ČEZ, innogy a MND zlevní tarify bez fixace. Konečnou cenu ale ovlivní i nové poplatky

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.

Odběratelé se smlouvou na dobu neurčitou, kteří nemají fixovanou cenu, platí letos ČEZu ceny odpovídající vládou stanoveným maximům. Zastropování cen sice letos skončí, ale energetická společnost oznámila, že ceny pro zákazníky bez fixace sníží. Následovat tedy budou ty s fixací. Takové tarify firma letos měnila již několikrát.

Snížení cen o dvacet procent u elektřiny a třicet procent u plynu oproti současnosti, respektive oproti cenovým stropům, podle generálního ředitele ČEZ Prodej Tomáše Kadlece znamená, že odběratelé zaplatí o tisíc korun bez DPH méně za megawatthodinu elektřiny a o sedm set korun méně bez DPH u plynu.

Elektřinu tedy bude v příštím roce ČEZ prodávat za 3960 korun bez DPH za megawatthodinu, plyn za 1790 korun bez DPH za megawatthodinu. Nová cena obchodní složky bude stejná pro všechny distribuční sazby. Podle ČEZu tak domácnost v bytě, která elektřinou pouze svítí a vaří, příští rok při průměrné spotřebě tři megawatthodiny ročně ušetří oproti letošním zastropovaným cenám na obchodní složce téměř 3800 korun včetně DPH. Kdo elektřinou i topí a spotřebuje za rok 20 megawatthodin, měl by ušetřit kolem 25 tisíc. Zlevnění bude podle Kadlece automatické, společnost o něm bude zákazníky informovat. 

Zlevní i Innogy a MND, stát naopak zvýší poplatky

Zlevnění u ČEZu se bude týkat asi dvou milionů lidí. Innogy zlevní 50 tisícům svých klientů, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, elektřinu o patnáct procent. Relativně bude sice pokles menší než u ČEZu, ale innogy již zlevňovala v minulosti a nefixované tarify se dostaly pod hodnotu vládních stropů. Podle firmy bude po další změně průměrná úspora pro domácnosti kolem 500 korun za megawatthodinu.

„Celkově obchodní cena pro naše zákazníky od začátku roku klesá o více než polovinu. Lednový ceník totiž ještě odrážel dramatický nárůst velkoobchodních cen v druhé polovině loňského roku. Zákazníky však před extrémními krizovými cenami v prvním čtvrtletí letošního roku ochránil vládní cenový strop. Od března už jsme díky klesajícím nákupním cenám stlačili cenu elektřiny pod strop a nyní jdeme s cenou ještě níže,“ upozornil ředitel maloobchodu innogy David Konvalina. 

U MND by se mělo listopadové zlevnění týkat 170 tisíc odběratelů. Za megawatthodinu plynu zaplatí nově 2289 korun s DPH, což je o jedenáct procent méně než v současnosti. Elektřina zlevní o devět procent na 5190 korun s DPH za megawatthodinu, informovala v tiskové zprávě mluvčí MND Dana Dvořáková. MND zlevní své základní ceníky letos potřetí. 

Ohlášené zlevňování energetických společností se ovšem týká jejich ceníků, nikoli jiných položek, které naopak příští rok zdraží. V koncových cenách elektřiny se napřesrok projeví plánované úpravy distribučních poplatků a také návrat plateb za obnovitelné zdroje energie. Ty určuje Energetický regulační úřad, rozhodnout by o nich měl v listopadu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že koncové ceny by mohly vzrůst zhruba do deseti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02AktualizovánoPrávě teď

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 5 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 5 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.