Energetický regulační úřad strana 2 z 5

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Pokračující spory o ceny energií. Podle resortu průmyslu příští rok stoupnou maximálně o jednotky procent. Nic na tom podle ministra Jozefa Síkely (STAN) nezmění ani končící stropy u cen elektřiny a plynu. Opozice naopak očekává prudké zdražování a chce kvůli tomu svolat i mimořádnou schůzi sněmovny.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se Česko bude snažit dosáhnout na nejnižší možnou cenu v největší zakázce v historii Česka, dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jeho předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že by se vláda měla soustředit na to, aby sehnala finance na co nejnižší úrok. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli i kvůli cenám energií.

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Vyplývá to z návrhu úřadu, konečné rozhodnutí vydá na konci listopadu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ceny energií nebudou příští rok růst o desítky procent a lidé za ně zaplatí převážně stejně jako letos. Opozice ale tvrdí, že návrh výrazně zatíží domácnosti i firmy.

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně na odběrné místo více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od dvou tisíc uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Rozúčtování tepla v bytech vytápěných centrálním způsobem se má změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu vyhlášky, od které si slibuje spravedlivější nastavení plateb. Lidé, kteří doma nepřetápí, by tak už neměli doplácet na sousedy, kteří energií plýtvají. Nový systém zohlední i energetickou náročnost domu.

Po skončení vládních stropů si na vyšší ceny energií musí dát pozor také ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou se sjednaným automatickým prodloužením – takzvanou prolongací. Tu má podle Energetického regulačního úřadu drtivá většina těchto závazků. Jakmile smlouva totiž skončí, obnoví se prakticky za stejných podmínek, cena se ale může výrazně zvýšit. Právě na to si teď lidé regulátorovi často stěžují.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Stovkám tisíc lidí letos končí cenová fixace na energie. Řadě z nich proto hrozí výrazné zdražení. Některé domácnosti proto uvažují, že změní dodavatele. Na to ale nemají právo všichni zákazníci, u některých smluv může při vypovězení hrozit sankce, nedodrží-li tříměsíční výpovědní lhůtu. Ukazuje se však, že někteří distributoři nemají ve svých podmínkách sami jasno a zákazníci se od nich dozvídají různé, vzájemně si odporující informace.

Radnice ve Slaném a v Lubech slíbily občanům, že budou hledat další možnosti, jak pomoct s vysokými nedoplatky za energie. V obou městech se kvůli tomu ještě během středy konaly bouřlivé diskuse místních s vedením obcí. Řadě lidí po vyúčtování topné sezony totiž přišly faktury na desítky tisíc.

Obec Luby na Chebsku, město Slaný ve Středočeském kraji nebo Podbořany na Lounsku řeší stejný problém. Jejich obyvatelé nesouhlasí s vysokými cenami energií. Někteří mají nedoplatky sedmdesát až devadesát tisíc korun. Ve Slaném odpoledne demonstrovali nespokojení lidé před městským úřadem, v Lubech protestovali před radnicí minulý týden.

Přibývá případů, kdy domácnosti podávají stížnosti kvůli příliš nákladnému vyúčtování energií. Za uplynulé měsíce víc takových podnětů evidují poradenská centra i Energetický regulační úřad (ERÚ). U některých vysokých nedoplatků ale mohl dodavatel pochybit. Přibývá i stížností na vyúčtování tepla v bytových domech.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu a elektřiny i letos. V prvním čtvrtletí zatím plynu využili o 13,3 procenta méně než o rok dřív, celkově se jedná o úspory větší než 27,3 terawatthodiny (TWh). Zhruba o pět procent oproti loňsku zatím klesla i spotřeba elektřiny. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřeba energií klesala už v loňském roce.