Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše Cihláře a Karla Rašku staršího. Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19. Lékař a epidemiolog Raška, oceněný in memoriam, významně přispěl k vymýcení pravých neštovic. Při příležitosti ocenění fond v pražské Státní opeře uspořádal ceremonii věnovanou vědcům bojujícím proti pandemii.
Cihlář, který se slavnosti v Praze osobně zúčastnit nemohl, byl oceněn za podíl na vývoji virostatik k léčbě závažných onemocnění i celkové zásluhy o českou a světovou vědu. Remdesivir jeho lékařský tým původně připravil jako lék na ebolu. Pacientům s covidem-19 se tento přípravek podává i v Česku.
Lékaři nyní zveřejnili informace, že zásoby léku docházejí. Ministr zdravotnictví Roman Prymula v pondělí potvrdil, že jeho úřad dojednává s firmou Gilead Sciences další dodávku remdesiviru do konce tohoto týdne.
„Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů,“ řekl vědec ve vyjádření pro Neuron. Cihlář získal prémii milion a půl korun. Částí chce podpořit mladé vědce působící v oblasti boje proti infekčním onemocněním.
Cihlář byl žákem světoznámého chemika Antonína Holého. Řadu jeho principů využívá i při současné práci. Během své dosavadní kariéry se Cihlář podílel především na vývoji přípravků proti infekci HIV.
Raška významně přispěl k vymýcení pravých neštovic
Čestnou cenu in memoriam Neuron věnoval zakladateli moderní československé epidemiologie Karlu Raškovi (1909–1987).
Raška na jaře 1945 organizoval likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu. Prosadil například i revoluční léčbu spály pomocí penicilinu, eliminoval epidemie virových hepatitid a podařilo se mu omezit výskyt černého kašle, záškrtu i dětské obrny. Z Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který od počátku 50. let vedl, vybudoval navzdory nelehkým časům špičkové pracoviště.
V roce 1963 se Raška stal ředitelem divize infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Přišel s novou koncepcí pro vymýcení pravých neštovic. V jejím rámci navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout. WHO koncepci nasadila v roce 1967 a postup se osvědčil. Za vymýcené pak byly pravé neštovice prohlášeny v roce 1980. Neuron zdůraznil, že Raškův systém epidemiologické bdělosti WHO využívá dodnes.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a mecenáš Karel Janeček. Odborná porota obvykle oceňuje více vědců, především mladé nadějné výzkumníky. V souvislosti s pandemií se však fond rozhodl udělit mimořádné ceny. Mezi laureáty fond dosud rozdělil zhruba 68 milionů korun.
