevninský most spojující malý ostrov San Biagio s břehem jezera.

Jezero Garda je přitom zásadním zdrojem vody pro zavlažování v přilehlé části Pádské nížiny. Výrazně nižší hladinu hlásí ale i další velké jezero v oblasti, Lago Maggiore.

Hladina jezera Garda je asi půl metru pod obvyklou hodnotou a blíží se rekordně nízké úrovni:

Stav vody v Gardském jezeře
Zdroj: www.gardawebcam.net/de/wasserstand-gardasee.html

První lesní požáry

Sucho na severu Itálie přitom trvá už více než rok. Podzimní a zimní srážky totiž byly podprůměrné a deficit nevyrovnaly. Loňský rok nakonec skončil sotva se 60 procenty obvyklého úhrnu srážek. Teplá zima bez výraznější sněhové nadílky hatí naděje na lepší začátek jara díky vodě z tajícího sněhu.

Sucho znamená značné problémy pro zemědělce, kteří by měli v nejbližší době začít s pracemi na polích. Navíc roste i riziko vzniku lesních požárů – ostatně v minulých dnech už musely v horských oblastech zasahovat hasicí letouny.


I přes výše uvedený negativní stav nemusí být ještě úplně vše ztraceno. Výše ležící horské oblasti, zejména polohy nad dva a půl kilometru, mívají maximum sněhové pokrývky zpravidla až během dubna. Také v nižších oblastech přináší jaro zpravidla nejvíc srážek z celého roku. Pokud tedy v příštích týdnech nastanou významné srážkové epizody, mohl by se současný výrazný deficit přece jen citelně snížit.

Tato předpověď ovšem říká, že i kdyby letos v Itálii rekordně pršelo, sucho by neustoupilo:

Pokud významné srážky nedorazí, hrozí po loňském suchu velmi dramatická situace. Suchá krajina se výrazněji ohřívá, což pak vede k intenzivnějším vlnám veder v letním období. Podle nejčerstvějších dlouhodobých výhledů počasí to ale zatím pro oblast severní Itálie na nadprůměrné srážky v následujících týdnech nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...