Poškozené buňky v mozku se někdy vrátí do dětství - a mohou se začít regenerovat, ukázal výzkum

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Oprava poškození mozku a míchy je jednou z největších výzev moderní lékařské vědy. Až donedávna to vypadalo jako nemožný úkol, nová studie ale ukázala, že to nemusí být jen sen. „Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala. To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ popsal hlavní autor výzkumu Mark Tuszynski z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Tuszynski a jeho kolegové na myších zjistili, že po poranění se zralé neurony v mozcích dospělých vracejí zpět do embryonálního stavu. „Koho by to napadlo,“ řekl Tuszynski. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutný a vlastně neměnný.“

Teprve práce Freda „Rustyho“ Gage, profesora na Salkově ústavu pro biologická studia, ukázala, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu a v takzvané subventrikulární zóně, a to po celý život. Nový výzkum na tyto nedávné objevy navázal.

Objev přináší naději pro nemocné

„Naše práce tento koncept radikalizuje,“ uvedl Tuszynski. „Schopnost mozku opravit se nebo obnovovat se totiž není omezená pouze na tyto dvě oblasti. Když se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu, v němž může znovu pěstovat axony. Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ dodal vědec. Axony jsou výběžky nervových buněk, pomocí nichž si neurony předávají informace.

Takto se mozek uzdravuje pouze ve vhodném prostředí. A právě to bude dalším krokem výzkumu, na němž už vědci začali pracovat: zkoumají na myších a potkanech, jak při poranění míchy takového prostředí v těle dosáhnout –⁠ pokud by se to podařilo popsat a pochopit, byly by možná otevřené dveře pro regeneraci těchto nervových buněk i u lidí. A to by znamenalo obrovskou naději nejen pro ty s nemocemi mozku, ale možná i pro lidi, kteří se musí vypořádávat s ochrnutím způsobeným porušením míchy, například při úrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...