V Utahu objevili neznámého dinosaura. Dostal jméno Moabosaurus

Nález dinosaura v Utahu prozrazuje spoustu informací o divoké prehistorii tohoto území a současně ukazuje, jaké jsou možnosti moderní paleontologie.

Paleontologové z University of Michigan popsali v polovině dubna nově objeveného dinosaura. V Utahu žil v době před přibližně 125 miliony lety. Jeho kosti byly objeveny již dávno, trvalo však mnoho let, než je paleontologové dokázali správně poskládat.

Hlavním autorem studie je Brooks Brit. Právě jeho zásluhou se podařilo kosti a jejich úlomky poskládat v kosterní systém. Vědci vycházeli především ze srovnávání s již dříve popsanými kostrami příbuzných druhů dinosaurů. „Je to jako když se podíváte na kus auta. Můžete říct, že je to Ford, ale nebudete si už jistí, jestli patří na Fusion, Focus nebo Fiestu. A my děláme to stejné s dinosaury,“ uvedl vědec.

Co víme o moabosaurovi?

Moabosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury, mezi něž patřili také brachiosauři nebo apatosauři. Nejbližšími příbuznými moabosaurů byli dinosauři, jejichž pozůstatky byly nalezeny na území dnešního Španělska a Tanzánie. Jméno dostal po městě Moab, v jehož blízkosti byl nalezen.

V Utahu žili v dobách, kdy ještě většinu tohoto státu netvořily pouště. Vypadal spíše jako ráj; byl plný vysokých stromů, jezer, potoků a dinosaurů. Dnes je proto místem, kde paleontologové nacházejí obrovské množství dinosauřích pozůstatků. Pozůstatky moabosaura byly nalezeny již v sedmdesátých letech dvacátého století.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že moabosauři a mnoho dalších druhů dinosaurů zemřelo během dlouhého období intenzivního sucha. Kosti mrtvých tvorů pak rozdupali další dinosauři, kteří touto oblastí procházeli, a nakonec je pohřbily vrstvy bahna, které sem přinesly náhlé deště. Většina nalezených kostí je tedy ve velice špatném stavu, jsou oddělené od zbytků a tedy pro paleontologický výzkum nepoužitelné.

Brittův tým tedy musel shromáždit obrovské množství kosterních pozůstatků, aby byl schopen kompletní kostru sestavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 14 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...