„Kýchněte vedle sopky Katla a seismolog v Reykjavíku si toho hned všimne,“ říká se na Islandu. Je to samozřejmě vtip, ale dobře ukazuje, jak vážně na Islandu berou riziko sopečné erupce.
Island se připravuje na další erupci sopky. Může způsobit katastrofu
Letošní léto zaznamenali na Islandu zvýšenou aktivitu sopky Katla – a Islanďané pátrají po jakýchkoliv zmínkách rizika, že by tento vulkán mohl opět chrlit lávu a popel.
K poslední erupci nejlépe sledované sopky Islandu došlo roku 1918. Nikdy předtím neuplynulo 99 let, aniž by sopka chrlila – a to se její aktivita sleduje již od dvanáctého století. K osmi z deseti posledních erupcí došlo mezi zářím a listopadem, když tání ledovců přineslo ideální podmínky pro to, aby magma mohlo opustit sopku.
Na nejhorší se tedy připravuje řada osad v okolí – nejhůře postiženým by byl zřejmě Vik, vesnička slavná pro pláže pokryté černým pískem a kostel s červenou střechou. Proto jsou zde nejpřísnější pravidla pro takou situaci. V případě erupce by na všechny mobilní telefony připojené na místní síť přišla textová zpráva; všech 543 obyvatel je instruováno, co v takové situaci dělat. Prvním místem, kam se musí co nejrychleji odebrat, je místní kostel, který je krytý před sopkou skalním masivem.
Jenže erupce tak velké sopky, jako je Katla, by zasáhla nejen Vik, ohrožen by do jisté míry byl nejen celý Island, ale vlastně i řada zemí po celém světě. Když došlo v této části severního Atlantiku k sopečné erupci naposledy, uvolnilo se do ovzduší takové množství popela, že v dubnu 2010 nemohlo vzlétnout na 10 milionů osob. Zatímco pro obyvatele Islandu existují přesné procedury, co by měli při erupci Katly dělat, pro turisty takové plány teprve vznikají.
Co s turisty?
„Turisté jsou největší výzvou,“ uvedl Vidir Reynisson, který má tento úkol na starost. „Je jich obrovské množství, jsou značně rozptýlení po ostrově a je menší šance, že zareagují na varování.“
GALERIE
Erupce sopky v islandském ledovci Eyjafjallajökull
Island má asi třicet aktivních sopek, Katla je z nich nejlépe sledovaná – patří totiž k nejsilnějším a její erupce jsou výjimečně ničivé. A je jisté, že k takové erupci dojde. Obecně platí, že čím déle se erupce odkládá, tím silnější bude – u Katly to naštěstí neplatí . Přesto by škody byly enormní – tato sopka totiž leží pod stovkami metrů ledovce, což znamená, že jakákoliv erupce je rozpustí – a tím logicky dojde k rozsáhlým povodním: podle počítačových modelů dosáhne objem vody asi 300 000 metrů krychlových za sekundu, což je víc, než je průtok Amazonky, ta má „jen“ 209 000 metrů krychlových za sekundu. Tato voda se požene směrem k pobřeží, vláda je tedy připravená na co nejrychlejší evakuaci celé oblasti kolem pobřeží v blízkosti sopky.
Přípravy na tento moment nejsou žádnou akademickou debatou, ale pro Islanďany životní nutností – zdá se totiž, že erupce se blíží. Během uplynulých jedenácti měsíců bylo už dvakrát zvýšeno varování před Katlou na žlutou úroveň, což znamená zvýšená aktivita.
Nejhorší to bylo v průběhu letošního léta. To Islanďané čtyři dny sledovali s obavami, jak jejich ostrov zasahují čím dál silnější zemětřesení, ta nejhorší měla magnitudu 3. Protrhla zásobárny ledovcové vody a zaplavila řeku Mulakvisl nedaleko Viku.
Na Islandu dochází k silnější sopečné erupci průměrně jednou za pět let, jenže naposledy k ní reálně došlo již roku 2010. Tehdy sopka Eyjafjallajokull zamezila leteckému provozu ve velké části světa na dobu jednoho týdne – nemohlo kvůli ní vzlétnout na 100 000 letů. Inženýři se oprávněně obávali, že by sopečný prach mohl poškodit motory letadel.
Pozitivní dopad sopečných erupcí
Erupce však měla i nečekaně pozitivní stránky. Zatímco roku 2006 navštěvovalo Island ročně asi 400 000 turistů, letos to bude 2,4 milionu návštěvníků. Záběry nádherné islandské krajiny, které přinášely televizní stanice současně se snímky soptící Eyjafjallajokull, ohromně zvedly zájem turistů o tuto zemi. Přibližně polovina z těchto lidí navštíví i Vik.
Island své plány pro případ sopečné katastrofy neustále testuje; informační SMSka prošla testy velmi úspěšně. Plánuje a testuje se však i mnoho modernějších technologií; pro oblasti, kde je slabý telefonický signál, se počítá s masivním nasazením dronů, které by měly po ohrožených turistech pátrat. Další možnost, o níž se zatím jen uvažuje, je aplikace, kterou by si měli všichni návštěvníci ostrova nainstalovat – ta je bude v případě krize varovat a poradí, co dělat.