Letošní sucho v Itálii je hrozivé. Horám chybí sníh, řekám voda

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Letošní zima, která za pár dnů skončí, přinesla na české hory poměrně málo sněhu. Ale ještě méně sněhu, alespoň ve srovnání s obvyklým stavem, mají v současné době v Alpách. Aktuálně je sněhem pokryto pouhých 55 procent hor v alpském regionu.

Nejhorší situace panuje ve Švýcarsku a severní Itálii. Na řadě míst švýcarských Alp je pro tuto část zimy až rekordně nízká sněhová pokrývka, týká se to hlavně oblastí Arosa, Davos, Andermatt, Engadin nebo Wallis. Na jižních svazích kopců často ani ve výškách kolem dvou kilometrů není sníh. Normálně by ho tam přitom v tomto období mělo být metr až metr a půl. Sníh chybí dokonce i na některých švýcarských ledovcích ve výškách přes tři a půl kilometru.

Co se děje s Alpami?

Příčiny nedostatku sněhu jsou meteorologické. Jednak opakující se anticyklonální situace s malým množstvím srážek, ale i časté přílivy teplého vzduchu. Zejména začátek ledna přinesl masivní vlnu tepla, kdy padaly mnohaleté a někde i historické rekordy. Pak se sice ochladilo, ale v minulém týdnu se vrátilo velmi teplé počasí. Ve výškách kolem jednoho a půl tisíce metru bylo možné v uplynulých dnech vyrazit ven prakticky jen v tričku s krátkým rukávem.

7 minut
Horizont ČT24: Alpské regiony trápí suchá zima
Zdroj: ČT24

Nedostatek sněhu samozřejmě negativně dopadá na zimní turistický ruch. Bez sněhových děl a technického sněhu by letošní sezona v mnoha oblastech byla naprostý propadák. Opakuje se přitom podobná situace jako loni, kdy zima byla zejména v jižních Alpách mimořádně teplá a suchá a tedy opět chudá na sníh.

Dopady mohou být ohromné

Málo zimního sněhu znamená potenciální problém s nedostatkem vody v následujících měsících. Tající sníh totiž během jara a začátkem léta napájí řadu potoků a řek pramenících v alpské oblasti, na kterých pak závisí zásobování vodou a zavlažování orné půdy v níže položených oblastech. Týká se to povodí Rýna, Rhôny, Dunaje, a především pak Pádu.

Výhled na břehy Pádu v únoru 2023
Zdroj: Reuters

V povodí Pádu je sucho natolik výrazné, že řada toků je zcela bez vody, což dramaticky dopadá na tamní obyvatele. Jen lodě sedící na vyschlém dni připomínají, že kdysi koryty tekla voda, ve které žily ryby. Teď ale zatím žádná naděje na zlepšení není v dohledu. Výrazně snížená zůstává i hladina samotného Pádu – například v oblasti Pavie o tři metry.

Mimořádně nízkou hladinu pro zimní období hlásí taky největší italské jezero Garda. Aktuálně je výška jeho hladiny více než půl metru pod únorovým průměrem, což je nejnižší hodnota minimálně za 35 let. Nízká hladina vody odhalila i pevninský most spojující malý ostrov San Biagio s břehem jezera.

Jezero Garda je přitom zásadním zdrojem vody pro zavlažování v přilehlé části Pádské nížiny. Výrazně nižší hladinu hlásí ale i další velké jezero v oblasti, Lago Maggiore.

Hladina jezera Garda je asi půl metru pod obvyklou hodnotou a blíží se rekordně nízké úrovni:

Stav vody v Gardském jezeře
Zdroj: www.gardawebcam.net/de/wasserstand-gardasee.html

První lesní požáry

Sucho na severu Itálie přitom trvá už více než rok. Podzimní a zimní srážky totiž byly podprůměrné a deficit nevyrovnaly. Loňský rok nakonec skončil sotva se 60 procenty obvyklého úhrnu srážek. Teplá zima bez výraznější sněhové nadílky hatí naděje na lepší začátek jara díky vodě z tajícího sněhu.

Sucho znamená značné problémy pro zemědělce, kteří by měli v nejbližší době začít s pracemi na polích. Navíc roste i riziko vzniku lesních požárů – ostatně v minulých dnech už musely v horských oblastech zasahovat hasicí letouny.


I přes výše uvedený negativní stav nemusí být ještě úplně vše ztraceno. Výše ležící horské oblasti, zejména polohy nad dva a půl kilometru, mívají maximum sněhové pokrývky zpravidla až během dubna. Také v nižších oblastech přináší jaro zpravidla nejvíc srážek z celého roku. Pokud tedy v příštích týdnech nastanou významné srážkové epizody, mohl by se současný výrazný deficit přece jen citelně snížit.

Tato předpověď ovšem říká, že i kdyby letos v Itálii rekordně pršelo, sucho by neustoupilo:

Pokud významné srážky nedorazí, hrozí po loňském suchu velmi dramatická situace. Suchá krajina se výrazněji ohřívá, což pak vede k intenzivnějším vlnám veder v letním období. Podle nejčerstvějších dlouhodobých výhledů počasí to ale zatím pro oblast severní Itálie na nadprůměrné srážky v následujících týdnech nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 7 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 11 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 11 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 12 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
včera v 17:36

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...