Sopka Nyiragongo ohrožuje lidi rychlou lávou i „zlým větrem“

Nahrávám video

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Vulkán Nyiragongo vybuchl minulou sobotu večer. Proudy lávy vytékající z jeho kráteru se zastavily těsně na okraji Gomy, po cestě však zničily vesnice, narušily elektrické vedení a zablokovaly jednu z hlavních silnic vedoucích do města.

Erupce v Kongu zničila přes 1000 domů, okolo 5000 lidí vyhnala z domovů a vyžádala si nejméně 32 obětí, uvedlo dříve OSN. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) informoval, že 40 lidí se stále pohřešuje a okolo 20 tisíc lidí erupce připravila o domov. Oblast od výbuchu sužují otřesy a sopka ve středu večer vyvrhla oblaka popela.

„Momentálně nemůžeme vyloučit erupci na zemi nebo pod jezerem (Kivu), která může nastat velmi brzy bez jakékoli výstrahy,“ sdělil místním médiím vojenský guvernér Constant Ndima. Vyjmenoval deset městských částí, kterým nařídil evakuaci.

„Současná seismologická data a deformace země naznačují, že pod Gomou je magma, které se rozšířilo pod jezero Kivu,“ dodal Ndima. Úřady podle něj situaci bedlivě pozorují a nevylučují, že může nastat rychlá změna.

Oznámení předcházelo okamžitému odchodu několika desítek tisíc lidí, kteří se vydali na jihozápad ke konžskému regionu Masisi a k nedalekým hranicím s Rwandou.

Nejnebezpečnější sopka Afriky

Přes 3400 metrů vysoký vulkán Nyiragongo leží v národním parku Virunga, zhruba dvacet kilometrů severně od centra Gomy a deset kilometrů od hranic s Rwandou. Je jedním z mála míst na světě, kde se nachází dlouhodobě existující lávové jezero bublající v jejím vrcholovém kráteru. A také nebezpečná je dlouhodobě.

Dvě z nedávných erupcí Nyiragongo (1977 a 2002) přinesly do jejího okolí zkázu a smrt. Odhady z roku 1977 hovoří o šesti stech až dvou tisících lidech, které lávové proudy připravily o život. V roce 2002 roztavená hornina zničila asi pětinu Gomy, zanechala 120 tisíc lidí bez domova a zabila kolem 250 lidí – nejčastěji tím, že se udusili sopečnými plyny, ale také kvůli popáleninám; navíc došlo kvůli lávě k explozi benzinové pumpy.

Tyto katastrofy znervózňují vulkanology pokaždé, když Nyiragongo vykazuje silnější známky aktivity. „Je to jedna z nejnebezpečnějších sopek v Africe,“ říká Benoît Smets z Královského muzea pro střední Afriku v belgickém Tervurenu.

Tato pověst Nyiragonga je důsledkem kombinace několika faktorů. Vzhledem ke geologické složitosti oblasti je zdejší láva pozoruhodně tekutá a dokáže se pohybovat rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uniknout před ní je tedy složité a někdy dokonce i nemožné, stejně tak varování musí přijít včas.

Erupce mohou také vyslat na povrch velké množství smrtících sopečných plynů – v okolí sopky přitom v současné době žijí miliony lidí.

Když se k tomu přidá politická nestabilita v regionu, je Nyiragongo zásadním problémem. Kvůli všem těmto faktorům je sopka schopna vyvolat „druh erupcí, kterých se skutečně bojíte,“ řekl pro web National Geographic kanadský geolog Corentin Caudron.

Pozoruhodný vulkán

Nyiragongo vděčí za svou existenci Východoafrickému zlomu – to je trhlina mezi núbijskou deskou na severozápadě a somálskou deskou na jihovýchodě. Rozdíl v jejich pohybu vytváří možnosti pro magmatickou a sopečnou aktivitu v celé oblasti.

Místní magma se liší například od toho, které je známé třeba z Islandu. Kvůli nízkému obsahu křemene je láva velmi řídká, takže rychle teče a rozlévá se do krajiny – rychlosti jejího šíření navíc pomáhá i to, jak vysoké a strmé svahy sopka má.

Magma sopky je navíc bohaté na oxid uhličitý, neviditelný plyn bez zápachu. Když se dostane na povrch, klesá dolů a může se usazovat v níže položených oblastech. Místní tomuto fenoménu říkají mazuku neboli „zlý vítr“. Tento plyn je nedýchatelný, takže kvůli němu každý rok v oblasti umírají lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 8 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 13 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.