Výkupní ceny solárních elektráren zůstanou beze změn, ústavní soudci zamítli návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože Ústavní soud návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do patnácti let a přiměřeného zisku do dvaceti let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá nález v podstatě za úspěch.

„Zaznělo, že ERÚ musí zajistit majitelům fotovoltaických elektráren patnáctiletou návratnost. O to jsme celou dobu usilovali. Ti, které zastupuji, se domáhají svého práva víc než dvanáct let. Své fotovoltaiky dvanáct let dotují z další výroby, ať už je to zemědělství, truhlářské dílny a tak dále. Pro nás je toto rozhodnutí velký posun,“ řekla Žáková. Nyní chce iniciovat jednání majitelů elektráren a ERÚ o dalším nastavení výkupních cen. Očekává jejich zvýšení.

Kompetence ERÚ

Soud zároveň uvedl, že při posuzování obsahu cenového rozhodnutí nemá postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů. Jde o kompetenci ERÚ. Na to, zda úřad při svém rozhodování naplnil zákonné záruky, nelze usuzovat z cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až za celé patnáctileté období z hlediska návratnosti investice, respektive dvacetileté z hlediska přiměřeného zisku.

Senátorský návrh původně směřoval proti cenovému rozhodnutí z roku 2021, platného pro rok následující. Senátoři chtěli zrušit řádek, který stanovil pro elektrárny zprovozněné v roce 2011 výkupní cenu 6838 korun za megawatthodinu a zelené bonusy 5568 korun. Úřad podle senátorů nezohlednil jejich specifické postavení, garantované přechodným ustanovením zákona. V této části ústavní soudci řízení zastavili.

Protože 1. ledna 2023 vstoupilo v účinnost nové cenové rozhodnutí regulačního úřadu, senátoři návrh aktualizovali. Nově se domáhali zrušení řádku, který pro letošek stanovuje výkupní cenu na 6975 korun a zelený bonus 3101 korun. Soud návrh zamítl. Pro příští rok má platit opět nové cenové rozhodnutí, ve kterém výkupní cena pro danou skupinu elektráren činí 7115 korun a bonus 4072 korun.

Na přelomu let 2010 a 2011 se výrazně snížily výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Investoři, kteří nestihli své projekty licencovat před koncem roku, podle senátorského návrhu nepožadovali přiznat plnou podporu z roku 2010. Chtěli však to, aby ERÚ „stanovil správně měrné investiční náklady u dotčené skupiny výroben a odpovídající výši podpory tak, aby bylo dosaženo zákonem stanovené návratnosti.

Vyhlášení za přítomnosti všech soudců

O nálezu rozhodovalo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem. Soud nález vyhlásil ve sněmovním sále za přítomnosti kompletní sestavy ústavních soudců, kterých je aktuálně 14.

Jde o novou praxi zavedenou po nástupu předsedy Josefa Baxy. Dříve plenární nálezy většinou vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 5 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 9 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 14 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 15 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...