Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.
Vláda schválila pomoc pro velké firmy kvůli vysokým cenám energií, vyčlení 30 miliard
Události: Energie a daň pro firmy (zdroj: ČT24)
„Firmy, které ve velkém odebírají elektřinu a plyn, budou moci od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši třiceti miliard korun,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela poté upřesnil, že se jedná o pomoc pro oblast zpracovatelského a hutního průmyslu, které mají zvýšenou energetickou náročnost, dále pak třeba lesnictví nebo zemědělství. Celkem by mělo jít asi o osm tisíc firem.
Program vznikl podle Síkely na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele kvůli dopadu vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, uvedl dále ministr. 3
Dočasný krizový rámec zatím platí do konce roku, podle Fialy je naděje, že by mohl být prodloužen i na příští rok. Se stanovením maximálních cen energií pro firmy kabinet nepočítá, protože to neumožňuje evropská legislativa. Podpora bude formou kompenzací za ztráty. „Dočasný krizový rámec platí pro firmy, které jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, plus pro firmy, které mají vyšší spotřebu plynu než 630 MWh ročně,“ upřesnil Síkela.
Tisková konference po jednání vlády z 14. září (zdroj: ČT24)
Na základě ve středu představeného návrhu evropského nařízení připraví podle Síkely vláda program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do osmdesáti procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Pokud státy Evropské unie pomoc schválí 30. září, Česko ji okamžitě propíše do národního řešení, doplnil. Díky tomuto evropskému nařízení by se k firmám podle Fialy mělo dostat dalších 30 miliard korun.
Opozice opatření kritizuje. Podle hnutí ANO mají firmy předem vědět - v určitém časovém horizontu - za kolik můžou kupovat energie. „To je pro ně nějaké předvídatelné prostředí, ale současná situace je pro ně nepředvídatelná a toto řešení je to nejhorší, co může být,“ upozorňuje bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle předsedy poslaneckého klubu opozičního hnutí SPD Radima Fialy se budou falšovat kritéria. „Aby se třeba firma udržela v chodu a podobně, není to jednoduché a já si myslím, že to bude velmi nepřehledné,“ podotýká Fiala.
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý míní, že nejsystematičtější by bylo plošné zastropování i pro velkoodběratele. „Ale takovým plošným zastropováním i pro velkovýrobce by se stát daleko více zadlužil a do budoucna by to spláceli všichni včetně nízkopříjmových skupin,“ podotýká.
Události: Pomoc firmám a domácnostem (zdroj: ČT24)
Velkoodběratelé se s vysokými cenami potýkají už měsíce
Velkoodběratelé navíc často nakupují elektřinu a plyn přímo na burze. Rekordním cenám tak čelí už několik měsíců. Řadě z nich proto vadí, že pomoc nepřišla dřív. Vládou schválené řešení navíc považují za komplikované. „V jednoduchosti je síla a určitě zastropování energie na určité výši ideálně v celé Evropě je daleko lepší a jednodušší řešení. Část lidí na kompenzace dosáhne, část nedosáhne,“ říká ředitel divize ovocnářství na Úsovsku Michal Horáček.
Předsedkyně představenstva strojírenské firmy Witkowitz Michaela Žvaková má obavy, aby se kompenzace nechovaly jako dotační tituly. „To znamená, že když budete ve ztrátě, tak si vlastně nesáhnete na nic,“ podotýká s tím, že nárůst energií už je od října minulého roku. „Za mě už mohla přijít nějaká řešení dříve,“ dodává.
Energetický tarif jako motivace k úsporám
Vláda by také podle Síkely mohla finančně motivovat domácnosti, aby šetřily energie. „Já připravuji něco, aby ten úsporný tarif dostál svému jménu,“ prohlásil ministr před středečním jednáním vlády.
Do konce roku bude úsporný tarif fungovat v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru čtyři tisíce korun. V příštím roce ho nahradí schválené stanovení maximálních cen elektřiny a plynu, v zálohách za energie by se mělo zastropování projevit už od letošního listopadu. Evropa podle Síkely počítá s tím, že jednotlivé země budou muset s energiemi šetřit. Šetření má být na úrovni EU dobrovolné, v případě určitého mechanismu i na povinné bázi, uvedl ministr.
„Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny.“ Podle Síkely by se konkrétní úspory srovnávaly s předem stanoveným předchozím obdobím.
Vláda v pondělí schválila zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky na šest, respektive tři koruny za jednu kilowatthodinu (kWh). Síkela ve středu řekl, že opatření se týká i malých a středních firem odebírajících elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh.
Kromě stanovení maximální hranice cen energií vláda počítá také s plánovaným odpouštěním poplatku za obnovitelné zdroje energie (POZE), a to od letošního října po celý příští rok.
Síkela: Evropské řešení zastropuje výnosy, české zastropuje ceny energií pro domácnosti
Před koncem jednání vlády upozornil ministr Síkela na rozdíl v národním a celoevropském řešení vysokých cen energií. Opatření české vlády totiž stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření pak určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií.
Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se podle ní budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že národní opatření ohledně stanovení maximálních cen bude mít dopad do rozpočtu maximálně 130 miliard korun. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, dodal.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda vyslala jasný vzkaz domácnostem i firmám, že pomáhá. „Nejsme nikdo schopni - ani ekonomičtí experti - říci, jaká bude skutečná cena elektřiny a plynu například v březnu, květnu, červnu nebo příští rok, takže je to určitý kvalifikovaný odhad. A je pro nás důležité tu pomoc dát, aby u nás nedocházelo k nárůstu nezaměstnanosti, poklesu ekonomiky,“ uvedl.
„Pomoct musíme, zároveň se ale budeme snažit, abychom ten rozpočet dokázali udržet ve schodku, který naznačil pan ministr financí – někde kolem 270 milard. Ale o tom ještě budeme samozřejmě jednat,“ dodal Jurečka.
Vláda chce pomoct s výpovědí smluv na energie se spotovými cenami
V novele energetického zákona, kterou vláda předložila poslancům, kabinet navrhuje, aby spotřebitelé mohli vypovědět smlouvy na dodávky elektřiny a plynu už během jednoho měsíce v případě, že za tyto energie platí ceny odvozené nebo přímo závislé od cen na burzách.
Sněmovna má novelu schvalovat v pátek zrychleně ve stavu legislativní nouze. Opatření má podle vlády víc chránit spotřebitele. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům z důvodu nestability trhů.
Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.
Energetický regulační úřad (ERÚ) minulý týden varoval před tím, že se řada dodavatelů energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixovaných produktů na takzvané spotové ceny, tedy okamžité tržní ceny, které se neustále mění. Protože způsob stanovení ceny ale dodavatelé často mění jednostranným oznámením, podobně jako by šlo o prostou úpravu ceníku, může být tento postup podle ERÚ v rozporu se zákonem.