V Utahu objevili neznámého dinosaura. Dostal jméno Moabosaurus

Nález dinosaura v Utahu prozrazuje spoustu informací o divoké prehistorii tohoto území a současně ukazuje, jaké jsou možnosti moderní paleontologie.

Paleontologové z University of Michigan popsali v polovině dubna nově objeveného dinosaura. V Utahu žil v době před přibližně 125 miliony lety. Jeho kosti byly objeveny již dávno, trvalo však mnoho let, než je paleontologové dokázali správně poskládat.

Hlavním autorem studie je Brooks Brit. Právě jeho zásluhou se podařilo kosti a jejich úlomky poskládat v kosterní systém. Vědci vycházeli především ze srovnávání s již dříve popsanými kostrami příbuzných druhů dinosaurů. „Je to jako když se podíváte na kus auta. Můžete říct, že je to Ford, ale nebudete si už jistí, jestli patří na Fusion, Focus nebo Fiestu. A my děláme to stejné s dinosaury,“ uvedl vědec.

Co víme o moabosaurovi?

Moabosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury, mezi něž patřili také brachiosauři nebo apatosauři. Nejbližšími příbuznými moabosaurů byli dinosauři, jejichž pozůstatky byly nalezeny na území dnešního Španělska a Tanzánie. Jméno dostal po městě Moab, v jehož blízkosti byl nalezen.

V Utahu žili v dobách, kdy ještě většinu tohoto státu netvořily pouště. Vypadal spíše jako ráj; byl plný vysokých stromů, jezer, potoků a dinosaurů. Dnes je proto místem, kde paleontologové nacházejí obrovské množství dinosauřích pozůstatků. Pozůstatky moabosaura byly nalezeny již v sedmdesátých letech dvacátého století.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že moabosauři a mnoho dalších druhů dinosaurů zemřelo během dlouhého období intenzivního sucha. Kosti mrtvých tvorů pak rozdupali další dinosauři, kteří touto oblastí procházeli, a nakonec je pohřbily vrstvy bahna, které sem přinesly náhlé deště. Většina nalezených kostí je tedy ve velice špatném stavu, jsou oddělené od zbytků a tedy pro paleontologický výzkum nepoužitelné.

Brittův tým tedy musel shromáždit obrovské množství kosterních pozůstatků, aby byl schopen kompletní kostru sestavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...