Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Hlava státu podepsala i další zákony – například o rozšíření působnosti Vojenské policie či o snazším povolování výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.
Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci o rok prodloužit dočasnou ochranu v Česku. Zeman podepsal i další zákony
Úřadům prodloužení ochrany uprchlíků umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik se jich v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich kolem tří set tisíc a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje. Důvodem je podle něj mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců. Česko se podle Rakušana navíc snaží pomáhat vnitřně vysídleným v rámci Ukrajiny.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, dočasná ochrana mu zanikne.
Novela umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště vnitra.
Vojenští policisté dohlédnou na projíždějící konvoje
Další Zemanem podepsaný zákon rozšiřuje působnost české Vojenské policie o ochranu ozbrojených sil cizích států. Vojenští policisté tak budou moci například doprovázet kolony jejich techniky při průjezdech přes Česko. Dosud museli spolupracovat se státní policií.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už dříve zdůraznila, že novelu je nutné urychleně přijmout kvůli posílení obrany východního křídla NATO vzhledem k probíhající ruské invazi na Ukrajinu. Českem projíždí více konvojů například na Slovensko a do Polska.
Prezident rovněž podepsal novelu energetického zákona, která zjednodušuje povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren. Snazší povolování se bude týkat staveb obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW).
Dosud byl limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat Energetický regulační úřad (ERÚ) o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost, pětinový, tedy deset kW. Nebude potřeba ani stavební povolení a ohlášení stavebnímu úřadu, pokud zdroj bude součástí stavby, nezasáhne do nosných konstrukcí a nezmění způsob užívání stavby.
Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude podle novely posuzován vzhled objektu. Ministerstvo financí bude moci za mimořádné tržní situace poskytovat obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce bude rozhodovat vláda, která podmínky stanoví svým nařízením.
Kabinet předložil novelu hlavně kvůli snížení energetické závislosti na Rusku. Novinky mají podpořit budování malých výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče.
