Vědci usilovně pracují na neuromorfním počítači, který by fungoval podobně jako lidský mozek. V důsledku toho by byl rychlejší, chytřejší a účinnější než současné stroje. Mozek je však zatím suverénně nejdokonalejším zpracovatelem dat, experti se tak zatím jeho funkcemi hlavně inspirují.
V německé laboratoři experti detailně mapují lidský mozek pro vědecké účely. Aby složili 3D digitální obraz v celé jeho složitosti, musejí výzkumníci mozek nejdřív nařezat na sedm tisíc plátků, které pak naskenují.
„Při řezání velmi často rozdělíme samotné buňky. Pokud chceme mozek ve 3D zrekonstruovat, musíme najít přesné místo, kde k sobě pasují dvě části buňky, které byly odděleny,“ říká ředitelka The Human Brain Project Katrin Amuntsová.
Vědecký tým ve švýcarském Bernu i na základě těchto modelů staví neuromorfní počítač, který používá některé procesy inspirované právě mozkem. „Až jednoho dne dokážeme pochopit architekturu mozku, budeme mít umělý inteligentní systém fungující tisíckrát rychleji než ten z masa a krve, který sedí u tohoto stolu,“ podotkl neurovědec z Bernské univerzity Mihai Petrovici.
I ty nejvýkonnější počítače na světě zvládnou simulouvat jen malou část mozku
Technologie procesoru je klasická, po vzoru mozku však posílá při řešení úkolů malé objemy dat separátně více směry – jako kdyby informace létaly mezi umělými neurony.
Pokud jde o objem dat, kapacita počítače se zatím lidskému mozku nemůže rovnat. „Potřebujeme nejvýkonnější počítače na světě, abychom dokázali simulovat pouze malou část našeho mozku,“ vysvětlil odborník na superpočítače z The Human Brain Project Dirk Pleiter.
Obtížné bude zařídit třeba to, aby umělá inteligence napodobila lidské schopnosti, jako je kreativita nebo sebereflexe. „Je těžké si představit experiment, který by nám potvrdil, že si umělá síť vyvinula například vědomí,“ prohlásila Amuntsová.
Výzkumníci však věří, že jsou na správné cestě k neuromorfnímu počítači, který bude výrazně rychlejší, efektivnější a bude úspěšněji řešit úlohy, jež nemá předem naprogramované.
