Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.
Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu, odhlasoval Senát
Události: Senát schválil lex Ukrajina (zdroj: ČT24)
Novelu takzvaného lex Ukrajina schválil Senát 57 hlasy ze 62 přítomných členů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich aktuálně kolem 300 tisíc a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje. Důvodem je podle něj mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, dočasná ochrana mu zanikne.
Novela umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště vnitra.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok.
Malé obnovitelné zdroje
Senát schválil také novelu energetického zákona, která má za cíl zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Snazší povolování se bude týkat staveb s výkonem do padesáti kilowattů. Dosud se týká zdrojů s výkonem do deseti kilowattů. Nemělo by být pro ně třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nemá být podle novely posuzován vzhled stavby.
Ministerstvo financí podle této předlohy bude moci za mimořádné tržní situace poskytovat obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce by rozhodovala vláda, podmínky by stanovila nařízením.
Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu také o to, aby zvážila zavedení provozní podpory výstavby menších bioplynových stanic u malých a středních zemědělců, které by byly zaměřeny zejména na zpracování statkových hnojiv, odpadů a další lokálně dostupné biomasy.
V další chystané novele by měl kabinet upravit kompetence Státní energetické inspekce, od čehož senátoři kvůli potřebě rychlého schválení předlohy upustili. Lidovci prosadili požadavek, aby kabinet zajistil ochranu zemědělského půdního fondu a aby výstavbu solárních elektráren o výkonu nad jeden megawatt umožnili na nejkvalitnější zemědělské půdě pouze výjimečně.
Kabinet předložil novelu hlavně kvůli snížení energetické závislosti na Rusku. Novinky mají podpořit budování malých výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče.
Rozšíření působnosti Vojenské policie
Působnost české Vojenské policie se pravděpodobně rozšíří i na ochranu ozbrojených sil cizích států. Vojenští policisté tak budou moci například doprovázet kolony jejich techniky při průjezdech přes Česko. Změnu přinese vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 68 ze 72 přítomných senátorů.
Současný zákon zahrnuje podle ministerstva obrany působnost Vojenské policie pouze na české ozbrojené síly. Pokud Českem projíždí spojenecké armádní kolony, vojenští policisté na ně sami dohlížet nemohou. V praxi teď v takových případech Vojenská policie spolupracuje s republikovými policisty. Novela tento stav změní, vojenským policistům také umožní dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel.
Senátorce Daniele Kovářové (nezávislá) se nelíbilo, že by vojenští policisté mohli podle návrhu zasahovat také na základě rozhodnutí spojeneckých organizací, jejichž je Česko členem. Kritizovala, že je novela schvalována zrychleně. Vláda podle senátorky „krade čas“ na parlamentní projednání zákonů.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že novelu je nutno urychleně přijmout kvůli posílení obrany východního křídla NATO vzhledem k nynější ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Českem projíždí více konvojů například na Slovensko a do Polska. Poukázal na to rovněž předseda senátního výboru pro obranu a kandidát na prezidenta Pavel Fischer (nezávislý).
Vojenská policie nyní navíc nemůže samostatně působit na zahraničních misích, třeba při výcviku policejních jednotek, pokud se mise na daném místě neúčastní i české ozbrojené síly. Novela proto upravuje podmínky, za kterých vojenský policista může působit při plnění úkolů v zahraničí.
Senát vyzval k záchraně České pošty
Ministerstvo vnitra by mělo podle Senátu jako zakladatel České pošty zabránit jejímu finančnímu ohrožení. Mělo by tím zajistit poskytování zejména základních poštovních služeb. Senát o to ve středu ministerstvo požádal na popud své komise pro rozvoj venkova. Informaci o přijatých opatřeních očekává do poloviny letošního března. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zájem Senátu o Českou poštu ocenil a doporučení přivítal.
„Pokud se nic neudělá, pošta může skončit v insolvenci,“ přiznal ministr. „Česká pošta potřebuje transformaci,“ uvedl. Podle něj se pošta musí uplatnit i v digitálním světě i s ohledem na to, že 17 procent české populace není počítačově gramotných. Vládní představitelé se podle Rakušana v úterý dohodli na tom, že vláda do dvou měsíců přijme příslušné základní kroky.
Předseda komise Jiří Vosecký (SLK) uvedl, že Česká pošta se dostane do finančních problémů kvůli zavedení povinných datových schránek. V důsledku zrušení zasílání doporučených dopisů mezi úřady a živnostníky přijde Česká pošta o dvě miliardy korun na příjmech, uvedl senátor STAN Petr Štěpánek. Podle něj by se Česká pošta mohla ocitnout v bankrotu už v polovině letošního roku.
Rakušan uvedl, že je třeba přijmout pro Českou poštu model udržitelného financování pro letošní rok, aby se její ztráta nevyšplhala na čtyři miliardy korun. Podle Rakušana je Česká pošta dlouhodobě podfinancovaná. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za termín ze socialistické ekonomiky. Doporučovala privatizaci České pošty, proti čemuž se ohradil Štepánek poukazem na to, že výplatu důchodů není možné svěřit soukromé firmě.