Výkupní ceny solárních elektráren zůstanou beze změn, ústavní soudci zamítli návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože Ústavní soud návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do patnácti let a přiměřeného zisku do dvaceti let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá nález v podstatě za úspěch.

„Zaznělo, že ERÚ musí zajistit majitelům fotovoltaických elektráren patnáctiletou návratnost. O to jsme celou dobu usilovali. Ti, které zastupuji, se domáhají svého práva víc než dvanáct let. Své fotovoltaiky dvanáct let dotují z další výroby, ať už je to zemědělství, truhlářské dílny a tak dále. Pro nás je toto rozhodnutí velký posun,“ řekla Žáková. Nyní chce iniciovat jednání majitelů elektráren a ERÚ o dalším nastavení výkupních cen. Očekává jejich zvýšení.

Kompetence ERÚ

Soud zároveň uvedl, že při posuzování obsahu cenového rozhodnutí nemá postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů. Jde o kompetenci ERÚ. Na to, zda úřad při svém rozhodování naplnil zákonné záruky, nelze usuzovat z cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až za celé patnáctileté období z hlediska návratnosti investice, respektive dvacetileté z hlediska přiměřeného zisku.

Senátorský návrh původně směřoval proti cenovému rozhodnutí z roku 2021, platného pro rok následující. Senátoři chtěli zrušit řádek, který stanovil pro elektrárny zprovozněné v roce 2011 výkupní cenu 6838 korun za megawatthodinu a zelené bonusy 5568 korun. Úřad podle senátorů nezohlednil jejich specifické postavení, garantované přechodným ustanovením zákona. V této části ústavní soudci řízení zastavili.

Protože 1. ledna 2023 vstoupilo v účinnost nové cenové rozhodnutí regulačního úřadu, senátoři návrh aktualizovali. Nově se domáhali zrušení řádku, který pro letošek stanovuje výkupní cenu na 6975 korun a zelený bonus 3101 korun. Soud návrh zamítl. Pro příští rok má platit opět nové cenové rozhodnutí, ve kterém výkupní cena pro danou skupinu elektráren činí 7115 korun a bonus 4072 korun.

Na přelomu let 2010 a 2011 se výrazně snížily výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Investoři, kteří nestihli své projekty licencovat před koncem roku, podle senátorského návrhu nepožadovali přiznat plnou podporu z roku 2010. Chtěli však to, aby ERÚ „stanovil správně měrné investiční náklady u dotčené skupiny výroben a odpovídající výši podpory tak, aby bylo dosaženo zákonem stanovené návratnosti.

Vyhlášení za přítomnosti všech soudců

O nálezu rozhodovalo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem. Soud nález vyhlásil ve sněmovním sále za přítomnosti kompletní sestavy ústavních soudců, kterých je aktuálně 14.

Jde o novou praxi zavedenou po nástupu předsedy Josefa Baxy. Dříve plenární nálezy většinou vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...