V Utahu objevili neznámého dinosaura. Dostal jméno Moabosaurus

Nález dinosaura v Utahu prozrazuje spoustu informací o divoké prehistorii tohoto území a současně ukazuje, jaké jsou možnosti moderní paleontologie.

Paleontologové z University of Michigan popsali v polovině dubna nově objeveného dinosaura. V Utahu žil v době před přibližně 125 miliony lety. Jeho kosti byly objeveny již dávno, trvalo však mnoho let, než je paleontologové dokázali správně poskládat.

Hlavním autorem studie je Brooks Brit. Právě jeho zásluhou se podařilo kosti a jejich úlomky poskládat v kosterní systém. Vědci vycházeli především ze srovnávání s již dříve popsanými kostrami příbuzných druhů dinosaurů. „Je to jako když se podíváte na kus auta. Můžete říct, že je to Ford, ale nebudete si už jistí, jestli patří na Fusion, Focus nebo Fiestu. A my děláme to stejné s dinosaury,“ uvedl vědec.

Co víme o moabosaurovi?

Moabosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury, mezi něž patřili také brachiosauři nebo apatosauři. Nejbližšími příbuznými moabosaurů byli dinosauři, jejichž pozůstatky byly nalezeny na území dnešního Španělska a Tanzánie. Jméno dostal po městě Moab, v jehož blízkosti byl nalezen.

V Utahu žili v dobách, kdy ještě většinu tohoto státu netvořily pouště. Vypadal spíše jako ráj; byl plný vysokých stromů, jezer, potoků a dinosaurů. Dnes je proto místem, kde paleontologové nacházejí obrovské množství dinosauřích pozůstatků. Pozůstatky moabosaura byly nalezeny již v sedmdesátých letech dvacátého století.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že moabosauři a mnoho dalších druhů dinosaurů zemřelo během dlouhého období intenzivního sucha. Kosti mrtvých tvorů pak rozdupali další dinosauři, kteří touto oblastí procházeli, a nakonec je pohřbily vrstvy bahna, které sem přinesly náhlé deště. Většina nalezených kostí je tedy ve velice špatném stavu, jsou oddělené od zbytků a tedy pro paleontologický výzkum nepoužitelné.

Brittův tým tedy musel shromáždit obrovské množství kosterních pozůstatků, aby byl schopen kompletní kostru sestavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 1 hhodinou

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...