Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho.
Velké solné jezero v Utahu vysychá. Může to ohrozit ekonomiku i životní prostředí
Podle neziskové organizace Utah Rivers Council, která se zabývá sledováním stavu jezera, ukázaly údaje shromážděné koncem minulého měsíce, že hladina je na úrovni 1277,5 metru, což je pro tuto vodní plochu nové historické minimum. Velké solné jezero zabírá přibližně 4402 čtverečních kilometrů, tedy plochu přibližně o rozloze Karlovarského kraje. Experti varují, že v dalších měsících by se rozloha jezera mohla zmenšovat ještě dramatičtěji.
Kdo za to může?
K poklesu hladiny dochází již delší dobu, nejde tedy jen o přímý dopad klimatických změn, byť i ty mají význam. Hlavní vliv má zřejmě kombinace různých faktorů, zejména všelijakých dopadů lidské činnosti.
Například studie z roku 2017 ukázala, že zásadní význam na zmenšování rozlohy jezera má snížený přítok. Lidé v okolí totiž nadměrné využívají vodu z potoků a řek, které se do jezera vlévají; to zavinilo zmenšení jezera na polovinu jeho původního objemu, který byl poprvé změřen v roce 1847.
Megasucho situaci zhoršuje
Dlouhodobý nedostatek srážek, jemuž americká média přezdívají „megasucho“, má na snižování hladiny také dopad. Velká část přítoku do Velkého solného jezera totiž pochází ze sněhových srážek během zimy – jenže sněhová pokrývka v Utahu byla letos pod normálem. A také jaro bylo významně teplejší a současně sušší, než je běžné.
V důsledku toho zimní a jarní srážky nemohly dostatečně doplnit hladinu. Letos se díky jarnímu tání zvýšila jen o patnáct centimetrů, normálně stoupne asi o šedesát.
V červnu zasáhlo sucho sto procent rozlohy Utahu, drtivá většina území státu přitom trpí extrémním nebo výjimečným suchem. Před měsícem dokonce guvernér státu Spencer Cox vyhlásil víkend modliteb – vyzval všechny obyvatele, aby se modlili za déšť.
Důsledky pro stát jsou zásadní
Klesající hladina jezera představuje hrozbu pro ekosystémy v jeho okolí. Například predátoři se teď snadněji dostávají k vejcům ptáků, kteří zde hnízdí. Současně se kvůli nižší hladině vody dostávají divoká zvířata do užšího kontaktu se zvířaty hospodářskými – a to znamená větší riziko přenosu nemocí na ně.
Méně vody ale znamená také problémy pro lidi. Podle agentury AP se výrazně zvětšuje vyschlé dno jezera – a z něj se větrem dostává do vzduchu spousta problematických látek. Na dně je přirozeně uložený toxický arzen – pokud bych se dostal ve vyšších koncentracích do ovzduší, byl by to velký problém.
Obecně odhalená plocha jezera uvolňuje spoustu drobných částeček prachu, který zhoršuje kvalitu vzduchu v okolí. A navíc by mohl ještě zhoršit nedostatek vody v jezeře. Pokud se větrem dostane do hor, pokryje tamní sníh – ten se kvůli horšímu odrazu tmavého prachu snadněji zahřeje a tedy i taje.
