ČEZ strana 5 z 5

Termín pro podání finálních nabídek na stavbu nových jaderných zdrojů v Česku se odkládá. Společnost ČEZ vyhověla žádosti francouzské firmy EDF a prodloužila lhůtu o dva týdny. Společnost chtěla více času kvůli vnitřním schvalovacím procesům. Spolu s dalším účastníkem tendru – jihokorejskou KHNP – tak má na odevzdání nabídek čas do 30. dubna.

Malé modulární reaktory jako součást budoucnosti energetiky. Společnost ČEZ chce mít do konce tohoto roku jasno o firmě, která v Česku postaví vůbec první takové zařízení. Plánuje, že v Temelíně by měl menší reaktor stát v polovině třicátých let.

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Energetická společnost ČEZ od dubna sníží ceny elektřiny a plynu s fixací. Oproti dosavadnímu ceníku podle firmy spotřebitelé ušetří stovky korun měsíčně. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen.

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až třicet miliard korun.

Jaderná elektrárna Temelín v neděli v poledne odpojila od přenosové sítě první výrobní blok kvůli opravě klapky na jednom ze tří systémů technické vody. Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu. To se předpokládá v nadcházejícím týdnu, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Druhý blok Temelína je na plném výkonu.

Elektrikáři nechali ořezat v Sedlišti u Frýdku-Místku památnou lípu. Podle odborníků to bylo provedeno nešetrně a bez povolení. Situaci teď řeší inspekce životního prostředí.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Ministři také po několika odkladech schválili návrh nového zákona o lobbingu. Kabinet měl předpis poprvé na programu koncem ledna, ale proti předloze ministerstva spravedlnosti vyjádřili určité výhrady Piráti. Vláda podpořila i úlevu u záloh na sociální pojištění pro nové podnikatele a schválila například zahájení projektu pro zahraniční investici v Dolní Lutyni. Na Karvinsku by proto mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Společnost innogy od 1. března sníží cenu energií. U fixovaných produktů na 24, respektive 22 měsíců, zlevní elektřinu o více než 600 korun za megawatthodinu, plyn o 200 korun za megawatthodinu, zjistila Česká televize. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují na pokles velkoobchodních cen energií.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.

Během dvou let od začátku zavádění protiruských sankcí vydalo Česko téměř dvě stě výjimek. Jde zejména o dodavatele v oblasti jaderné energetiky. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar. Hodnota zmrazeného majetku se podle něj pohybuje kolem 10 miliard korun.

Ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu v posledních měsících dál klesají, nyní na to zareagovali i někteří velcí dodavatelé v Česku. Společnost ČEZ od poloviny února zlevní své fixované produkty v průměru o několik stovek korun za megawatthodinu (MWh), ceníky postupně snižuje také innogy, E.ON nebo Epet. Další dodavatelé se zlevňováním vyčkávají, mimo jiné proto, že produkty nakoupili s předstihem za vyšší ceny.

Česko je podle ministerstva průmyslu a obchodu nezávislé na ruském plynu. Statistický úřad přesto tvrdí, že podíl dovozu této suroviny z Ruska výrazně stoupl. Do tuzemska totiž proudí i plyn ze Slovenska, který z Ruska pocházet může.

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Skupina ČEZ zahájila v Ostravě-Vítkovicích provoz největšího bateriového systému v České republice. Pojme energii pokrývající denní spotřebu třinácti set domácností, současně přispívá ke stabilizaci sítě i k zajištění požadovaných parametrů elektřiny. Vybudování systému stálo více než dvě stě milionů korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Jaderná elektrárna Temelín ve středu ráno neplánovaně odpojila druhý výrobní blok od přenosové sítě. Energetici musí opravit těsnění ve vnitřním okruhu chlazení generátoru. Je to v nejaderné části elektrárny. Jde o provozní záležitost, nemá vliv na okolí ani na odběratele. Práce by neměly trvat déle než několik dnů. Vyměnit chladič není možné za plného provozu, informoval vedoucí jaderné komunikace ČEZu Petr Šuleř. Je to první neplánovaná odstávka Temelína od roku 2019, dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) je rád, že vicepremiér Vít Rakušan (STAN) vysvětlil svůj pondělní výrok o výkupu minoritních podílů v energetické společnosti ČEZ, a to kvůli dopadu informací o skupině na burzu. Bylo by podle něj dobré, aby se takto ve vládě nepřekvapovali a všichni více dbali na společný konsenzus, uvedl předseda vlády na síti X. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že by měl zakročit premiér a Rakušana zkritizoval. Akcie ČEZu na pražské burze nejprve zdražily z pondělních 876 korun až na 904,50 koruny, ale odpoledne zase postupně zlevnily na 880 korun.