Havířovská nemocnice zprovoznila kogenerační jednotku za osmnáct milionů korun. Chce tak vyřešit problémy s vysokými cenami energií. Na vybudování zařízení přispěl kraj. Podle dat ze zkušebního provozu ušetří nemocnice ročně až osm milionů. Podobně jako v Havířově uvažují i na jiných místech v republice. Někde k tomu stále využívají služby centrálního dodavatele energií.
S párou se v havířovské nemocnici loučili postupně. Poslední neekologický kotel zlikvidovali loni. Místo nich stojí v kotelně nemocnice nová kogenerační jednotka. „Spalováním zemního plynu ve spalovacím motoru roztáčíme generátor, který vyrábí elektřinu, a dopadem je teplo, které se vytváří ve spalovacím motoru, a to teplo je vyváděno do systému nemocnice,“ popsal manažer technických činností Nemocnice Havířov Jan Filipek.
Zařízení zatím funguje ve zkušebním provozu. Podle propočtu pomůže ušetřit šest až osm milionů korun ročně. „Znamená pro nás hodně. My hospodaříme někde kolem dvou až pěti milionů korun v plusu. Ještě v roce 2020 byla nemocnice zhruba třicet milionů ve ztrátě,“ spočítal ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong.
Pomocí takzvaného absorbéru jsou v havířovské nemocnici schopni vyrábět z tepla také chlad, ten potom slouží pro chlazení operačních sálů a dalších budov nemocnice. Připraveni jsou přitom i na variantu, kdy by bylo nutné jednotku odstavit. „Jakmile ta kogenerační jednotka vypne, tak se automaticky spustí starý režim, to znamená zvětší se spotřeba tepla z centrálního zdroje a z distribuční soustavy se odebere více elektrické energie,“ vysvětlil Schellong.
Desítky kogeneračních jednotek provozuje ČEZ
Podobně jako v Havířově uvažují i na jiných místech v republice. Někde k tomu stále využívají služby centrálního dodavatele energií. Samotný ČEZ provozuje sto sedmdesát kogeneračních jednotek. Tři z nich jsou v ostravské části Vítkovice.
„Zásobujeme jak vítkovickou nemocnici, tak Vítkovické a Třinecké železárny. Je to levnější ve srovnání s výrobou elektřiny klasickým způsobem. Je to proto, že teplo, které je zbytkové, dodáváme zákazníkům, a z prodeje elektřiny, která vznikne při výrobě tepla, dotujeme cenu. Ta sleva se může pohybovat mezi deseti a dvaceti procenty,“ popsal generální ředitel ČEZ Energo Martin Václavek. Kogenerační jednotky pohání plyn. V budoucnu by ho mohl nahradit vodík nebo jiná syntetická paliva.
Fotovoltaika na bazénu
Například Mladá Boleslav v novém bazénu využívá řadu úsporných technologií, kromě kogenerační jednotky a zpětného získávání tepla má další úsporu přinést fotovoltaika, tendr je aktuálně před dokončením. Zařízení má za rok vyrobit 99 až 118 megawatthodin. „Průměrná návratnost fotovoltaiky při ceně 5600 korun za jednu megawatthodinu a dotaci čtyřicet procent je kolem dvou let,“ řekl náměstek primátora pro životní prostředí Petr Servus (ANO 2011 + Volba pro Mladou Boleslav). Panely by se měly instalovat ještě letos. Zakázka je v režii nedávno založeného energetického družstva a její součástí jsou ještě solární elektrárny pro dvě základní školy.
Jednou z mnoha moderních technologií v bazénu je například systém rekuperace, kdy teplá voda z bazénu ohřívá vodu z řádu a následně ještě čistí filtry. Návratnost této technologie byla tři a půl roku. Bazén má šest okruhů, čištění zajišťuje vedle chloru i ozonizace a UV záření. Velký bazén o objemu půl milionu litrů se pročistí za dvě a půl hodiny.
Výměna starých lamp
Především menší obce šetří ročně desetitisíce korun například také výměnou starého veřejného osvětlení za LED lampy. Dosluhující výbojková svítidla se sodíkovými zdroji, které jsou nákladné na provoz, vyžadují časté opravy, zatěžují světelným smogem, mají nižší účinnost a zkreslují barvy. Moderní LED lampy svítí jen tam, kde je to potřeba, navíc se intenzita jejich svícení dá regulovat.
ČEZ ESL nabízí program výměny osvětlení obcím po celé České republice. Největší poptávku společnost eviduje v Plzeňském nebo Moravskoslezském kraji.
