Kdo nebude práci ministra zvládat, z vlády odejde, říká Havlíček

Nahrávám video

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček v Interview ČT24 hovořil o vznikající vládě a prioritách vlády v energetice. „Hnutí ANO udělá všechno pro to, aby jednotliví ministři svou práci zvládli. Pokud to někdo zvládat nebude, tak z vlády odejde,“ uvedl. „Nestrkáme hlavu do písku, ale kdo je bez viny, ať hodí kamenem. (...) Nejsme ze situace s Filipem Turkem (Motoristé sobě) nadšení, ale ctíme pravidla vznikající koalice,“ dodal. V rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou také uvedl, že si je vědom možného sporu s Bruselem ohledně cen emisních povolenek.

Na dotaz moderátorky, zda se hnutí ANO nezbavuje odpovědnosti, když nechává řešení situace okolo Turka, který čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích, na rozhodnutí prezidenta, Havlíček uvedl, že vláda naopak tu odpovědnost přijímá. „Prosím, abyste nás hodnotili zejména na základě výsledků. Pokud nebudeme plnit naše plány, tak je na místě nás kritizovat,“ dodal.

Podle Havlíčka musí Turek do vlády jako kandidát na ministra životního prostředí zapadnout i kvůli tomu, že byl součástí výboru pro životní prostředí v europarlamentu. Stejně jako Turek i Havlíček ostře kritizuje Green Deal a tvrdí, že klimatické cíle EU vedou Evropu do záhuby. „My chceme ekologizovat Evropu, ale musíme na to někde vzít. Podnikatelé nám odcházejí do zahraničí,“ řekl.

Moderátorka Řezníčková se zeptala, zda nemá hnutí ANO také pochybnosti o předsedovi Motoristů Petru Macinkovi jako nominantu na post ministra zahraničí, například kvůli tomu, že na dřívějším videu televize XTV vyzýval k pálení evropské vlajky. Dle Havlíčka by takto politik vystupovat neměl, ale prý nechce lustrovat jednotlivé kandidáty na základě jejich minulých výroků v „uvolněnějších pořadech“. Jednotlivé kandidáty by prý také doporučoval hodnotit až na základě jejich výsledků.

Havlíček rovněž prohlásil, že vláda bude sestavená do poloviny prosince a nebude měnit zákon o střetu zájmů.

Uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en není překvapením

Rozhovor se dotkl i tématu nedávné zprávy o brzkém uzavření tří uhelných elektráren skupiny Sev.en. „Vysoké ceny emisních povolenek likvidují průmysl a zvyšují ceny energií. Pro výrobce se staršími uhelnými elektrárnami se stává provoz nerentabilním,“ míní Havlíček.

ČEPS a Energetický regulační úřad musejí podle něj nezávisle vyhodnotit, jestli vypnutí uhelných elektráren ohrožuje energetickou stabilitu sítě nebo způsobí energetické nedostatky.

„Pokud ano, je na místě, aby do toho stát vstoupil a zaplatil další roky provozu elektrárny jejímu majiteli nebo někomu, kdo do toho vstoupí prostřednictvím aukce, než dojde k dostavění nových plynových zdrojů. Stávající vláda neudělala pro plyn nic,“ tvrdí.

Moderátorka se Havlíčka zeptala, zda neriskuje Česko spor s Bruselem ohledně zpochybnění cen emisních povolenek. Ten prohlásil, že je to „nástroj natolik špatný, že je spor nevyhnutelný“. Dle něj hrozí odchod firem do zahraničí a energetická chudoba, proto doufá, že se k české vládě v EU přidají i další země a zastaví systém dřív, než bude pozdě.

Otázka zestátnění ČEZu nastupující vládou

Místopředseda ANO již dříve připustil, že by budoucí vláda mohla jednat o zestátnění celé skupiny ČEZ. Ta v Česku pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny.

Podle Havlíčka je zestátnění ČEZu proces podobný tomu, který už v jiných energetických společnostech probíhá a funguje například i ve Francii. „Jsou to peníze alokované v majetku. Vláda bude moci ovládat potřebné investice a zároveň neporuší energetickou bezpečnost,“ uvedl.

Nenastane tak dle něj situace jako v roce 2022, kdy během vládnutí Petra Fialy vystoupaly ceny energií na několik set euro za megawatthodinu.

Moderátorka Řezníčková oponovala, že dle ekonoma Radima Dohnala zestátnění ČEZu neovlivní mimo jiné ceny energií. Havlíček s tím souhlasí, ale vláda může podle něj díky majoritnímu podílu pružněji reagovat na možné krize. „Nemůže dále investovat, pokud jsou tam minoritní akcionáři a ti nedovolí státu ovlivňovat energetickou bezpečnost,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.