Sopka Nyiragongo ohrožuje lidi rychlou lávou i „zlým větrem“

2 minuty
Události: Erupce sopky Nyiragongo
Zdroj: ČT24

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Vulkán Nyiragongo vybuchl minulou sobotu večer. Proudy lávy vytékající z jeho kráteru se zastavily těsně na okraji Gomy, po cestě však zničily vesnice, narušily elektrické vedení a zablokovaly jednu z hlavních silnic vedoucích do města.

Erupce v Kongu zničila přes 1000 domů, okolo 5000 lidí vyhnala z domovů a vyžádala si nejméně 32 obětí, uvedlo dříve OSN. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) informoval, že 40 lidí se stále pohřešuje a okolo 20 tisíc lidí erupce připravila o domov. Oblast od výbuchu sužují otřesy a sopka ve středu večer vyvrhla oblaka popela.

„Momentálně nemůžeme vyloučit erupci na zemi nebo pod jezerem (Kivu), která může nastat velmi brzy bez jakékoli výstrahy,“ sdělil místním médiím vojenský guvernér Constant Ndima. Vyjmenoval deset městských částí, kterým nařídil evakuaci.

„Současná seismologická data a deformace země naznačují, že pod Gomou je magma, které se rozšířilo pod jezero Kivu,“ dodal Ndima. Úřady podle něj situaci bedlivě pozorují a nevylučují, že může nastat rychlá změna.

Oznámení předcházelo okamžitému odchodu několika desítek tisíc lidí, kteří se vydali na jihozápad ke konžskému regionu Masisi a k nedalekým hranicím s Rwandou.

Nejnebezpečnější sopka Afriky

Přes 3400 metrů vysoký vulkán Nyiragongo leží v národním parku Virunga, zhruba dvacet kilometrů severně od centra Gomy a deset kilometrů od hranic s Rwandou. Je jedním z mála míst na světě, kde se nachází dlouhodobě existující lávové jezero bublající v jejím vrcholovém kráteru. A také nebezpečná je dlouhodobě.

Dvě z nedávných erupcí Nyiragongo (1977 a 2002) přinesly do jejího okolí zkázu a smrt. Odhady z roku 1977 hovoří o šesti stech až dvou tisících lidech, které lávové proudy připravily o život. V roce 2002 roztavená hornina zničila asi pětinu Gomy, zanechala 120 tisíc lidí bez domova a zabila kolem 250 lidí – nejčastěji tím, že se udusili sopečnými plyny, ale také kvůli popáleninám; navíc došlo kvůli lávě k explozi benzinové pumpy.

Tyto katastrofy znervózňují vulkanology pokaždé, když Nyiragongo vykazuje silnější známky aktivity. „Je to jedna z nejnebezpečnějších sopek v Africe,“ říká Benoît Smets z Královského muzea pro střední Afriku v belgickém Tervurenu.

Tato pověst Nyiragonga je důsledkem kombinace několika faktorů. Vzhledem ke geologické složitosti oblasti je zdejší láva pozoruhodně tekutá a dokáže se pohybovat rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uniknout před ní je tedy složité a někdy dokonce i nemožné, stejně tak varování musí přijít včas.

Erupce mohou také vyslat na povrch velké množství smrtících sopečných plynů – v okolí sopky přitom v současné době žijí miliony lidí.

Když se k tomu přidá politická nestabilita v regionu, je Nyiragongo zásadním problémem. Kvůli všem těmto faktorům je sopka schopna vyvolat „druh erupcí, kterých se skutečně bojíte,“ řekl pro web National Geographic kanadský geolog Corentin Caudron.

Pozoruhodný vulkán

Nyiragongo vděčí za svou existenci Východoafrickému zlomu – to je trhlina mezi núbijskou deskou na severozápadě a somálskou deskou na jihovýchodě. Rozdíl v jejich pohybu vytváří možnosti pro magmatickou a sopečnou aktivitu v celé oblasti.

Místní magma se liší například od toho, které je známé třeba z Islandu. Kvůli nízkému obsahu křemene je láva velmi řídká, takže rychle teče a rozlévá se do krajiny – rychlosti jejího šíření navíc pomáhá i to, jak vysoké a strmé svahy sopka má.

Magma sopky je navíc bohaté na oxid uhličitý, neviditelný plyn bez zápachu. Když se dostane na povrch, klesá dolů a může se usazovat v níže položených oblastech. Místní tomuto fenoménu říkají mazuku neboli „zlý vítr“. Tento plyn je nedýchatelný, takže kvůli němu každý rok v oblasti umírají lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...