Sopka Nyiragongo ohrožuje lidi rychlou lávou i „zlým větrem“

Nahrávám video

Úřady ve východokonžské Gomě ve čtvrtek ráno nařídily evakuaci části tohoto dvoumilionové města kvůli nebezpečí další erupce sopky Nyiragongo. Sobotní výbuch vulkánu si vyžádal tři desítky životů a zničil 17 vesnic. Po oznámení úřadů se daly na úprk desítky tisíc lidí.

Vulkán Nyiragongo vybuchl minulou sobotu večer. Proudy lávy vytékající z jeho kráteru se zastavily těsně na okraji Gomy, po cestě však zničily vesnice, narušily elektrické vedení a zablokovaly jednu z hlavních silnic vedoucích do města.

Erupce v Kongu zničila přes 1000 domů, okolo 5000 lidí vyhnala z domovů a vyžádala si nejméně 32 obětí, uvedlo dříve OSN. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) informoval, že 40 lidí se stále pohřešuje a okolo 20 tisíc lidí erupce připravila o domov. Oblast od výbuchu sužují otřesy a sopka ve středu večer vyvrhla oblaka popela.

„Momentálně nemůžeme vyloučit erupci na zemi nebo pod jezerem (Kivu), která může nastat velmi brzy bez jakékoli výstrahy,“ sdělil místním médiím vojenský guvernér Constant Ndima. Vyjmenoval deset městských částí, kterým nařídil evakuaci.

„Současná seismologická data a deformace země naznačují, že pod Gomou je magma, které se rozšířilo pod jezero Kivu,“ dodal Ndima. Úřady podle něj situaci bedlivě pozorují a nevylučují, že může nastat rychlá změna.

Oznámení předcházelo okamžitému odchodu několika desítek tisíc lidí, kteří se vydali na jihozápad ke konžskému regionu Masisi a k nedalekým hranicím s Rwandou.

Nejnebezpečnější sopka Afriky

Přes 3400 metrů vysoký vulkán Nyiragongo leží v národním parku Virunga, zhruba dvacet kilometrů severně od centra Gomy a deset kilometrů od hranic s Rwandou. Je jedním z mála míst na světě, kde se nachází dlouhodobě existující lávové jezero bublající v jejím vrcholovém kráteru. A také nebezpečná je dlouhodobě.

Dvě z nedávných erupcí Nyiragongo (1977 a 2002) přinesly do jejího okolí zkázu a smrt. Odhady z roku 1977 hovoří o šesti stech až dvou tisících lidech, které lávové proudy připravily o život. V roce 2002 roztavená hornina zničila asi pětinu Gomy, zanechala 120 tisíc lidí bez domova a zabila kolem 250 lidí – nejčastěji tím, že se udusili sopečnými plyny, ale také kvůli popáleninám; navíc došlo kvůli lávě k explozi benzinové pumpy.

Tyto katastrofy znervózňují vulkanology pokaždé, když Nyiragongo vykazuje silnější známky aktivity. „Je to jedna z nejnebezpečnějších sopek v Africe,“ říká Benoît Smets z Královského muzea pro střední Afriku v belgickém Tervurenu.

Tato pověst Nyiragonga je důsledkem kombinace několika faktorů. Vzhledem ke geologické složitosti oblasti je zdejší láva pozoruhodně tekutá a dokáže se pohybovat rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Uniknout před ní je tedy složité a někdy dokonce i nemožné, stejně tak varování musí přijít včas.

Erupce mohou také vyslat na povrch velké množství smrtících sopečných plynů – v okolí sopky přitom v současné době žijí miliony lidí.

Když se k tomu přidá politická nestabilita v regionu, je Nyiragongo zásadním problémem. Kvůli všem těmto faktorům je sopka schopna vyvolat „druh erupcí, kterých se skutečně bojíte,“ řekl pro web National Geographic kanadský geolog Corentin Caudron.

Pozoruhodný vulkán

Nyiragongo vděčí za svou existenci Východoafrickému zlomu – to je trhlina mezi núbijskou deskou na severozápadě a somálskou deskou na jihovýchodě. Rozdíl v jejich pohybu vytváří možnosti pro magmatickou a sopečnou aktivitu v celé oblasti.

Místní magma se liší například od toho, které je známé třeba z Islandu. Kvůli nízkému obsahu křemene je láva velmi řídká, takže rychle teče a rozlévá se do krajiny – rychlosti jejího šíření navíc pomáhá i to, jak vysoké a strmé svahy sopka má.

Magma sopky je navíc bohaté na oxid uhličitý, neviditelný plyn bez zápachu. Když se dostane na povrch, klesá dolů a může se usazovat v níže položených oblastech. Místní tomuto fenoménu říkají mazuku neboli „zlý vítr“. Tento plyn je nedýchatelný, takže kvůli němu každý rok v oblasti umírají lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.