V Utahu objevili neznámého dinosaura. Dostal jméno Moabosaurus

Nález dinosaura v Utahu prozrazuje spoustu informací o divoké prehistorii tohoto území a současně ukazuje, jaké jsou možnosti moderní paleontologie.

Paleontologové z University of Michigan popsali v polovině dubna nově objeveného dinosaura. V Utahu žil v době před přibližně 125 miliony lety. Jeho kosti byly objeveny již dávno, trvalo však mnoho let, než je paleontologové dokázali správně poskládat.

Hlavním autorem studie je Brooks Brit. Právě jeho zásluhou se podařilo kosti a jejich úlomky poskládat v kosterní systém. Vědci vycházeli především ze srovnávání s již dříve popsanými kostrami příbuzných druhů dinosaurů. „Je to jako když se podíváte na kus auta. Můžete říct, že je to Ford, ale nebudete si už jistí, jestli patří na Fusion, Focus nebo Fiestu. A my děláme to stejné s dinosaury,“ uvedl vědec.

Co víme o moabosaurovi?

Moabosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury, mezi něž patřili také brachiosauři nebo apatosauři. Nejbližšími příbuznými moabosaurů byli dinosauři, jejichž pozůstatky byly nalezeny na území dnešního Španělska a Tanzánie. Jméno dostal po městě Moab, v jehož blízkosti byl nalezen.

V Utahu žili v dobách, kdy ještě většinu tohoto státu netvořily pouště. Vypadal spíše jako ráj; byl plný vysokých stromů, jezer, potoků a dinosaurů. Dnes je proto místem, kde paleontologové nacházejí obrovské množství dinosauřích pozůstatků. Pozůstatky moabosaura byly nalezeny již v sedmdesátých letech dvacátého století.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že moabosauři a mnoho dalších druhů dinosaurů zemřelo během dlouhého období intenzivního sucha. Kosti mrtvých tvorů pak rozdupali další dinosauři, kteří touto oblastí procházeli, a nakonec je pohřbily vrstvy bahna, které sem přinesly náhlé deště. Většina nalezených kostí je tedy ve velice špatném stavu, jsou oddělené od zbytků a tedy pro paleontologický výzkum nepoužitelné.

Brittův tým tedy musel shromáždit obrovské množství kosterních pozůstatků, aby byl schopen kompletní kostru sestavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...