Výkupní ceny solárních elektráren zůstanou beze změn, ústavní soudci zamítli návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože Ústavní soud návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do patnácti let a přiměřeného zisku do dvaceti let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá nález v podstatě za úspěch.

„Zaznělo, že ERÚ musí zajistit majitelům fotovoltaických elektráren patnáctiletou návratnost. O to jsme celou dobu usilovali. Ti, které zastupuji, se domáhají svého práva víc než dvanáct let. Své fotovoltaiky dvanáct let dotují z další výroby, ať už je to zemědělství, truhlářské dílny a tak dále. Pro nás je toto rozhodnutí velký posun,“ řekla Žáková. Nyní chce iniciovat jednání majitelů elektráren a ERÚ o dalším nastavení výkupních cen. Očekává jejich zvýšení.

Kompetence ERÚ

Soud zároveň uvedl, že při posuzování obsahu cenového rozhodnutí nemá postavení instančně nadřízeného cenového orgánu, který by za konkrétní rok posuzoval přesnost matematických výpočtů. Jde o kompetenci ERÚ. Na to, zda úřad při svém rozhodování naplnil zákonné záruky, nelze usuzovat z cenového rozhodnutí pro jeden konkrétní rok, ale až za celé patnáctileté období z hlediska návratnosti investice, respektive dvacetileté z hlediska přiměřeného zisku.

Senátorský návrh původně směřoval proti cenovému rozhodnutí z roku 2021, platného pro rok následující. Senátoři chtěli zrušit řádek, který stanovil pro elektrárny zprovozněné v roce 2011 výkupní cenu 6838 korun za megawatthodinu a zelené bonusy 5568 korun. Úřad podle senátorů nezohlednil jejich specifické postavení, garantované přechodným ustanovením zákona. V této části ústavní soudci řízení zastavili.

Protože 1. ledna 2023 vstoupilo v účinnost nové cenové rozhodnutí regulačního úřadu, senátoři návrh aktualizovali. Nově se domáhali zrušení řádku, který pro letošek stanovuje výkupní cenu na 6975 korun a zelený bonus 3101 korun. Soud návrh zamítl. Pro příští rok má platit opět nové cenové rozhodnutí, ve kterém výkupní cena pro danou skupinu elektráren činí 7115 korun a bonus 4072 korun.

Na přelomu let 2010 a 2011 se výrazně snížily výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Investoři, kteří nestihli své projekty licencovat před koncem roku, podle senátorského návrhu nepožadovali přiznat plnou podporu z roku 2010. Chtěli však to, aby ERÚ „stanovil správně měrné investiční náklady u dotčené skupiny výroben a odpovídající výši podpory tak, aby bylo dosaženo zákonem stanovené návratnosti.

Vyhlášení za přítomnosti všech soudců

O nálezu rozhodovalo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem. Soud nález vyhlásil ve sněmovním sále za přítomnosti kompletní sestavy ústavních soudců, kterých je aktuálně 14.

Jde o novou praxi zavedenou po nástupu předsedy Josefa Baxy. Dříve plenární nálezy většinou vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 12 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 14 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 21 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.