Psychiatr Cyril Höschl získal Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě

Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě získal psychiatr Cyril Höschl. Nadace Neuron ji udělila při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Höschl, který svou kariéru zasvětil rozvoji psychiatrie, popularizaci duševního zdraví a boji proti stigmatizaci pacientů, je uznávanou osobností české i světové psychiatrie.

„Profesor Cyril Höschl je ztělesněním boje proti stigmatizaci psychických onemocnění nejen v Česku, ale i ve světě. Rozhodli jsme se proto Cenu Neuron udělit právě v tento den, který je věnován osvětě v oblasti duševního zdraví,“ uvedla spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

Höschlova kariéra zahrnuje mnoho úspěchů v oblasti vědy i popularizace. Po revoluci se stal prvním prezidentem Evropské psychiatrické asociace ze střední a východní Evropy, zasadil se o otevření spolupráce mezi západními a východoevropskými zeměmi. Významným milníkem jeho kariéry bylo vybudování Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, jemuž šéfoval od založení v roce 2015 do roku 2021. Instituce propojuje výzkum, vzdělávání a léčbu pacientů.

„Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.

Vědec i popularizátor

Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem zásadní učebnice pro studenty psychiatrie a publikoval desítky odborných prací. Významný je také jeho popularizační přínos v médiích a na přednáškách pro veřejnost.

„Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ uvedl Höschl.

Nadace Neuron se dlouhodobě věnuje podpoře vědy v České republice. Kromě udílení Cen Neuron, které vyzdvihují excelentní tuzemské vědce, podporuje vědecké talenty a organizuje a financuje výzkumné expedice nebo podporuje granty vědecké výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 1 hhodinou

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 16 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 19 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 22 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.