Boj proti korupci na Slovensku byl v loňském roce katastrofální, vyjádřil se ve středu slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Poukázal na propad počtu ukončených korupčních případů, ve kterých probíhalo stíhaní, i počtu nově obžalovaných za tyto trestné činy. Příčinou jsou podle něj změny v zákonech a v organizační struktuře policie za nynější vlády. Slovenské policejní prezidium odmítlo Žilinkovu kritiku jako neodbornou a nepodloženou. Premiér Robert Fico (Smer) označil Žilinkova slova za politické prohlášení.
„Odmítám vysvětlení, že zmizela korupční trestná činnost. Ten skok nemůže být sedmdesát procent. Toto jsou žalostné výsledky,“ uvedl Žilinka k loňským výsledkům vyšetřování korupce. Například počet lidí obžalovaných za korupci se loni snížil meziročně o zhruba dvě třetiny.
Podle Žilinky loni nebyl na Slovensku odhalen ani jeden korupční případ na takzvaných nejvyšších místech. Generální prokurátor dodal, že v otázce boje proti korupci se při své pondělní schůzce s Ficem neshodli.
Předseda slovenské vlády v aktuálním prohlášení potvrdil, že na setkání se Žilinkou vyjádřil nesouhlas s postojem šéfa prokuratury zejména ohledně dopadů změn v trestním právu z roku 2024 na stíhání ekonomické kriminality. Fico také tvrdil, že Žilinka svou tiskovou konferencí zasáhl do politické soutěže „nekorektními politickými prohlášeními a tvrzeními“.
„Policejní sbor zásadně odmítá tvrzení generálního prokurátora o tom, že by systematicky selhával při vyšetřování korupce,“ napsalo v prohlášení slovenské policejní prezidium. Dodalo, že policie v této záležitosti nedostala žádnou výzvu ani analýzu. Podle něj generální prokuratura nemá přesné statistiky ohledně kriminality, kterou se zabývá policie.
Žilinkův spor s vládními politiky není první
Šéf sboru poradců slovenského premiéra a europoslanec Erik Kaliňák v reakci kritizoval práci generální prokuratury. Opozice Žilinkovo uvedené vyjádření naopak uvítala.
Nedostatky v boji proti korupci vytkla Slovensku už loňská zpráva Evropské komise (EK) o právním státu. Ficova vláda pak zkritizovala tento dokument.
Korupce není jediným tématem, u kterého se Žilinka v uplynulém období dostal do sporu s vládou. Měl výhrady například vůči schválenému zákonu o zrušení stávajícího úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a jeho nahrazení novou institucí. Kvůli tomuto zákonu, jehož účinnost pozastavil slovenský ústavní soud, EK letos v lednu zahájila proti Slovensku řízení. Žilinka zase podal ústavnímu soudu podnět k přezkoumání poslední novely trestního řádu, která oslabila postavení některých spolupracujících obviněných v trestním řízení.
Současná vládní koalice dříve prosadila rozsáhlé změny ve slovenském trestním právu, jejichž součástí bylo i snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích lhůt trestných činů také například za korupci. Opozice tvrdila, že cílem změn bylo zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na současné vládní strany. Představitelé Ficova kabinetu například úpravu trestního zákoníku zdůvodňovali snahou sladit trestní sazby na Slovensku s jinými zeměmi. Reorganizace se dotkla také slovenské policie, která mimo jiné rozpustila svůj elitní útvar NAKA a vytvořila nové složky.
