Vláda seškrtá dotace na energie. Víc zaplatí lidé i firmy

Nahrávám video
Události: Omezení dotací na energie
Zdroj: ČT24

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že kabinet škrtne celých 38 miliard, kterými letos lidem a firmám dotuje náklady na přenos a distribuci elektřiny.

„Z rozpočtových důvodů si to prostě daňoví poplatníci nemohou dovolit a my jsme zvolili v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu,“ řekl.

Vyšší ceny

Rozhodnutí kritizuje sněmovní opozice. Varuje před vyššími cenami elektřiny pro domácnosti i pro firmy. „38 miliard korun za regulovanou část energie, to znamená za přenos a distribuci, se převede na domácnosti a na firmy, což pro ně bude znamenat několik set korun měsíčně,“ konstatoval první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Možné zvýšení cen elektřiny nebo výrazné zpomalení jejich současného poklesu očekávají i zástupci dodavatelů energií. „Nárůst regulované složky lze ocenit určitě mnohem výše než v minulosti, kdy to byly jednotky procent, řekl bych kolem dvaceti procent a výš. Přesnou částku samozřejmě určí Energetický regulační úřad,“ dodal výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavetelů energií Jiří Gavor.

Obnovitelné zdroje energie

Kabinet zároveň rozhodl o tom, že přestane za lidi a firmy platit zákonnou podporu obnovitelných zdrojů energie. Ušetří tak dalších 17 miliard. Lidé a firmy tak budou od ledna platit zhruba 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Domácnost s průměrnou spotřebou 2,5 megawatthodiny za rok tak podobně jako do konce září 2022 začne znova přispívat zhruba 125 korunami měsíčně.

Poplatky lidí a firem za obnovitelé zdroje energie
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

„Pokud se jedná o domácnosti, máte pravdu. Pokud se jedná o firmy, tak tam dochází k navýšení právě na to zákonné minimum,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

„Prakticky všichni, kteří se pohybují na trhu, dnes nabízejí ceny pod stropy stanovenými vládou, někdy i výrazně, a to je důvod, aby stát, daňoví poplatníci přestali dotovat ceny energií,“ hájil kroky vlády premiér Petr Fiala (ODS).

„Pokud jsou takhle drahé a ještě se těmi poplatky zdraží, nejsou tak bezvýznamné, to pro firmy může znamenat poměrně značný zásah do rozpočtů,“ varoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Česká vláda chce v příštím roce na národních dotacích ušetřit oproti letošku 84 miliard korun. To je podstatně vyšší částka, než se kterou kabinet počítal v květnu při představování úsporného balíčku na rok 2024.

Ministerstvo průmyslu v součtu na podpoře cen energií seškrtá 55 miliard. Víc než deset miliard chce uspořit resort zemědělství a devět miliard ministerstvo dopravy. Školství pak má snížit dotace o téměř osm miliard.

Poslanci začnou v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok projednávat 25. října. Definitivně by měli tento klíčový vládní návrh schvalovat na konci listopadu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 11 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 13 hhodinami
Načítání...