Mnohem častěji, než bývalo zvykem, si teď lidé dělají samoodečty plynu a elektřiny. Ukazují to nové zkušenosti dodavatelů energií. Podle některých se zájem zvýšil i několikanásobně. Část distributorů k tomu domácnosti sama vyzývala. Díky tomu totiž vidí, zda klienti šetří a můžou případně snížit zálohy, třeba i o několik tisíc korun.
Lidé si kvůli drahým energiím dělají častěji samoodečet, může to snížit zálohy
Události: Zálohy na energie (zdroj: ČT24)
„Už teď po Novém roce zpracováváme 300 tisíc samoodečtů. Obecně se dá říct, že samoodečty jsou velice praktická věc, protože každý dokáže díky pravidelným samoodečtům hlídat spotřebu,“ uvedl mluvčí innogy Martin Chalupský.
Mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík také potvrdil, že samoodečtů chodí rekordní množství. „Loni to bylo 1,4 milionu – je to třikrát více, než to bylo o rok dříve, a v letošním lednu ten trend pokračuje. Lidé poslali 200 tisíc samoodečtů, zatím jsme v polovině měsíce, a to je čtyřikrát více než v loňském roce,“ vypočítal.
Lidé můžou samoodečet zadat telefonicky na zákaznické lince, písemně nebo přes zákaznickou aplikaci. Záleží na jednotlivých dodavatelích. „Potřebuji znát výrobní číslo, EAN kód, hodnotu spotřebované elektřiny,“ popisuje u elektroměru mluvčí E.ON Lubomír Budný.
A dál přibližuje zadávání samoodečtu prostřednictvím mobilní aplikace: „Dám zadat samoodečet. Jediné, co potřebuji zadat, je číslo na elektroměru. Je předvyplněné, že chci zohlednit samoodečet v tom ročním vyúčtování. Není potřeba to dělat víc než jedenáctkrát ročně, respektive jednou měsíčně.“
Chybovost by měla být podle dodavatelů minimální. „Systém vám nedovolí nastavit nějaké úplně nesmyslné číslo, ale hlásí, že tohle je chybná cifra, opravte to,“ poznamenal mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Pokud ale zákazníci zadají špatné číslo anebo jim přijde chybná faktura, mohou spotřebu i vyúčtování reklamovat. „Primárně bychom měli vyúčtování reklamovat vždy u našeho dodavatele energií. Ten má na vyjádření k dané reklamaci patnáctidenní lhůtu,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Pokud dodavatel energií lhůtu nedodrží, hrozí mu sankce. I proto by zákazníci měli podle regulátora trhu reklamace podávat písemně. A na úřad se obracet až v případě, že u dodavatele neuspějí.
Zastropování cen
Vláda loni schválila cenový strop pro energie. Platit bude zatím celý tento rok. Pro elektřinu je stanovený maximální strop přibližně šest korun za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. U plynu je částka zhruba poloviční. K cenám je nutné připočítat ještě poplatek za distribuci.
Ti zákazníci, kteří mají sjednané nižší ceny energií, než je stanovený strop, platí dodavateli dál tuto nižší částku. Ale jen po dobu, po kterou smluvená nižší cena ve smlouvě platí.
Cenový strop pro energie
A co vlastně tvoří cenu energií? U elektřiny je to ze čtvrtiny regulovaná složka, což jsou třeba poplatky za distribuci a přenos, a ze tří čtvrtin cena samotné elektřiny. A podobné je to i u plynu – tam je ale zastoupení poplatků za distribuci a přepravu ještě nižší, asi jedenáct procent. Většinu ceny tedy tvoří samotný plyn.
Dálkové odečítání u vody
Na většině míst v Česku zdražilo také vodné a stočné. Kolik vody lidé spotřebovali, ukážou pravidelné odečty, vodárenské společnosti je dělají právě v těchto dnech. Do budoucna s tím má pomoci dálkové odečítání. Třeba v Brně už chytré vodoměry využívá většina odběratelů, v menších vesnicích na jihu Moravy se ale teprve testují.
Například v Tvarožné teď testují dálkový odečet – automatický systém, který data o spotřebě sám odesílá do systému. „Také se nastaví havarijní stavy, takže pokud odběrateli uniká nějaké větší množství vody, tak ony jim vyšlou varovný signál,“ vysvětlil výrobně-technický náměstek Vodárenské akciové společnosti Petr Svoboda.
Jeden takovýto přístroj stojí dva a půl tisíce korun, platí ho vlastník vodovodu, tedy obce. Ze sto padesáti tisíc odběratelů této společnosti na jižní Moravě a Vysočině ho využívá zatím necelá tisícovka.
Zato v Brně odečítají takzvané chytré vodoměry přes osmdesát procent spotřebované vody. Do čtyř let by je chtěly mít zdejší vodárny nainstalované všude. „Obsahuje takzvaný snímač a vysílač, který vysílá informace. Smart vodoměry jsme instalovali především na místa s nejvyššími spotřebami, větší rodinné domy, třeba se zahradou,“ sdělila mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.
Ani v těchto místech teď podle vodáren spotřeba vody výrazně neklesá navzdory zdražování. Konkrétně na jihu Moravy spotřebuje podle dodavatelů každý člověk asi osmdesát litrů vody denně.