Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.
Ke schválení programu schůze bylo nutných nejméně 71 poslaneckých hlasů. Její konání podpořilo 62 zákonodárců ANO a SPD. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová řekla, že klub příští týden shromáždí podpisy ke svolání další mimořádné schůze k cenám energií. „Budeme sem chodit tak dlouho, dokud lidem neřeknete, jak to s těmi energiemi je,“ podotkla.
Zástupci ANO se stejně jako poslanci SPD obávají toho, že vyšší ceny energií poškodí průmysl, a tím celou ekonomiku. Vadí jim také to, že vláda převádí hrazení poplatku za obnovitelné zdroje energií ze státního rozpočtu na spotřebitele. Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno uvedl, že koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou v porovnání s letoškem nejvýše o jednotky procent.
Předseda ANO Andrej Babiš ráno využil přednostního práva a na začátku schůze přednesl projev o demokracii s odkazem na páteční státní svátek. Kritizoval v něm také vládu mimo jiné kvůli vysokým cenám energií.
„Potom, co jsem tady 18. února 2022 vystoupil a řekl, aby pan ministr průmyslu zastropoval cenu elektřiny u výrobců, jak to udělal Sulík na Slovensku, na 1500 korun. A nás samozřejmě neposlouchali. Například hnutí ANO srazilo DPH na elektřinu, plyn v listopadu a v prosinci 2021 z 21 na nulu – byla negativní inflace. Nikdo to nekomentoval. Teď inflace stoupla,“ prohlásil Babiš na plénu.
Podle šéfa opozičního hnutí je dnes nespokojená už naprostá většina lidí. „Vidí, že pětikoalice lhala. V programu, v programovém prohlášení vlády. A lidi vidí, že volili strany, které se sice zaštiťovaly demokracií, ale v praxi předvedly a předvádí jen katastrofální hospodářskou politiku,“ poznamenal.
Bývalý ministr průmyslu a nynější předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček mimo jiné řekl, že vláda měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ. Kabinet kritizoval za to, že chce v příštím roce na občany a firmy přenést platbu 64 miliard korun za obnovitelné zdroje energie a za její distribuci a přenos. Místo toho by podle něho na tuto platbu měla využít zdrojů za emisní povolenky a vyjednat si kvůli tomu výjimku s Evropskou komisí. „Není pravda, že by to nešlo,“ prohlásil a jako příklad dal Polsko. „Stojíte v předklonu před Evropskou unií a sundáváte gatě před brodem,“ dodal.
Napravujeme vaše zaspání, reagoval Síkela
Současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) mu vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, a z tohoto zaostávání obvinil právě svého předchůdce Havlíčka. Za bývalé vlády podle Síkely vzrostla cena elektřiny o 45 procent, zatímco za současné vlády byl růst ceny jedenáctiprocentní.
Připomněl také, že stát při řešení energetické krize mimo jiné nakoupil plyn, pomocí firmy ČEZ zajistil podíl v plynovém terminálu v Nizozemsku a posiluje své postavení v kritické infrastruktuře. Vláda podle něj pracuje na tom, aby získala co nejvíc různých dodavatelů plynu, zbavuje se závislosti na Rusku v ropě i jaderném palivu.
„Zbavili jsme se závislosti na dovozu z Ruska,“ poznamenal Síkela. „Napravujeme vaše zaspání,“ vzkázal bývalé vládě a obvinil ji z neschopnosti. „Vy jste ti, kdo z České republiky vytvořili energetický skanzen absolutně nepřipravený na dekarbonizaci, natož na Putinovu energetickou válku,“ vmetl Síkela hnutí ANO. „Sorry jako,“ ukončil svůj projev.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) označil Havlíčkovo tvrzení o tom, že příjmy z emisních povolenek lze využít na snížení cen energií, za lži a chiméru. Podle ministra musí být využity na investice do modernizace energetiky, ne na provoz. Havlíčkovi vyčetl asi pět hříchů v energetice. „Místo zemí pro budoucnost se Česko stalo zemí fosilních paliv, závislosti na Rusku a žádné pomoci občanům,“ řekl Hladík. O osmi promrhaných letech vlády hnutí ANO mluvil i zástupce klubu TOP 09 Michal Kučera. I on použil slova o energetickém skanzenu jako o příčině vysokých cen elektřiny.
„Neustále se pouze vymlouváte, vymlouváte se na minulou vládu, vymlouváte se na předminulou vládu, vymlouváte se na kdeco. Ale vás přece nikdo nenutil vládnout,“ prohlásil Havlíček.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že energetika je příliš vážné téma na to, aby bylo předmětem politických půtek. Základem v Česku musí být podle něj jaderná energie a obnovitelné zdroje, které jsou levné jen díky umělým dotacím, doplňkem. Nynější tempo přechodu k bezemisní energetice označil Skopeček za nerozumné. Pomoc domácnostem s cenami energií je podle něho věcí sociální politiky a pomoc energeticky náročným firmám při růstu cen nad přijatelnou úroveň by měla být vratná.
Olga Richterová (Piráti) uvedla, že veškeré dosavadní opoziční „strašení“ ohledně energií se nenaplnilo. Na posílení přenosové sítě by se mohly podle ní využít peníze z Modernizačního fondu.
Vláda by měla využít zákon o cenách, míní Okamura
Fialův kabinet by ke zlevnění energií, zboží a služeb měl podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury využít zákon o cenách. „Hnutí SPD vyzývá vládu, aby využitím zákona o cenách zabránila růstu cen,“ prohlásil Okamura. Zásadním řešením je podle něj obnova suverenity Česka v cenotvorbě a odstoupení od ekologických závazků EU. „Výmluva, že to Brusel nedovolí, neplatí,“ prohlásil Okamura, který pokládá za potřebné odpoutat se od ideologické zaslepenosti.
Za ceny energií v Česku mohou podle Okamury „totalitní manýry a bezduché lokajství Bruselu“. „Fialova vláda potvrzuje fakt, že poturčenec je horší Turka,“ dodal. Koalice chce podle předsedy SPD v cenách energií vytáhnout 56 miliard korun navíc z peněženek občanů a s dopady konsolidačního balíčku to bude podle něho 160 miliard korun. Zdražení bude pro české firmy likvidační, pro některé stoupnou ceny až na trojnásobek, dodal.
Okamura si také postěžoval, že ANO ignorovalo SPD při svolávání mimořádné schůze. Podle něj Babiš „nechce v opozici táhnout za jeden provaz a politikaří“.
Růst regulované složky elektřiny
Celková cena, kterou domácnosti i firmy platí za elektřinu, se skládá ze dvou složek – neregulované, což je samotná silová elektřina, jejíž cenu určují dodavatelé, a regulované, kterou spravuje stát. Regulovaná složka zahrnuje třeba poplatky za obnovitelné zdroje nebo náklady na technické ztráty v síti. Právě ta má výrazně zdražit. To, jak vysoké platby za ni nakonec budou, určuje Energetický regulační úřad. Ten nedávno oznámil, že pro domácnosti navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent a u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím. Vládní představitelé o situaci v cenách energií pro velké odběratele chtějí ještě jednat.
U domácností tvoří regulovaná složka zhruba čtyřicet procent z celkové ceny elektřiny. Podle odhadů by se těch, kteří teď platí za elektřinu částku na úrovni vládního stropu, tedy šest korun za kilowatthodinu, zdražení nemuselo dotknout vůbec. Nárůst regulované složky totiž vykompenzuje zlevnění silové elektřiny. Ty domácnosti, které už teď mají elektřinu levnější, než je vládní strop, pak určité zdražení pocítí – záleží na každé konkrétní smlouvě.
U firem pak bude pravděpodobně navýšení cen znatelnější. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu vzroste regulovaná platba u vysokého napětí o 112 procent a u velmi vysokého napětí, tedy průmyslových podniků, dokonce o 206 procent. U těch by měla příští rok právě tato část tvořit třicet, respektive 22 procent celkové ceny.
Koaliční debaty o podpoře
Za navýšením regulované složky stojí změny v dotacích státu. Ten od loňského října do konce letošního roku část těchto poplatků převzal – a s tím od ledna končí. Pomalejší růst plateb už ale neprosazuje jen opozice, ale i část koaličních politiků. „Pokud by tam byly vážnější dopady než to, jak říká pan premiér, v jednotkách procent na spotřebitele, tak vláda musí přijít s konceptem, jak bude tyto dopady na občany a na firmy kompenzovat,“ řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Starostové chtějí jednat o cenách energií v příštím roce na jednom z dalších zasedání koaličních lídrů.
„Vláda je připravena, pokud to bude potřeba, udělat taková opatření, aby dopady byly takové, že je dokážeme všichni dobře zvládnout,“ ujistil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale zatím trvá na tom, že dotace státu do energetiky mají klesnout podle původního plánu. „Plošná opatření mají smysl v okamžiku nějaké mimořádné situace, kdy musí vláda nebo stát zareagovat mimořádně rychle. A ani jedna z těch podmínek v této chvíli naplněna není,“ zdůvodnil šéf státní kasy.
Podle Richterové je v jednání pirátský návrh, aby se část peněz modernizačního fondu použila k modernizaci distribuční a přenosové sítě. „Pokud budou nějaká řešení, co se týkají podpor, tak ta by měla být skutečně cílená, to znamená na ty potřebné domácnosti,“ řekl člen sněmovního hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Kučera: Zdraží se asi o pět set korun za megawatthodinu
Proslovy zástupců opozice, které ve čtvrtek ve sněmovně zazněly, byly předvádění se, uvedl Kučera v pořadu Události, komentáře. Konkrétně uvedl jména Havlíčka a Babiše. S tím ale nesouhlasil místopředseda hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO). „V této chvíli neznám zásadnější téma, ke kterému by Poslanecká sněmovna měla hovořit,“ prohlásil.
„Jsou samozřejmě předpoklady a kalkulace, jak to bude vycházet,“ řekl Kučera k očekávaným změnám cen energií. Potvrdil, že regulovaná složka cen by měla vzrůst asi o sedmdesát procent, je ale nutné se pro celkovou částku dívat na ceny dodavatelů a jejich odhady. „Na koho to dopadne, opravdu v tuto chvíli neumím říct,“ prohlásil s tím, že neví, jak mají které skupiny občanů elektřinu nasmlouvanou. Pak ale dodal, že zdražení bude odpovídat zhruba pěti set korunám za megawatthodinu.
Podle Nachera celková částka za elektřinu stoupne za předpokladu, že elektřina coby komodita zůstane stejně drahá, v průměru o třicet procent. „Ten výpočet je jasný,“ uzavřel.
