Výkupní ceny solárních elektráren zůstanou beze změn, ústavní soudci zamítli návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože Ústavní soud návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do patnácti let a přiměřeného zisku do dvaceti let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá nález v podstatě za úspěch.

„Zaznělo, že ERÚ musí zajistit majitelům fotovoltaických elektráren patnáctiletou návratnost. O to jsme celou dobu usilovali. Ti, které zastupuji, se domáhají svého práva víc než dvanáct let. Své fotovoltaiky dvanáct let dotují z další výroby, ať už je to zemědělství, truhlářské dílny a tak dále. Pro nás je toto rozhodnutí velký posun,“ řekla Žáková. Nyní chce iniciovat jednání majitelů elektráren a ERÚ o dalším nastavení výkupních cen. Očekává jejich zvýšení.

Kompetence ERÚ

Soud zároveň uvedl, že při posuzování obsahu cenového rozhodnutí nemá postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů. Jde o kompetenci ERÚ. Na to, zda úřad při svém rozhodování naplnil zákonné záruky, nelze usuzovat z cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až za celé patnáctileté období z hlediska návratnosti investice, respektive dvacetileté z hlediska přiměřeného zisku.

Senátorský návrh původně směřoval proti cenovému rozhodnutí z roku 2021, platného pro rok následující. Senátoři chtěli zrušit řádek, který stanovil pro elektrárny zprovozněné v roce 2011 výkupní cenu 6838 korun za megawatthodinu a zelené bonusy 5568 korun. Úřad podle senátorů nezohlednil jejich specifické postavení, garantované přechodným ustanovením zákona. V této části ústavní soudci řízení zastavili.

Protože 1. ledna 2023 vstoupilo v účinnost nové cenové rozhodnutí regulačního úřadu, senátoři návrh aktualizovali. Nově se domáhali zrušení řádku, který pro letošek stanovuje výkupní cenu na 6975 korun a zelený bonus 3101 korun. Soud návrh zamítl. Pro příští rok má platit opět nové cenové rozhodnutí, ve kterém výkupní cena pro danou skupinu elektráren činí 7115 korun a bonus 4072 korun.

Na přelomu let 2010 a 2011 se výrazně snížily výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Investoři, kteří nestihli své projekty licencovat před koncem roku, podle senátorského návrhu nepožadovali přiznat plnou podporu z roku 2010. Chtěli však to, aby ERÚ „stanovil správně měrné investiční náklady u dotčené skupiny výroben a odpovídající výši podpory tak, aby bylo dosaženo zákonem stanovené návratnosti.

Vyhlášení za přítomnosti všech soudců

O nálezu rozhodovalo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem. Soud nález vyhlásil ve sněmovním sále za přítomnosti kompletní sestavy ústavních soudců, kterých je aktuálně 14.

Jde o novou praxi zavedenou po nástupu předsedy Josefa Baxy. Dříve plenární nálezy většinou vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 42 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...