Sopka Nyiragongo ohrožuje lidi rychlou lávou i „zlým větrem“

2 minuty
Události: Erupce sopky Nyiragongo
Zdroj: ČT24

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Vulkán Nyiragongo vybuchl minulou sobotu večer. Proudy lávy vytékající z jeho kráteru se zastavily těsně na okraji Gomy, po cestě však zničily vesnice, narušily elektrické vedení a zablokovaly jednu z hlavních silnic vedoucích do města.

Erupce v Kongu zničila přes 1000 domů, okolo 5000 lidí vyhnala z domovů a vyžádala si nejméně 32 obětí, uvedlo dříve OSN. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) informoval, že 40 lidí se stále pohřešuje a okolo 20 tisíc lidí erupce připravila o domov. Oblast od výbuchu sužují otřesy a sopka ve středu večer vyvrhla oblaka popela.

„Momentálně nemůžeme vyloučit erupci na zemi nebo pod jezerem (Kivu), která může nastat velmi brzy bez jakékoli výstrahy,“ sdělil místním médiím vojenský guvernér Constant Ndima. Vyjmenoval deset městských částí, kterým nařídil evakuaci.

„Současná seismologická data a deformace země naznačují, že pod Gomou je magma, které se rozšířilo pod jezero Kivu,“ dodal Ndima. Úřady podle něj situaci bedlivě pozorují a nevylučují, že může nastat rychlá změna.

Oznámení předcházelo okamžitému odchodu několika desítek tisíc lidí, kteří se vydali na jihozápad ke konžskému regionu Masisi a k nedalekým hranicím s Rwandou.

Nejnebezpečnější sopka Afriky

Přes 3400 metrů vysoký vulkán Nyiragongo leží v národním parku Virunga, zhruba dvacet kilometrů severně od centra Gomy a deset kilometrů od hranic s Rwandou. Je jedním z mála míst na světě, kde se nachází dlouhodobě existující lávové jezero bublající v jejím vrcholovém kráteru. A také nebezpečná je dlouhodobě.

Dvě z nedávných erupcí Nyiragongo (1977 a 2002) přinesly do jejího okolí zkázu a smrt. Odhady z roku 1977 hovoří o šesti stech až dvou tisících lidech, které lávové proudy připravily o život. V roce 2002 roztavená hornina zničila asi pětinu Gomy, zanechala 120 tisíc lidí bez domova a zabila kolem 250 lidí – nejčastěji tím, že se udusili sopečnými plyny, ale také kvůli popáleninám; navíc došlo kvůli lávě k explozi benzinové pumpy.

Tyto katastrofy znervózňují vulkanology pokaždé, když Nyiragongo vykazuje silnější známky aktivity. „Je to jedna z nejnebezpečnějších sopek v Africe,“ říká Benoît Smets z Královského muzea pro střední Afriku v belgickém Tervurenu.

Tato pověst Nyiragonga je důsledkem kombinace několika faktorů. Vzhledem ke geologické složitosti oblasti je zdejší láva pozoruhodně tekutá a dokáže se pohybovat rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uniknout před ní je tedy složité a někdy dokonce i nemožné, stejně tak varování musí přijít včas.

Erupce mohou také vyslat na povrch velké množství smrtících sopečných plynů – v okolí sopky přitom v současné době žijí miliony lidí.

Když se k tomu přidá politická nestabilita v regionu, je Nyiragongo zásadním problémem. Kvůli všem těmto faktorům je sopka schopna vyvolat „druh erupcí, kterých se skutečně bojíte,“ řekl pro web National Geographic kanadský geolog Corentin Caudron.

Pozoruhodný vulkán

Nyiragongo vděčí za svou existenci Východoafrickému zlomu – to je trhlina mezi núbijskou deskou na severozápadě a somálskou deskou na jihovýchodě. Rozdíl v jejich pohybu vytváří možnosti pro magmatickou a sopečnou aktivitu v celé oblasti.

Místní magma se liší například od toho, které je známé třeba z Islandu. Kvůli nízkému obsahu křemene je láva velmi řídká, takže rychle teče a rozlévá se do krajiny – rychlosti jejího šíření navíc pomáhá i to, jak vysoké a strmé svahy sopka má.

Magma sopky je navíc bohaté na oxid uhličitý, neviditelný plyn bez zápachu. Když se dostane na povrch, klesá dolů a může se usazovat v níže položených oblastech. Místní tomuto fenoménu říkají mazuku neboli „zlý vítr“. Tento plyn je nedýchatelný, takže kvůli němu každý rok v oblasti umírají lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 4 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...