Jeden z nejhorších roků pro novináře: Letos už jich zahynulo přes šedesát

Letos kvůli své práci zemřelo už 63 novinářů. Vyplývá to z údajů organizace Reportéři bez hranic. O život přicházejí ve válečných konfliktech, ale i v zemích, kde panuje klid. Naposledy někdo zabil novináře v Mexiku v den, kdy složil slavnostní přísahu nový prezident. Děsivé případy se ale nevyhýbají ani Evropě. Není to dávno, co Slovenskem otřásla vražda mladého novináře Jána Kuciaka. Tématu se bude věnovat nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Na začátku října vešel do budovy saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu novinář Džamál Chášakdží. Chtěl si vyřídit dokumenty ke své svatbě. Od té doby už ho ale nikdo nikdy neviděl. Mluvčí tureckého prezidenta tvrdil, že opoziční novinář je stále uvnitř budovy. Zástupce Saúdské Arábie zase trval na tom, že Chášakdží odešel. O několik dní později začala turecká prokuratura vyšetřovat novinářovo zmizení. Záhy dospěla k závěru, že byl zavražděn na příkaz saúdskoarabské královské rodiny. Zemřel do dvou hodin od příchodu na konzulát. Tým saúdskoarabských agentů prý jeho tělo rozřezal speciální pilou.

Komu a čím mohl Chášakdží tolik vadit? Devětapadesátiletý žurnalista byl jedním z předních kritiků současného saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Jako politický komentátor se objevoval na obrazovkách stanic MBC, BBC či Al-Džazíra. Svými názory se netajil ani na sociálních sítích. Po jeho smrti ho korunní princ v telefonátu s americkými představiteli prezentoval jako nebezpečného radikála.

Kvůli obavám o svou bezpečnost žil Chášakdží od loňského června ve Spojených státech, kde spolupracoval s listem The Washington Post. Z rodné země odjel v době zatýkání disidentů. V minulosti působil jako zástupce šéfredaktora saúdskoarabského deníku Arab News i jako šéfredaktor kritického deníku Al-Watanu. Také zastával funkci poradce saúdskoarabského velvyslance v Londýně i v USA.

Chášakdžího zabití patří k posledním případům úmrtí novináře, který vzbudil silnou mezinárodní odezvu. Rozhodně ale není letos jediným. Ještě nedávno Slovenskem, Českem i celým světem rezonovala vražda slovenského investigativce Jána Kuciaka.

Jeho poslední článek vyšel o půlnoci z 27. na 28. února. To už byli ale on i jeho snoubenka Martina Kušnírová téměř týden mrtví. Oba dva někdo zastřelil přímo v jejich domě ve vesnici Veĺká Mača. Mladého reportéra pachatel umlčel dvěma výstřely přímo do srdce, jeho partnerku pak jednou ranou do hlavy. Na zločin se však přišlo až o několik dnů později. Podle tamních médií jde o první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska.

Kuciak svůj poslední materiál připravoval víc než rok. Zabýval se působením kalábrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndranghety na Slovensku. Figuroval v něm i podnikatel Antonino Vadala, který měl podle Kuciaka vazby na vládnoucí stranu Smer. Vražda v zemi vyvolala největší demonstrace od sametové revoluce.

Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Kromě řady slovenských měst se protestovalo v Praze i Brně. Celkem se na protestech proti premiérovi Robertu Ficovi a ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi i proti propojení politiků a mafie sešlo 120 tisíc lidí. Následně padla na Slovensku vláda. V současnosti jsou ve vazbě čtyři lidé, které policie viní z podílu na úkladné vraždě – přesný motiv je ale zatím stále nejasný.

To jsou příběhy pouhých dvou novinářů. Celkem už jich ale letos kvůli své práci zemřelo 63. Vyplývá to ze statistiky Reportérů bez hranic. Pokud navíc připočteme ještě další mediální spolupracovníky a občanské žurnalisty, je to již 80 obětí. Umírají v zemích zmítaných válkou, ale také třeba v Mexiku, Kolumbii nebo i v Evropě.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 25. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 25. června 2026.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Mají důvěru a jsou dobře řízené, řekl Pavel o ČT a ČRo na Valném shromáždění EBU

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.
před 23 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pátek 26. června

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánovčera v 06:55

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
24. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 24. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 24. června 2026.
24. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události úterý 23. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 23. června 2026.
23. 6. 2026

ČT a ČRo hrají jedinečnou roli, říká šéf Evropské vysílací unie

Generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran v rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že veřejnoprávní média v tuzemsku mají jedinečnou roli a jejich nezávislost je klíčová. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se na schůzce snažil vysvětlit, že pokud chce vláda změnit jejich financování, pak musí zajistit pojistky udržitelnosti. EBU a mezinárodní organizace ve společném prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad záměrem českého kabinetu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
22. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...