Sněmovna schválila daň z mimořádných zisků, návrh nyní míří do Senátu

8 minut
Události: Sněmovna schválila mimořádnou daň pro banky a energetické firmy
Zdroj: ČT24

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Daň z mimořádných zisků prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila.

Debatu poslanců o rozdělení výnosů nově schválené daně provázely spory mezi opozičním hnutím ANO a vládní koalicí. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu, stát se nebude dělit s obcemi, což navrhovala Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila.

Její slova odmítl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje,“ řekl. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o patnáct procent vyšší. 

Návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků vložil jako poslanecký návrh ministr financí Stanjura ve druhém čtení. Ráno o její definitivní podobě ještě jednaly strany vládní koalice. Koalice se podle Stanjury shodla na její podobě a na stažení některých pozměňovacích návrhů. Za způsob vložení návrhu čelil Stanjura kritice od své předchůdkyně v ministerské funkci Aleny Schillerové (ANO). Prohlásila, že vytvoření nové daně nezvládl a způsobil chaos.

Krok vadil i místopředsedovi poslaneckého klubu ANO Aleši Juchelkovi. „Ta páteřní věc nešla žádným vládním návrhem, připomínkovým řízením. Nešlo to standardním procesem, kdy jsme to mohli probírat na jednotlivých výborech,“ řekl v Událostech, komentářích.

Předseda sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michael Kohajda (KDU-ČSL) argumentoval, že pokud by byla zvolena standardní cesta, jak se chystají daňové zákony, nebyla by windfall tax stihnutelná za jednotky měsíců. „Proto tedy pan ministr Stanjura zvolil tento postup. Je to sice formálně vzato poslanecký návrh, ale je to samozřejmě návrh celé vlády, protože vláda toto znění schválila,“ reagoval.

Kabinet podle Kohajdy postupuje, co nejrychleji může. „Jsou to opravdu složité záležitosti. I to vyjednávání jednotlivých parametrů, kdy nechceme, aby nějaké firmy byly neoprávněně zatíženy. A na druhé straně, aby nějaké z toho systému neoprávněně vyklouzly,“ řekl. Předpokládá, že zákon stihne projít přes Senát a prezidenta tak, aby od 1. ledna 2023 mohl fungovat.

Juchelka postup kabinetu kritizoval. Podotkl, že energetická krize trvá už dlouho. „A my po tom voláme jako opozice de facto od začátku vládnutí této vlády. A vše, co přichází, tak je strašně chaotické, pozdě. Nevíme, kdo to bude platit, jaká výše bude, a jasno je až v tomto dni,“ vytkl.

34 minut
Události, komentáře: Mimořádná daň prošla sněmovnou
Zdroj: ČT24

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba sto miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát sto miliard, uvedl ministr.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník v Událostech ČT sdělil, že plánovaný pětaosmdesátimiliardový výnos je v souhrnu reálný. „Domnívám se, že zejména z pohledu robustního příjmu, kterým by měly přispět energetické firmy, tak to naplněno být může, jisté pochybnosti mám v případě bank, kde ten původní odhad byl trochu nadsazen, respektive vycházel z velmi optimistických částek, v souhrnu to ale může být částka, která se té uváděné sumě blíží,“ uvedl.

Analytici mají pochybnosti o skutečném výnosu

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

„Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ zdůraznil Hradil.

„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ poznamenal analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že daň odčerpá kapitál na investice. Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského již oznámil, že kvůli dani přesune svou společnost EP Commodities do zahraničí.

Zástupci Svazu měst a obcí České republiky již oznámili, že cítí velké zklamání, že daň bude výlučně příjmem státního rozpočtu. „To zklamání je veliké a další zklamání je, že ve sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili,“ řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Podotkla, že právě zástupci měst a obcí vládě v minulosti několikrát pomohli, například v době covidu nebo při příchodu Ukrajinců do Česka.

Limit pro registraci k DPH se zvýší na dva miliony korun

V rámci daňového balíčku poslanci schválili také navýšení limitu pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty. Od příštího roku se zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. 

K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních dvanáct měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.

Poslanci kývli na novelu o penzích záchranářů

Dolní komora také schválila novelu o penzích záchranářů. Zdravotničtí záchranáři zřejmě budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let.

Poslanci také svými úpravami snížili penze vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu. Snížení důchodů by se mělo týkat podle předkladatelů úpravy kolem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tří tisícovek někdejších komunistických funkcionářů. Krácení by mělo podle nich „hrát symbolickou roli“. Penze by podle podkladů neklesly pod částku, do níž se naopak dorovnává důchod účastníkům odboje a odporu proti komunismu.

Poslanci také rozšířili nárok na příspěvek pět set korun k důchodu za vychované dítě. Příspěvek za vychované dítě by měli od příštího roku dostávat podle schválené úpravy skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Takzvané výchovné se bude vyplácet od ledna. Návrh nyní dostanou k posouzení senátoři.

Před závěrečným schvalováním jsou ve sněmovně změny v řízení Národní sportovní agentury. Předloha skupiny poslanců z pětice koaličních stran a z opozičního hnutí SPD bude čelit i návrhu na zamítnutí, který v pátečním druhém čtení podal Radek Vondráček (ANO). Poslanci ANO představili také pozměňovací návrhy, které by zmírnily požadavky na dosažené vzdělání členů vedení agentury a podrobily ji každoroční kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. O novele by mohla dolní komora hlasovat na schůzi, která začne v polovině listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Změnila se pravidla pro braní volna z práce. Podívejte se, na co máte právo

V červnu vstoupila v platnost flexinovela zákoníku práce, která přináší nejen změny ve výpovědní době nebo práci mladistvých během prázdnin, ale i v pravidlech pro čerpání volna v práci. Jde zejména o situace spojené se svatbami, pohřby a hledáním nového zaměstnání. Co se změnilo a na co máte od 1. června 2025 nárok?
před 35 mminutami

Moravu a Slezsko zasáhly silné bouřky

Bouřky a krupobití zasáhly odpoledne a večer východ Česka. Pásmo velmi silných bouřek postupovalo od jižní přes střední Moravu až k severu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) během večera varoval například před výrazným bouřkovým systémem na Zlínsku nebo před velkými kroupami na Vsetínsku a Ostravsku. Podle zpravodajů ČT byly bouřky nejsilnější okolo osmé hodiny. Hasiči mezi 18:00 a 22:00 řešili přes dvě stě událostí spojených s počasím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bez konkrétních závěrů. Schůze sněmovny k bitcoinové kauze byla přerušena

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vlak projel návěstidlem na trati zabezpečené ETCS v Letovicích, včas zastavil

V Letovicích na Blanensku vpodvečer projel vlak návěstidlem na trati s jednotným evropským zabezpečovačem ETCS. Včas zastavil a nikomu se nic nestalo, řekl generální inspektor z Drážní inspekce Jan Kučera. Podle něj ale jde o alarmující situaci, musel pochybit člověk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Muž, který ministerstvu věnoval bitcoiny, podal trestní oznámení, píší Novinky.cz

Tomáš Jiřikovský, který věnoval bitcoiny ministerstvu spravedlnosti, podal trestní oznámení na neznámého pachatele, v němž viní například Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) či olomoucké Vrchní státní zastupitelství z úniku informací do médií. Informoval o tom server Novinky.cz, který měl možnost do trestního oznámení nahlédnout. Web Neovlivní zároveň uvedl, že Jiřikovský odjel z tuzemska do zahraničí, později to potvrdily i zdroje Novinek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Tragické nehodě vlaku v Pardubicích by už nyní dokázal zabránit systém ETCS

Policie ani Drážní inspekce stále neuzavřely případ tragické srážky vlaků v Pardubicích. Od neštěstí, při kterém zemřely čtyři ženy a sedmadvacet lidí se zranilo, uplynul rok. U nehody zasahovaly desítky záchranářů. Souprava dopravce RegioJet se střetla s nákladním vlakem, když strojvedoucí rychlíku projel návěstidlo na červenou. Zabezpečovací systém tehdy na trati fungoval jen zčásti. Dnes už by se na železničním uzlu Pardubice podle Správy železnic podobná událost nemohla stát díky fungujícímu systému ETCS.
před 9 hhodinami

EK dál předběžně prošetřuje tendr na Dukovany

Evropská komise (EK) dál předběžně prošetřuje tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech i poté, co vláda a ČEZ ve středu uzavřely kontrakt s jihokorejskou KHNP. České televizi to sdělila mluvčí EK. K podpisu došlo jen chvíli poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření, které zakazovalo smlouvu stvrdit. Podle vlády připadlo třicet procent zakázky tuzemským podnikům, do budoucna by to mělo být šedesát.
před 10 hhodinami

Blažek pojal vystoupení jako rozlučku, odpovědi jsme nedostali, vadí Schillerové

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...