Lidé by si měli pohlídat automatické prodloužení smlouvy na energie, mohou kvůli němu zaplatit daleko více

Události: Riziko automatického prodlužování smluv (zdroj: ČT24)

Po skončení vládních stropů si na vyšší ceny energií musí dát pozor také ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou se sjednaným automatickým prodloužením – takzvanou prolongací. Tu má podle Energetického regulačního úřadu drtivá většina těchto závazků. Jakmile smlouva totiž skončí, obnoví se prakticky za stejných podmínek, cena se ale může výrazně zvýšit. Právě na to si teď lidé regulátorovi často stěžují.

Energetická krize Michala Doušu v uplynulých měsících příliš netrápila. Měl totiž smlouvu na dobu určitou, s fixací na tři roky. A oproti nabídkám elektřiny na trhu platil velmi nízké částky. 

„Aktuálně platím 1609 korun za megawatthodinu,“ přiblížil Douša. Smlouva mu ale v polovině prosince končí. A protože počítá, že cena za energie se mu zvýší, závazek na další tři roky už nechce.

„Kdyby byla nějaká fixace tak třeba na jeden rok, maximálně… a potom vyčkat s nějakým vývojem cen. Určitě si rád vyslechnu nabídku mého stávajícího dodavatele, co nabídnou, ale určitě bych se nebránil tomu poohlídnout se někde jinde,“ poznamenal Douša.

O provedení prolongace nemusí přijít upozornění, když je součástí smlouvy

Podle Energetického regulačního úřadu by si každá domácnost měla ohlídat, kdy jí smlouva končí a jestli se automaticky prodlouží. Po prolongaci totiž hrozí, že spotřebitelé budou platit vyšší ceny.

„To nebezpečí spočívá v tom, že před automatickou prolongací už nás dodavatel nemusí upozornit na to, že smlouva bude takto obnovena, protože už jsme mu podepsali smlouvu, ve které ta doložka původně už byla. A jestliže již předem řekl, kde nalezneme ceník v době, kdy prolongace proběhne, a ceník je zveřejněn v dostatečném předstihu, tak dokonce nás nemusí informovat ani o změně ceny,“ upozornil mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.

Pokud lidé automatické prodloužení smlouvy nechtějí, mohou ho odmítnout. Musí to dodavateli ale dostatečně dopředu oznámit, nejpozději dvacet dnů před plánovaným obnovením smlouvy. Ideálně písemně.

„Někdo, kdo chce mít jistotu, tak si pak může uzavřít smlouvu maximálně na jeden rok, kde je fixace podobná cenám, které jsou třeba u smluv na dobu neurčitou, mírně i levnější. Pak jsou další klienti, co jsou, řekněme, spekulanti. Ti si můžou pro jistotu uzavřít smlouvu na dobu neurčitou s jakýmkoli dodavatelem a pak když ten klient je na době neurčité, tak si toho dodavatele může změnit,“ popsal možnosti energetický analytik Jan Béreš.

Zákazníci mohou od dodavatele odejít i v případě, že minou termín, do kdy bylo možné smlouvu vypovědět. Zpravidla je ale čeká pokuta. Jestliže mají spotřebitelé smlouvu na dobu neurčitou, po ukončení je většinou čeká tříměsíční výpovědní lhůta.

Načítání...