Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Letošní zima, která za pár dnů skončí, přinesla na české hory poměrně málo sněhu. Ale ještě méně sněhu, alespoň ve srovnání s obvyklým stavem, mají v současné době v Alpách. Aktuálně je sněhem pokryto pouhých 55 procent hor v alpském regionu.

Nejhorší situace panuje ve Švýcarsku a severní Itálii. Na řadě míst švýcarských Alp je pro tuto část zimy až rekordně nízká sněhová pokrývka, týká se to hlavně oblastí Arosa, Davos, Andermatt, Engadin nebo Wallis. Na jižních svazích kopců často ani ve výškách kolem dvou kilometrů není sníh. Normálně by ho tam přitom v tomto období mělo být metr až metr a půl. Sníh chybí dokonce i na některých švýcarských ledovcích ve výškách přes tři a půl kilometru.

Co se děje s Alpami?

Příčiny nedostatku sněhu jsou meteorologické. Jednak opakující se anticyklonální situace s malým množstvím srážek, ale i časté přílivy teplého vzduchu. Zejména začátek ledna přinesl masivní vlnu tepla, kdy padaly mnohaleté a někde i historické rekordy. Pak se sice ochladilo, ale v minulém týdnu se vrátilo velmi teplé počasí. Ve výškách kolem jednoho a půl tisíce metru bylo možné v uplynulých dnech vyrazit ven prakticky jen v tričku s krátkým rukávem.

Nahrávám video

Nedostatek sněhu samozřejmě negativně dopadá na zimní turistický ruch. Bez sněhových děl a technického sněhu by letošní sezona v mnoha oblastech byla naprostý propadák. Opakuje se přitom podobná situace jako loni, kdy zima byla zejména v jižních Alpách mimořádně teplá a suchá a tedy opět chudá na sníh.

Dopady mohou být ohromné

Málo zimního sněhu znamená potenciální problém s nedostatkem vody v následujících měsících. Tající sníh totiž během jara a začátkem léta napájí řadu potoků a řek pramenících v alpské oblasti, na kterých pak závisí zásobování vodou a zavlažování orné půdy v níže položených oblastech. Týká se to povodí Rýna, Rhôny, Dunaje, a především pak Pádu.

Výhled na břehy Pádu v únoru 2023
Zdroj: Reuters

V povodí Pádu je sucho natolik výrazné, že řada toků je zcela bez vody, což dramaticky dopadá na tamní obyvatele. Jen lodě sedící na vyschlém dni připomínají, že kdysi koryty tekla voda, ve které žily ryby. Teď ale zatím žádná naděje na zlepšení není v dohledu. Výrazně snížená zůstává i hladina samotného Pádu – například v oblasti Pavie o tři metry.

Mimořádně nízkou hladinu pro zimní období hlásí taky největší italské jezero Garda. Aktuálně je výška jeho hladiny více než půl metru pod únorovým průměrem, což je nejnižší hodnota minimálně za 35 let. Nízká hladina vody odhalila i pevninský most spojující malý ostrov San Biagio s břehem jezera.

Jezero Garda je přitom zásadním zdrojem vody pro zavlažování v přilehlé části Pádské nížiny. Výrazně nižší hladinu hlásí ale i další velké jezero v oblasti, Lago Maggiore.

Hladina jezera Garda je asi půl metru pod obvyklou hodnotou a blíží se rekordně nízké úrovni:

Stav vody v Gardském jezeře
Zdroj: www.gardawebcam.net/de/wasserstand-gardasee.html

První lesní požáry

Sucho na severu Itálie přitom trvá už více než rok. Podzimní a zimní srážky totiž byly podprůměrné a deficit nevyrovnaly. Loňský rok nakonec skončil sotva se 60 procenty obvyklého úhrnu srážek. Teplá zima bez výraznější sněhové nadílky hatí naděje na lepší začátek jara díky vodě z tajícího sněhu.

Sucho znamená značné problémy pro zemědělce, kteří by měli v nejbližší době začít s pracemi na polích. Navíc roste i riziko vzniku lesních požárů – ostatně v minulých dnech už musely v horských oblastech zasahovat hasicí letouny.


I přes výše uvedený negativní stav nemusí být ještě úplně vše ztraceno. Výše ležící horské oblasti, zejména polohy nad dva a půl kilometru, mívají maximum sněhové pokrývky zpravidla až během dubna. Také v nižších oblastech přináší jaro zpravidla nejvíc srážek z celého roku. Pokud tedy v příštích týdnech nastanou významné srážkové epizody, mohl by se současný výrazný deficit přece jen citelně snížit.

Tato předpověď ovšem říká, že i kdyby letos v Itálii rekordně pršelo, sucho by neustoupilo:

Pokud významné srážky nedorazí, hrozí po loňském suchu velmi dramatická situace. Suchá krajina se výrazněji ohřívá, což pak vede k intenzivnějším vlnám veder v letním období. Podle nejčerstvějších dlouhodobých výhledů počasí to ale zatím pro oblast severní Itálie na nadprůměrné srážky v následujících týdnech nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 2 hhodinami

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 4 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 6 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.