Sopka Nyiragongo ohrožuje lidi rychlou lávou i „zlým větrem“

Nahrávám video

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Vulkán Nyiragongo vybuchl minulou sobotu večer. Proudy lávy vytékající z jeho kráteru se zastavily těsně na okraji Gomy, po cestě však zničily vesnice, narušily elektrické vedení a zablokovaly jednu z hlavních silnic vedoucích do města.

Erupce v Kongu zničila přes 1000 domů, okolo 5000 lidí vyhnala z domovů a vyžádala si nejméně 32 obětí, uvedlo dříve OSN. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) informoval, že 40 lidí se stále pohřešuje a okolo 20 tisíc lidí erupce připravila o domov. Oblast od výbuchu sužují otřesy a sopka ve středu večer vyvrhla oblaka popela.

„Momentálně nemůžeme vyloučit erupci na zemi nebo pod jezerem (Kivu), která může nastat velmi brzy bez jakékoli výstrahy,“ sdělil místním médiím vojenský guvernér Constant Ndima. Vyjmenoval deset městských částí, kterým nařídil evakuaci.

„Současná seismologická data a deformace země naznačují, že pod Gomou je magma, které se rozšířilo pod jezero Kivu,“ dodal Ndima. Úřady podle něj situaci bedlivě pozorují a nevylučují, že může nastat rychlá změna.

Oznámení předcházelo okamžitému odchodu několika desítek tisíc lidí, kteří se vydali na jihozápad ke konžskému regionu Masisi a k nedalekým hranicím s Rwandou.

Nejnebezpečnější sopka Afriky

Přes 3400 metrů vysoký vulkán Nyiragongo leží v národním parku Virunga, zhruba dvacet kilometrů severně od centra Gomy a deset kilometrů od hranic s Rwandou. Je jedním z mála míst na světě, kde se nachází dlouhodobě existující lávové jezero bublající v jejím vrcholovém kráteru. A také nebezpečná je dlouhodobě.

Dvě z nedávných erupcí Nyiragongo (1977 a 2002) přinesly do jejího okolí zkázu a smrt. Odhady z roku 1977 hovoří o šesti stech až dvou tisících lidech, které lávové proudy připravily o život. V roce 2002 roztavená hornina zničila asi pětinu Gomy, zanechala 120 tisíc lidí bez domova a zabila kolem 250 lidí – nejčastěji tím, že se udusili sopečnými plyny, ale také kvůli popáleninám; navíc došlo kvůli lávě k explozi benzinové pumpy.

Tyto katastrofy znervózňují vulkanology pokaždé, když Nyiragongo vykazuje silnější známky aktivity. „Je to jedna z nejnebezpečnějších sopek v Africe,“ říká Benoît Smets z Královského muzea pro střední Afriku v belgickém Tervurenu.

Tato pověst Nyiragonga je důsledkem kombinace několika faktorů. Vzhledem ke geologické složitosti oblasti je zdejší láva pozoruhodně tekutá a dokáže se pohybovat rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uniknout před ní je tedy složité a někdy dokonce i nemožné, stejně tak varování musí přijít včas.

Erupce mohou také vyslat na povrch velké množství smrtících sopečných plynů – v okolí sopky přitom v současné době žijí miliony lidí.

Když se k tomu přidá politická nestabilita v regionu, je Nyiragongo zásadním problémem. Kvůli všem těmto faktorům je sopka schopna vyvolat „druh erupcí, kterých se skutečně bojíte,“ řekl pro web National Geographic kanadský geolog Corentin Caudron.

Pozoruhodný vulkán

Nyiragongo vděčí za svou existenci Východoafrickému zlomu – to je trhlina mezi núbijskou deskou na severozápadě a somálskou deskou na jihovýchodě. Rozdíl v jejich pohybu vytváří možnosti pro magmatickou a sopečnou aktivitu v celé oblasti.

Místní magma se liší například od toho, které je známé třeba z Islandu. Kvůli nízkému obsahu křemene je láva velmi řídká, takže rychle teče a rozlévá se do krajiny – rychlosti jejího šíření navíc pomáhá i to, jak vysoké a strmé svahy sopka má.

Magma sopky je navíc bohaté na oxid uhličitý, neviditelný plyn bez zápachu. Když se dostane na povrch, klesá dolů a může se usazovat v níže položených oblastech. Místní tomuto fenoménu říkají mazuku neboli „zlý vítr“. Tento plyn je nedýchatelný, takže kvůli němu každý rok v oblasti umírají lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled