Poškozené buňky v mozku se někdy vrátí do dětství - a mohou se začít regenerovat, ukázal výzkum

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Oprava poškození mozku a míchy je jednou z největších výzev moderní lékařské vědy. Až donedávna to vypadalo jako nemožný úkol, nová studie ale ukázala, že to nemusí být jen sen. „Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala. To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ popsal hlavní autor výzkumu Mark Tuszynski z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Tuszynski a jeho kolegové na myších zjistili, že po poranění se zralé neurony v mozcích dospělých vracejí zpět do embryonálního stavu. „Koho by to napadlo,“ řekl Tuszynski. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutný a vlastně neměnný.“

Teprve práce Freda „Rustyho“ Gage, profesora na Salkově ústavu pro biologická studia, ukázala, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu a v takzvané subventrikulární zóně, a to po celý život. Nový výzkum na tyto nedávné objevy navázal.

Objev přináší naději pro nemocné

„Naše práce tento koncept radikalizuje,“ uvedl Tuszynski. „Schopnost mozku opravit se nebo obnovovat se totiž není omezená pouze na tyto dvě oblasti. Když se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu, v němž může znovu pěstovat axony. Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ dodal vědec. Axony jsou výběžky nervových buněk, pomocí nichž si neurony předávají informace.

Takto se mozek uzdravuje pouze ve vhodném prostředí. A právě to bude dalším krokem výzkumu, na němž už vědci začali pracovat: zkoumají na myších a potkanech, jak při poranění míchy takového prostředí v těle dosáhnout –⁠ pokud by se to podařilo popsat a pochopit, byly by možná otevřené dveře pro regeneraci těchto nervových buněk i u lidí. A to by znamenalo obrovskou naději nejen pro ty s nemocemi mozku, ale možná i pro lidi, kteří se musí vypořádávat s ochrnutím způsobeným porušením míchy, například při úrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 1 hhodinou

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 2 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 4 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.