Sněmovna schválila daň z mimořádných zisků, návrh nyní míří do Senátu

8 minut
Události: Sněmovna schválila mimořádnou daň pro banky a energetické firmy
Zdroj: ČT24

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Daň z mimořádných zisků prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila.

Debatu poslanců o rozdělení výnosů nově schválené daně provázely spory mezi opozičním hnutím ANO a vládní koalicí. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu, stát se nebude dělit s obcemi, což navrhovala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila.

Její slova odmítl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje,“ řekl. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o patnáct procent vyšší. 

Návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků vložil jako poslanecký návrh ministr financí Stanjura ve druhém čtení. Ráno o její definitivní podobě ještě jednaly strany vládní koalice. Koalice se podle Stanjury shodla na její podobě a na stažení některých pozměňovacích návrhů. Za způsob vložení návrhu čelil Stanjura kritice od své předchůdkyně v ministerské funkci Aleny Schillerové (ANO). Prohlásila, že vytvoření nové daně nezvládl a způsobil chaos.

Krok vadil i místopředsedovi poslaneckého klubu ANO Aleši Juchelkovi. „Ta páteřní věc nešla žádným vládním návrhem, připomínkovým řízením. Nešlo to standardním procesem, kdy jsme to mohli probírat na jednotlivých výborech,“ řekl v Událostech, komentářích.

Předseda sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michael Kohajda (KDU-ČSL) argumentoval, že pokud by byla zvolena standardní cesta, jak se chystají daňové zákony, nebyla by windfall tax stihnutelná za jednotky měsíců. „Proto tedy pan ministr Stanjura zvolil tento postup. Je to sice formálně vzato poslanecký návrh, ale je to samozřejmě návrh celé vlády, protože vláda toto znění schválila,“ reagoval.

Kabinet podle Kohajdy postupuje, co nejrychleji může. „Jsou to opravdu složité záležitosti. I to vyjednávání jednotlivých parametrů, kdy nechceme, aby nějaké firmy byly neoprávněně zatíženy. A na druhé straně, aby nějaké z toho systému neoprávněně vyklouzly,“ řekl. Předpokládá, že zákon stihne projít přes Senát a prezidenta tak, aby od 1. ledna 2023 mohl fungovat.

Juchelka postup kabinetu kritizoval. Podotkl, že energetická krize trvá už dlouho. „A my po tom voláme jako opozice de facto od začátku vládnutí této vlády. A vše, co přichází, tak je strašně chaotické, pozdě. Nevíme, kdo to bude platit, jaká výše bude, a jasno je až v tomto dni,“ vytkl.

34 minut
Události, komentáře: Mimořádná daň prošla sněmovnou
Zdroj: ČT24

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba sto miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát sto miliard, uvedl ministr.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník v Událostech ČT sdělil, že plánovaný pětaosmdesátimiliardový výnos je v souhrnu reálný. „Domnívám se, že zejména z pohledu robustního příjmu, kterým by měly přispět energetické firmy, tak to naplněno být může, jisté pochybnosti mám v případě bank, kde ten původní odhad byl trochu nadsazen, respektive vycházel z velmi optimistických částek, v souhrnu to ale může být částka, která se té uváděné sumě blíží,“ uvedl.

Analytici mají pochybnosti o skutečném výnosu

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

„Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ zdůraznil Hradil.

„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ poznamenal analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že daň odčerpá kapitál na investice. Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského již oznámil, že kvůli dani přesune svou společnost EP Commodities do zahraničí.

Zástupci Svazu měst a obcí České republiky již oznámili, že cítí velké zklamání, že daň bude výlučně příjmem státního rozpočtu. „To zklamání je veliké a další zklamání je, že ve sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Podotkla, že právě zástupci měst a obcí vládě v minulosti několikrát pomohli, například v době covidu nebo při příchodu Ukrajinců do Česka.

Limit pro registraci k DPH se zvýší na dva miliony korun

V rámci daňového balíčku poslanci schválili také navýšení limitu pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty. Od příštího roku se zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. 

K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních dvanáct měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.

Poslanci kývli na novelu o penzích záchranářů

Dolní komora také schválila novelu o penzích záchranářů. Zdravotničtí záchranáři zřejmě budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let.

Poslanci také svými úpravami snížili penze vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu. Snížení důchodů by se mělo týkat podle předkladatelů úpravy kolem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tří tisícovek někdejších komunistických funkcionářů. Krácení by mělo podle nich „hrát symbolickou roli“. Penze by podle podkladů neklesly pod částku, do níž se naopak dorovnává důchod účastníkům odboje a odporu proti komunismu.

Poslanci také rozšířili nárok na příspěvek pět set korun k důchodu za vychované dítě. Příspěvek za vychované dítě by měli od příštího roku dostávat podle schválené úpravy skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Takzvané výchovné se bude vyplácet od ledna. Návrh nyní dostanou k posouzení senátoři.

Před závěrečným schvalováním jsou ve sněmovně změny v řízení Národní sportovní agentury. Předloha skupiny poslanců z pětice koaličních stran a z opozičního hnutí SPD bude čelit i návrhu na zamítnutí, který v pátečním druhém čtení podal Radek Vondráček (ANO). Poslanci ANO představili také pozměňovací návrhy, které by zmírnily požadavky na dosažené vzdělání členů vedení agentury a podrobily ji každoroční kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. O novele by mohla dolní komora hlasovat na schůzi, která začne v polovině listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacient na Bulovce nemá krvácivou horečku, sdělil Válek

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 5 hhodinami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 7 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 11 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 17 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 18 hhodinami
Načítání...