Vražda Františka Mrázka je po dvaceti letech promlčená. Pachatel zůstává neznámý

Nahrávám video

Tuto neděli uplynulo přesně dvacet let od vraždy podnikatele Františka Mrázka. Kdo ho zastřelil, ani to, kdo si jeho smrt objednal, policie neobjasnila. Mrázek měl kontakty v byznysu, mezi politiky i v podsvětí. V neděli se skutek stal promlčeným a nikdo za něj nemůže být potrestán. Policisté však ve vyšetřování mohou pokračovat dál.

Neznámý útočník zastřelil kontroverzního podnikatele Mrázka, který byl považovaný za mozek finanční skupiny ovládající potravinářský podnik Setuza, 25. ledna 2006. Své první velké peníze Mrázek vydělal vekslováním a obchodováním už za předchozího režimu. Po listopadu 1989 pak vstoupil do velkého byznysu, měl styky v podsvětí, ale i v politice.

Zabit byl v osm hodin večer jedním výstřelem z dálky v Durychově ulici v Praze 4 před takzvaným zámečkem. „Měl obrněné auto, nikam nechodil a stejně využili těch patnáct kroků, které denně udělal,“ sdělil tehdy Mrázkův společník Tomáš Pitr.

Vraždu začali nejdřív vyšetřovat specialisté z pražské policie. Že pátrání po vrahovi nebude jednoduché, tušili od začátku. Hned bylo totiž jasné, že nešlo o náhodný výstřel, ani amatérského střelce.

„Věděli jsme, že to nebude obyčejná vražda, ale vražda, která bude zasahovat do nejvyšších pater společnosti a napříč ní – jak do policie, tak do justice a samozřejmě také do politiky,“ podotkl bývalý operativec a šéf vyšetřovacího policejního týmu POKR Jaroslav Hruška. Policie tak začala shromažďovat informace o Mrázkových podnikatelských aktivitách i kontaktech.

Několik vyšetřovacích verzí

Případ později převzal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Kriminalisté pracovali s několika verzemi – od vyřizování osobních účtů po mocenské, byznysové a politické motivy. Prověřovali například Mrázkova společníka Pitra, ale zkoumali i to, zda si vraždu neobjednal Radovan Krejčíř, který měl s Mrázkem dlouhodobé spory. Jako motiv číslo jedna detektivové vyhodnotili snahu o ovládnutí a prodej Setuzy.

Zpráva tehdejšího vyšetřovatele Jana Kubiceho v souvislosti s Mrázkovou smrtí tvrdila, že organizovaný zločin prorostl až do státní správy. Dokument se pak stal ostrou municí, kterou před volbami hojně používaly tábory tehdejších dvou největších stran – ODS i ČSSD.

Na konci roku 2006 však policie případ odložila s tím, že se Mrázkova vraha nepodařilo najít. Přestože se k vyšetřování několikrát vracela, důkazy o tom, kdo střílel, i po dvaceti letech chybí. Podle bývalých detektivů ale policie jméno vraha údajně zná.

Vražda je však k neděli promlčená a i kdyby se nyní pachatel sám přihlásil, nebude za čin odsouzen. Promlčecí lhůta se v tuzemském právu liší podle závažnosti skutku – může se pohybovat od tří do třiceti let. Třicetiletá lhůta se vztahuje jen na trestné činy, za které hrozí pachateli výjimečný trest. V případě Františka Mrázka byla ale kratší.

Jedním z prvních, kdo se o vraždě tehdy dozvěděl, byl novinář Jaroslav Kmenta, podle svých slov už asi dvacet nebo třicet minut poté, co padl výstřel. „Mrázek byl významný člověk s dotekem do politiky. A o to víc jeho vražda vyvolávala poprask,“ vzpomíná muž, který o českém podsvětí napsal několik knih. Tehdy sám hledal svědky, v rozhovoru s ním promluvili lidé, kteří s Mrázkem spolupracovali.

Tlak na vyšetřovatele

Policisté ale kvůli propojenosti Mrázkových aktivit se sférou vysoké politiky a byznysu čelili často velkému tlaku, popisuje tehdejší šéf vyšetřovatelů Hruška. Někteří jeho kolegové dle něj „nedopadli úplně dobře“ a zákulisní nátlak tak výrazně dopadl i na jeho tým.

Odhalit Mrázkova vraha se každopádně nepodařilo. I když policisté mimo záznam tvrdí, že tuší, kdo jím byl, nemají dostatek důkazů. Hruška tak vnímá vraždu „šéfa podsvětí“ nejen jako svůj osobní nevyřešený pomníček, ale považuje ji také za prohru policie i celé společnosti v tehdejší době.

Nové metody policistům výrazně pomáhají

Vyšetřovatelé u podobných případů pracují s řadou moderních nástrojů a metod – jako jsou balistika nebo genetika. Řada z nich se za dvacet let výrazně posunula. A díky tomu i to, co můžou kriminalisté za pomoci odborníků odhalit.

Označit důkazy a pořídit kvalitní záběry z místa činu patří mezi základy policejní práce. S tím vyšetřovatelům u nejvážnějších případů pomáhají odborníci z kriminalistického ústavu. „Je to o pachatelích, o stopách, je to o zpřesnění těch výsledků. Dřív tento proces nebyl vůbec ověřitelný a důkazní hodnota je (teď) mnohem vyšší, než byla dřív,“ vysvětluje zástupce vedoucího odboru daktyloskopie a dokumentace z Kriminalistického ústavu Praha Petr Bendl.

Simulace místa činu i dráhy střely

Při vyšetřování vraždy Františka Mrázka kriminalisté například poprvé využili záběry ze sférické kamery. Ta umožňuje virtuálně si projít celé místo trestného činu. To policistům pomůže získat kompletní představu o tom, jak to na místě v danou chvíli vypadalo. „Ani tam v podstatě nemusí chodit,“ přibližuje Bendl.

Moderní nástroje dokáží vytvářet různé modely, v nichž si vyšetřovatelé můžou nasimulovat různé situace nebo třeba dráhu střely. Modely vznikají pomocí 3D skeneru, který byl v tuzemsku poprvé použit před několika lety. Tento proces umožňuje kombinovat reálnou scénu, která byla nasnímaná pomocí nástroje, nástřel ve zdi, pozici pachatele a další proměnné.

Za posledních dvacet let prošel velkými změnami i obor genetiky – hlavně v tom, kolik materiálu je potřeba k identifikaci. „Dřív to musela být tělní tekutina – kapka krve, potu, sperma a podobně. Dnes děláme často takzvané touch samples, tedy stěr z místa, kde se potenciální pachatel mohl dotknout,“ objasnil vedoucí odboru přírodovědných zkoumání Roman Hradil taktéž z kriminalistického ústavu.

Experti zdůrazňují, že i když je nástrojů víc, primární je stále mít důkazy ověřené tak, aby obstály i u soudů. Mnohem více se pak v současnosti pracuje i s vizualizací dat, aby byla i v soudním procesu pochopitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 1 hhodinou

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 18 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 22 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.