Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
David Rajmon z Říčan se na město poprvé obrátil v roce 2018. „Po nainstalování nového osvětlení jsme ihned zaznamenali změnu, svítilo nám to do oken,“ popisuje. Situaci nakonec sám vyřešil instalováním stínidel a filtrů na lampě před svým domem. Několik let se pak podle svých slov snažil přesvědčit radnici, aby neinstalovala výrazná bílá světla. To se podle něj podařilo jen částečně. „Nyní v Říčanech probíhá druhá vlna modernizace veřejného osvětlení, v rámci které instalujeme svítidla bez modré složky,“ říká mluvčí města Helena Vlnařová.
Problémy s nově instalovaným veřejným osvětlením řešil před několika lety i Josef Doležal z Kutné Hory. „I když jsem v bytě zásadně a nákladně vylepšil zatemnění, v ložnici bylo v noci bílého světla jako ve dne,“ říká Doležal. Obrátil se proto na radnici, která lampy opatřila stínítky. I tak to podle Doležala nestačilo, a tak město vymění svítidla před jeho okny úplně.
Podle starosty města Lukáše Seiferta ale se žlutým osvětlením nejsou spokojeni všichni. „Někteří občané mají pocit, že takzvané teplé světlo v kombinaci se snižováním intenzity osvětlení dle okolního prostředí nezajišťuje osvětlení v míře jako u bílého intenzivního a neregulovaného led osvětlení,“ doplňuje Seifert.
Praha eviduje ročně desítky stížností
Stížnosti na světlo, které svítí do oken nebo příliš intenzivně bílým světlem, řeší i Praha nebo Brno. „Ročně evidujeme zhruba pět desítek podnětů, které se týkají nových i starších osvětlovacích soustav. Všemi se zabýváme a na základě zjištěných skutečností se každý případ individuálně vyhodnocuje včetně stanovení případných opatření,“ uvádí mluvčí Technologie hlavního města Prahy Simona Kopová.
V Brně je pak číslo o něco nižší. „Na světlo, které někomu svítí do oken, nepřesahuje počet stížností deset ročně. Na nepříjemné bílé světlo evidujeme průměrně dvě upozornění ročně. Vždy přímo na místě proměříme světlo příslušnými přístroji, a pokud se ukáže, že byla norma porušena, řešíme zastíněním nebo výměnou svítidla,“ uvádí Jiřina Veselá za Technologie Brno.
Jak na světelnou hygienu
Podle odborníků by pouliční lampy měly osvětlovat jen chodníky a vozovky, tedy světlo by mělo směřovat dolů, a nemělo by mít výraznou modrou složku. Ta totiž podle nich v noci může škodit lidem i přírodě. „Příliš umělého bílého světla s modrou složkou po setmění má na lidské tělo také negativní vliv. Dlouhodobě zanedbávaná světelná hygiena tak může vést k psychickým problémům, chronickým onemocněním, diabetu, ale i třeba až k nádorovým onemocněním,“ vysvětluje Zdeňka Bendová z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Takzvané světelné znečištění řeší nově evropské nařízení o obnově přírody. Členské státy teď podle něj mají zavést opatření, které ho zastaví, omezí nebo napraví. Ministerstvo životního prostředí už připravilo novelu, podle které bude muset být nové osvětlení šetrné svým umístěním i parametry.
Podle odborníka na světlo Hynka Medřického by bylo nejlepší vrátit se k původnímu žlutému světlu, které v ulicích měst bylo vždy. „Bylo by dobré se v první řadě zamyslet, co v obcích svítilo posledních padesát let, a dávat tam žluté světlo, které může být i v LED technologii – žlutooranžové se vyrábí už od roku 2016, a přesto se stále instalují bílá světla,“ vysvětluje Medřický.
Množství instalovaného osvětlení by se také podle Medřického nemělo zvyšovat. „Pokud bude někde úplně nové světlo, tak je potřeba na jiném místě zhasnout nebo výrazně ztlumit stávající. Měli bychom také snížit vyzařování světla stmíváním nebo vypínáním alespoň v době nočního klidu, a pokud už je někde bílé LED osvětlení nainstalované, tak snížit vyzařování modrého pásma alespoň nalepením oranžového filtru,“ doplňuje Medřický.
Rozdíl mezi bílým a žlutým světlem si také člověk může podle dopravního pilota Martina Zolmana skutečně uvědomit až při pohledu z jiné perspektivy. „Opravdový rozdíl v nově instalovaném pouličním osvětlení jsem zaznamenal až při pohledu z letadla, kdy je vidět rozdílný typ osvětlení v naší části obce oproti ostatním částem, kde svítí příjemnější, teplejší světlo,“ říká.
Kvalitní světlo je důležité i ve vnitřních prostorách. Odhady uvádějí, že až na polovině škol a pracovišť jsou nevhodné zářivky. Některé nemocnice či domovy pro seniory už svítidla vyměnily. Špatné osvětlení může výrazně ovlivnit i schopnost člověka se soustředit.
