Výkupní ceny solárních elektráren zůstanou beze změn, ústavní soudci zamítli návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože Ústavní soud návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do patnácti let a přiměřeného zisku do dvaceti let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá nález v podstatě za úspěch.

„Zaznělo, že ERÚ musí zajistit majitelům fotovoltaických elektráren patnáctiletou návratnost. O to jsme celou dobu usilovali. Ti, které zastupuji, se domáhají svého práva víc než dvanáct let. Své fotovoltaiky dvanáct let dotují z další výroby, ať už je to zemědělství, truhlářské dílny a tak dále. Pro nás je toto rozhodnutí velký posun,“ řekla Žáková. Nyní chce iniciovat jednání majitelů elektráren a ERÚ o dalším nastavení výkupních cen. Očekává jejich zvýšení.

Kompetence ERÚ

Soud zároveň uvedl, že při posuzování obsahu cenového rozhodnutí nemá postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů. Jde o kompetenci ERÚ. Na to, zda úřad při svém rozhodování naplnil zákonné záruky, nelze usuzovat z cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až za celé patnáctileté období z hlediska návratnosti investice, respektive dvacetileté z hlediska přiměřeného zisku.

Senátorský návrh původně směřoval proti cenovému rozhodnutí z roku 2021, platného pro rok následující. Senátoři chtěli zrušit řádek, který stanovil pro elektrárny zprovozněné v roce 2011 výkupní cenu 6838 korun za megawatthodinu a zelené bonusy 5568 korun. Úřad podle senátorů nezohlednil jejich specifické postavení, garantované přechodným ustanovením zákona. V této části ústavní soudci řízení zastavili.

Protože 1. ledna 2023 vstoupilo v účinnost nové cenové rozhodnutí regulačního úřadu, senátoři návrh aktualizovali. Nově se domáhali zrušení řádku, který pro letošek stanovuje výkupní cenu na 6975 korun a zelený bonus 3101 korun. Soud návrh zamítl. Pro příští rok má platit opět nové cenové rozhodnutí, ve kterém výkupní cena pro danou skupinu elektráren činí 7115 korun a bonus 4072 korun.

Na přelomu let 2010 a 2011 se výrazně snížily výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Investoři, kteří nestihli své projekty licencovat před koncem roku, podle senátorského návrhu nepožadovali přiznat plnou podporu z roku 2010. Chtěli však to, aby ERÚ „stanovil správně měrné investiční náklady u dotčené skupiny výroben a odpovídající výši podpory tak, aby bylo dosaženo zákonem stanovené návratnosti.

Vyhlášení za přítomnosti všech soudců

O nálezu rozhodovalo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem. Soud nález vyhlásil ve sněmovním sále za přítomnosti kompletní sestavy ústavních soudců, kterých je aktuálně 14.

Jde o novou praxi zavedenou po nástupu předsedy Josefa Baxy. Dříve plenární nálezy většinou vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 19 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...