Energetický regulační úřad strana 3 z 5

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.

Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o dvanáct procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než jedenáct procent se snížily i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.

Obyvatelé Česka loni meziročně odebrali o pětinu méně plynu. Jde o nejmenší spotřebu plynu za posledních osm let. Důvodem jsou vysoké ceny a nejistota. Výrazně pomohla i mírná zima, kvůli které nebylo nutné tolik topit. České zásobníky jsou tak na konci aktuální topné sezony víc než z poloviny plné.

Obyvatelé ústeckého Střekova by mohli přijít o dodávky tepla. Firma Energy, která provozuje tamní teplárnu, dostala od ministerstva životního prostředí pokutu ve výši 400 milionů korun. Poslední dva roky totiž nezaplatila emisní povolenky. A pokud částku neuhradí, mohla by Celní správa firmě obstavit účty.

Loňská spotřeba plynu v České republice výrazně klesla, byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Hlava státu podepsala i další zákony – například o rozšíření působnosti Vojenské policie či o snazším povolování výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.

Mnohem častěji, než bývalo zvykem, si teď lidé dělají samoodečty plynu a elektřiny. Ukazují to nové zkušenosti dodavatelů energií. Podle některých se zájem zvýšil i několikanásobně. Část distributorů k tomu domácnosti sama vyzývala. Díky tomu totiž vidí, zda klienti šetří a můžou případně snížit zálohy, třeba i o několik tisíc korun.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla u Nejvyššího soudu. Ve dvou dovoláních se po státu domáhala 48,5 milionu korun jako odškodnění za trestní stíhání v kauze solárních elektráren a dalších více než 183 milionů za ušlý zisk. O odmítnutí obou dovolání informoval Českou televizi v tiskové zprávě mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Ministerstvo průmyslu plánuje zpřísnit podmínky pro obchod s energiemi. Dotkne se to dodavatelů, kteří už v minulosti měli problém s Energetickým regulačním úřadem. Novelu zákona chce podle informací ČT ministerstvo předložit do několika týdnů. Má předejít problémům, se kterými se teď potýkají odběratelé i na jihu Moravy.

Od přelomu roku bude možné sdílet společně vyrobenou elektřinu v bytových domech. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou v úterý schválila Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Elektřinu vyrobenou například fotovoltaickou elektrárnou tak bude možné rozdělovat mezi jednotlivé domácnosti.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. lnformoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Proti vládě Petra Fialy demonstrovaly v sobotu odpoledne na pražské Letné podle policie stovky lidí. Počet účastníků protestu uvedl kolem 16. hodiny policejní mluvčí Jan Daněk. Demonstranti si s sebou přinesli vlajky nebo hesla proti kabinetu Petra Fialy (ODS) či Spojeným státům americkým. Na akci, kterou pořádal spolek Národní rada obnovy, demonstrovali přítomní za nízké ceny energií a potravin nebo za snížení inflace. Podle zpravodaje ČTK od 14. hodiny, kdy protest odstartoval, počet demonstrujících postupně stoupal. Akce skončila po 17. hodině.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Státem regulovaná cena elektřiny bude v příštím roce v průměru o 16,7 procenta nižší, oznámil předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Stát na to poskytne úřadu 38,1 miliardy korun. Regulovaná cena plynu v příštím roce naopak vzroste, a to o 1,7 procenta. Trávníček zdůraznil, že podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny celkově roste.

Bez tepla a teplé vody zůstává asi tisíc lidí v Rokytnici v Orlických horách. Společnost Ekoenergy Moravia dodávky přerušila v sobotu. Důvodem je spor s městem o cenu a doplatek za letošní rok. Rokytnice se obrátila na Energetický regulační úřad. Chce, aby vydal předběžné opatření a obnovení dodávek nařídil. Město se zároveň snaží dohodnout i s dodavatelem.

Část obyvatel Rokytnice v Orlických horách na Rychnovsku je od soboty bez tepla a teplé vody. Dodávky několika stovkám domácností, základní škole a ústavu sociální péče zastavila firma Ekoenergy Moravia. Zastavení dodávek tepla se týká tří kotelen. Město se hodlá obrátit na Energetický regulační úřad (ERÚ), aby firmě obnovení dodávek nařídil. Současně je radnice připravena k jednáním s firmou, se kterou vede spor o cenu tepla. Na odstavení dodávek upozornil server tn.cz.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

V těchto dnech rozesílají dodavatelé některým zákazníkům nový rozpis záloh. Konkrétně těm, kteří mají tak vysoké platby, že jim je sníží vládou stanovený cenový strop. Celkem jde o statisíce klientů. Řádově stejnému počtu také do konce roku končí fixace cen.