Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Letošní zima, která za pár dnů skončí, přinesla na české hory poměrně málo sněhu. Ale ještě méně sněhu, alespoň ve srovnání s obvyklým stavem, mají v současné době v Alpách. Aktuálně je sněhem pokryto pouhých 55 procent hor v alpském regionu.

Nejhorší situace panuje ve Švýcarsku a severní Itálii. Na řadě míst švýcarských Alp je pro tuto část zimy až rekordně nízká sněhová pokrývka, týká se to hlavně oblastí Arosa, Davos, Andermatt, Engadin nebo Wallis. Na jižních svazích kopců často ani ve výškách kolem dvou kilometrů není sníh. Normálně by ho tam přitom v tomto období mělo být metr až metr a půl. Sníh chybí dokonce i na některých švýcarských ledovcích ve výškách přes tři a půl kilometru.

Co se děje s Alpami?

Příčiny nedostatku sněhu jsou meteorologické. Jednak opakující se anticyklonální situace s malým množstvím srážek, ale i časté přílivy teplého vzduchu. Zejména začátek ledna přinesl masivní vlnu tepla, kdy padaly mnohaleté a někde i historické rekordy. Pak se sice ochladilo, ale v minulém týdnu se vrátilo velmi teplé počasí. Ve výškách kolem jednoho a půl tisíce metru bylo možné v uplynulých dnech vyrazit ven prakticky jen v tričku s krátkým rukávem.

7 minut
Horizont ČT24: Alpské regiony trápí suchá zima
Zdroj: ČT24

Nedostatek sněhu samozřejmě negativně dopadá na zimní turistický ruch. Bez sněhových děl a technického sněhu by letošní sezona v mnoha oblastech byla naprostý propadák. Opakuje se přitom podobná situace jako loni, kdy zima byla zejména v jižních Alpách mimořádně teplá a suchá a tedy opět chudá na sníh.

Dopady mohou být ohromné

Málo zimního sněhu znamená potenciální problém s nedostatkem vody v následujících měsících. Tající sníh totiž během jara a začátkem léta napájí řadu potoků a řek pramenících v alpské oblasti, na kterých pak závisí zásobování vodou a zavlažování orné půdy v níže položených oblastech. Týká se to povodí Rýna, Rhôny, Dunaje, a především pak Pádu.

Výhled na břehy Pádu v únoru 2023
Zdroj: Reuters

V povodí Pádu je sucho natolik výrazné, že řada toků je zcela bez vody, což dramaticky dopadá na tamní obyvatele. Jen lodě sedící na vyschlém dni připomínají, že kdysi koryty tekla voda, ve které žily ryby. Teď ale zatím žádná naděje na zlepšení není v dohledu. Výrazně snížená zůstává i hladina samotného Pádu – například v oblasti Pavie o tři metry.

Mimořádně nízkou hladinu pro zimní období hlásí taky největší italské jezero Garda. Aktuálně je výška jeho hladiny více než půl metru pod únorovým průměrem, což je nejnižší hodnota minimálně za 35 let. Nízká hladina vody odhalila i pevninský most spojující malý ostrov San Biagio s břehem jezera.

Jezero Garda je přitom zásadním zdrojem vody pro zavlažování v přilehlé části Pádské nížiny. Výrazně nižší hladinu hlásí ale i další velké jezero v oblasti, Lago Maggiore.

Hladina jezera Garda je asi půl metru pod obvyklou hodnotou a blíží se rekordně nízké úrovni:

Stav vody v Gardském jezeře
Zdroj: www.gardawebcam.net/de/wasserstand-gardasee.html

První lesní požáry

Sucho na severu Itálie přitom trvá už více než rok. Podzimní a zimní srážky totiž byly podprůměrné a deficit nevyrovnaly. Loňský rok nakonec skončil sotva se 60 procenty obvyklého úhrnu srážek. Teplá zima bez výraznější sněhové nadílky hatí naděje na lepší začátek jara díky vodě z tajícího sněhu.

Sucho znamená značné problémy pro zemědělce, kteří by měli v nejbližší době začít s pracemi na polích. Navíc roste i riziko vzniku lesních požárů – ostatně v minulých dnech už musely v horských oblastech zasahovat hasicí letouny.


I přes výše uvedený negativní stav nemusí být ještě úplně vše ztraceno. Výše ležící horské oblasti, zejména polohy nad dva a půl kilometru, mívají maximum sněhové pokrývky zpravidla až během dubna. Také v nižších oblastech přináší jaro zpravidla nejvíc srážek z celého roku. Pokud tedy v příštích týdnech nastanou významné srážkové epizody, mohl by se současný výrazný deficit přece jen citelně snížit.

Tato předpověď ovšem říká, že i kdyby letos v Itálii rekordně pršelo, sucho by neustoupilo:

Pokud významné srážky nedorazí, hrozí po loňském suchu velmi dramatická situace. Suchá krajina se výrazněji ohřívá, což pak vede k intenzivnějším vlnám veder v letním období. Podle nejčerstvějších dlouhodobých výhledů počasí to ale zatím pro oblast severní Itálie na nadprůměrné srážky v následujících týdnech nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 9 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...